Brněnská společnost Česká Lékárna Holding, která vlastní řetězec lékáren Dr.Max, kupuje společnost Lékárna Na Petřinách a jejím prostřednictvím i 15 lékáren, které původně patřily do sítě Moje Lékárna společnosti Sanovia.
To, co dělá pečivo křupavým a masu dodává lákavou chuť, může v těle působit přesně opačně. Při nadbytku cukru totiž probíhá podobný proces jako v kuchyni - takzvaná glykace. Tento děj, přirovnávaný ke "karamelizaci zevnitř", vede k tomu, že kolagen a elastin ztrácí pružnost, tkáně tuhnou a stárnou rychleji. Výsledkem jsou vrásky, křehčí klouby i ztuhlejší cévy.
Epidemie žloutenky nabírá na obrátkách. Jen od začátku školního roku poskočily počty nemocných o čtvrtinu – na celkových 1776. Podle zdravotníků k tomu mohl přispět nedostatek dětských vakcín na trhu. Měly totiž výpadky. Výrobci navíc postupně nahlašují další. Lékový ústav přesto celou dobu tvrdí, že je látek všude dost. Data přitom - jak sám uvádí v odpovědi redakci Aktuálně.cz - nemá.
Chronický zánět je tichý nepřítel, který v těle působí často bez příznaků. Ve skutečnosti ale urychluje stárnutí, oslabuje imunitu a otevírá cestu závažným nemocem. Češi proto sahají po přírodních zbraních – kurkuminu, resveratrolu či omega-3. Prodeje těchto doplňků rostou v řádu stovek procent a ukazují, že obavy z neviditelného ohrožení lidé berou vážně.
Dětských vakcín proti žloutence typu A je všude dost, tvrdí ministerstvo zdravotnictví. Když se ale redakce Aktuálně.cz začala doptávat na konkrétní data, narazila. Počty dětských vakcín a jejich regionální rozmístění úředníci tají. Státní ústav pro kontrolu léčiv dokonce tvrdí, že není oprávněn tyto informace zveřejňovat. Podle lékárníků a epidemiologů je ale takové "mlžení" nepřijatelné.
Česko má problém: mezi lidmi se šíří žloutenka typu A. Čísla nemocných rychle stoupají, podle Státního zdravotního ústavu jsou oproti předchozím letům osminásobná. Nemoc už se dostává i do dětských kolektivů. Vakcín je přitom nedostatek. „Jedna dětská vakcína má výpadek a další je tu jen v omezeném množství,“ říká místopředseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula. Stát podle něj zaspal.
Je jim teprve osm a kůži ještě nemají dostatečně vyvinutou - je zhruba o polovinu tenčí než u dospělých žen. Přesto na sebe malé školačky nanášejí spoustu kosmetiky, která je určená jejich matkám a babičkám. Ta jim ale může nevratně poškodit zdraví, upozorňují dermatologové a volají po regulaci. Prodej kosmetiky by se podle nich měl omezit věkem.
Ministerstvo zdravotnictví sepsalo novelu zákona o léčivech, jež má povolit online objednávání léků na předpis. Resort tím reaguje na poptávku ze strany pacientů – z průzkumu Národní asociace pacientských organizací vyplynulo, že by zásilkový výdej ocenilo 86 procent Čechů. Lékárníci ale protestují. Výdej přípravků přes e-shopy podle nich ohrozí zdraví pacientů, a navíc sníží dostupnost řady léků.
Lékárníci se ostře opřeli do pilotního projektu, v jehož rámci se má otestovat očkování proti chřipce v lékárnách. Je podle nich nedotažený. Konat by se neměl ve třech největších městech, ale hlavně na venkově. Právě tam to totiž lidé skutečně potřebují. Lékárníkům vadí i to, že místo nich budou lidem vakcínu podávat lékaři. Do projektu se navíc nemohly zapojit malé nezávislé lékárny.
Jakmile vypadne elektrický proud, lidé se nedostanou ke svým lékům - a to i tehdy, když jim lékař vydá papírový recept s razítkem. Podle prezidenta České lékárnické komory Aleše Krebse to neumožňuje zákon. Vyzval proto stát, aby to napravil. Ve výjimečných případech by se měl výdej léků na papírový recept umožnit. Jde o bezpečnost pacientů, připomíná. Blackoutů navíc bude podle odborníků přibývat.
Nedostaneme se k některým lékům, distributoři nám je nechtějí dodávat, stěžuje si část lékárníků. Distributoři podle nich upřednostňují řetězcové a nemocniční lékárny, s nimiž jsou propojení. Stížnosti, které kvůli tomu lékárníci posílají na Státní ústav pro kontrolu léčiv, ale nepomáhají. Ústav je ani po roce nezvládl prošetřit. Za možné porušení zákona tak nepadla jediná pokuta.
Je důležité říct nahlas: svrab není ostuda, ale zdravotní problém, který se nevyřeší doma mastičkou "na vyrážku". Léčba vyžaduje přípravky na předpis, velmi důslednou hygienu a na samém počátku i zdravý rozum. Nepodceňujte hygienu, vyhýbejte se podezřelému ubytování, sdíleným ručníkům a ložnímu prádlu nejasného původu. A pokud se i přesto něco rozjede, nepanikařte – ale jednejte.
Majitelům malých lékáren došla trpělivost. Vadí jim, že se