Přemýšleli jste někdy o tom, jak si doktoři připravují náročné operace? V Brně vznikl web, kde si kdokoliv může zdarma stáhnout přesné 3D modely kostí a orgánů. Díky nim si lékaři i studenti lépe nacvičí zákroky a učitelé zase jednoduše vysvětlí dětem, jak funguje lidské tělo. A laici mohou nahlédnout do tajů vlastního těla. Moderní medicína je dostupná všem.
Čtyři pětiny českých mediků pocházejí z bohatých rodin. Podle nové analýzy, kterou zpracovala 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, to může budoucnu přinášet obrovské problémy. Lékaři, kteří nikdy nepoznali nouzi, totiž nemusí rozumět svým méně movitým pacientům. Třeba když si lidé nevyzvednou předepsané léky, protože na ně nemají peníze, mohou to chápat jako nedbalost.
Nejvíce spokojení jsou z vysokoškoláků studenti lékařských a nelékařských zdravotnických oborů, konkrétně 78 procent, dále pak posluchači společenských věd a informačních technologií. Vyplývá to z průzkumu projektu KULTIMED realizovaného mezi studenty českých vysokých škol.
Kardiologové z pražské Všeobecné fakultní nemocnice dokáží díky moderním přístrojům zachránit život pacienta i po hodinové resuscitaci. V takovém případě se jim daří oživit až třicet procent z nich. "Ještě před deseti lety bychom tyto pacienty nechali v klidu zemřít," říká primář kardiologie Jan Bělohlávek.
Čeští vědci jako první objevili jedovatý plyn sulfan (sirovodík) ve spermiích, které si ho samy vyrábějí. Zároveň zjistili, že spermii chrání na jejích citlivých místech, když putuje oplodnit vajíčko. Objev může v budoucnu pomoct při řešení neplodnosti i při umělém rozmnožování hospodářských zvířat.
Dívat se na to, jak lidé kvůli dezinformacím odmítají očkování, už medici 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy dál nemohli. Kvůli falešným zprávám o škodlivosti vakcín klesala ještě před pandemií koronaviru proočkovanost a začaly se vracet dávno vymýcené choroby. Přizvali si studenty marketingu na FSV UK a rozhodli se očkování podpořit, v dobrovolnické snaze pokračují i při covidu.
Aneta Nyčová založila a vede spolek Medici pro očkování. Se svými kolegy z 2. lékařské fakulty a studenty marketingu z FSV UK se v něm snaží bořit mýty o vakcínách. Kromě toho s medikem a nyní již anesteziologem Ondřejem Hubálkem sloužila dlouhé týdny na covidáriu. V chatu čtenáři Aktuálně.cz nejčastěji čelili dotazům souvisejícím s pochybami o očkování proti covidu-19.
Pomáhání v nemocnicích vnímají jako poslání, ačkoli to někteří učitelé nechápou. Málo spí, protože se učí po nocích, a přes den pracují i dvanáctihodinové směny. Redakce Aktuálně.cz přináší zkušenosti studentů, kteří dobrovolně nastoupili na pomoc zdravotníkům do první linie. Ve svých příbězích se svěřují, jak situaci zvládají a co na směnách prožívají.
Pandemie s sebou nese sedavější způsob života, ztrátu sportovního a kulturního vyžití, méně pestrou stravu či zanedbané preventivní kontroly. To vše zvyšuje riziko srdečního selhání. Svou roli hraje i nynější zhoršená socioekonomická situace, varují lékaři ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Pacienty někdy jen utěšujeme, jsou vyděšení, mediální masáž je obrovská. Děláme práci sanitářů, největší benefit je tak obyčejná starost a péče o pacienty. Na jaře jsme se báli, že nám kvůli covidu prodlouží školu, teď je to lepší, výuku se snaží fakulty zachovat, ale někdy to může být těžko zvládatelné, říká Nikol Mravcová, studentka 3. lékařské fakulty UK, která během krize pomáhá v nemocnici.
Nahlédněte do Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Zdejší oddělení urgentní péče zkouší zachraňovat životy pacientů v nejtěžším stavu. Pomáhají jim také medici z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Studenti medicíny na Univerzitě Karlově jsou podobně jako již na jaře opět v akci v boji proti nemoci covid-19. Vidět jsou nejen v nemocnicích, ale přímo v terénu. Podívejte se na desetihodinovou směnu v odběrové sanitce pražské záchranky, v níž jezdí dva studenti třetího a šestého ročníku 1. lékařské fakulty UK v Praze.
Nemocnice už omezily necovidovou agendu, přesto ale hlásají nedostatek kapacit. Problémem je především nedostatek pracovníků. Pomoci se snaží studenti a studentky hlavně ze zdravotnických oborů. Často na úkor právě svého vlastního času na vzdělání. Nejvyšší ročníky jsou povolány jednotlivými kraji, často ale v nemocnicích a zdravotnických zařízeních pomáhají i jejich mladší spolužáci.
Lékařská fakulta Ostravské univerzity nebude moci přijímat nové studenty do magisterského programu všeobecného lékařství. Důvodem je její nedostatečné personální obsazení. Dosavadní posluchači mohou ve studiu pokračovat. Rozhodla o tom ve čtvrtek na svém mimořádném zasedání rada Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství. Rektor univerzity Jan Lata uvedl, že škola sama žádost stáhla.
Hodnotící komise Národního akreditačního úřadu nedoporučuje schválení akreditace studijního programu Všeobecného lékařství pro Lékařskou fakultu Ostravské univerzity. Jde sice zatím pouze o návrh, nikoli rozhodnutí, ale přesto není jisté, jestli program Všeobecné lékařství bude moci fakulta letos pro uchazeče otevřít. V reakci na rozhodnutí sdělil rektor Jan Lata.
Musíme hledat možnosti, kde má naše ostražitost smysl. Zavřít všechny důchodce by bylo šílené, říká děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Aleksi Šedo. Je jedním z odborníků, kteří se postavili proti tzv. Výzvě jedenácti, která volá po rychlejším uvolňování restrikcí. Nebylo od kolegů fér vydávat prohlášení pod hlavičkou lékařů Univerzity Karlovy. Všichni si nemyslíme to samé, upozorňuje.
Ostravská univerzita nebude moct přijímat studenty do oboru všeobecné lékařství na Lékařské fakultě Ostravské univerzity. Rada Národního akreditačního úřadu ve čtvrtek rozhodla, že zahájí správní řízení k omezení akreditace tohoto magisterského studijního programu. Důvodem jsou pochybení v přijímacích zkouškách, která zjistila kontrola Národního akreditačního úřadu (NAÚ). ČTK to řekl zastupující předseda NAÚ Ivan Barančík. Rektor univerzity Jan Lata s tím nesouhlasí.
Na vysokých školách probíhají v těchto dnech přijímací zkoušky. K oborům, na které se hlásí nejvíce lidí, patří tradičně medicína. Studenti mají tento rok o něco větší šanci na úspěch. Ministerstvo zdravotnictví chce řešit nedostatek lékařů navýšením počtu studentů na medicíně. Každá lékařská fakulta má přijmout o 15 procent více studentů než dosud, což je ve výsledku o několik stovek uchazečů více. "Dáváme velký důraz i na to, jaký má uchazeč prospěch v matematice," říká v rozhovoru děkan 1. lékařské fakulty Aleksi Šedo.
Konkurenční boj není příčinou potíží Lékařské fakulty Ostravské univerzity, které hrozí omezení akreditace pro všeobecné lékařství. V tiskovém prohlášení to v pátek oznámila Asociace děkanů lékařských fakult ČR. Reagovala tak na dřívější výrok ostravského primátora Tomáše Macury (ANO), že za hrozbou ztráty akreditace může stát konkurence ostravské fakulty. Podobně se vyjádřil i rektor OU Jan Lata.
Lékařské fakultě Ostravské univerzity hrozí omezení akreditace pro obor Všeobecné lékařství, na který by fakulta nemohla přijímat nové studenty. Vyplývá to ze zprávy komise Národního akreditačního úřadu, která na fakultě kontrolovala průběh přijímacího řízení a shledala v něm pochybení. Část zprávy má ČTK k dispozici. Rektor univerzity Jan Lata nesouhlasí s tím, že by bylo nutné omezovat akreditaci.
Nenuťte nás stydět se za naši alma mater, píší v otevřeném dopise rektorovi Univerzity Karlovy studenti 2. lékařské fakulty. Pobouřil je seznam sponzorů univerzitního plesu. Mezi sedmi hlavními partnery je i holding Agrofert, který je ve svěřenském fondu premiéra Andreje Babiše. Studenti jmenovali několik důvodů, proč s tím nesouhlasí, a žádají vysvětlení. Univerzita však dala najevo, že pro jejich výtky nemá pochopení. Podle informací Aktuálně.cz dosahuje sponzorský příspěvek několika desítek tisíc korun.
Poznáte živočichy podle zubů, lebky nebo kostry? Vydejte se s námi do unikátní sbírky muzea Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty v Praze a zkuste poznat deset vybraných exponátů.
Studium medicíny v Česku pořád vypadá jako z Básníků, jen se na to nabalují další starosti. Studium by mělo být stresující záležitostí, tlak na výsledky k tomu patří. Syndrom vyhoření vypadá tak, že se student sesype, bude tvrdit, že nemá na to patřit mezi elitu, říká Karolína Tkáčová, psychiatrička a autorka projektu Nevyhořím, který se snaží předcházet syndromu vyhoření u studentů medicíny a mladých lékařů. Sama jsem měla k syndromu vyhoření blízko, pak jsem se na sebe naučila být hodná, dodává.
Budoucí lékaře nebude mít kdo učit, bez peněz od zahraničních studentů by to na lékařských fakultách nešlo, ti platí za studium přes 300 tisíc ročně, absolventům, kteří chtějí jít učit mediky, můžeme nabídnout plat jen 23 tisíc, bohužel tak chce jen malá část lékařů spojit svoji kariéru s akademickým prostředím, říká Martin Bareš, neurolog a děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Dodává, že na lékařských fakultách chybí profesoři a docenti, při katastrofálním scénáři mohou lékařské fakulty už za 2 až 4 roky skončit.
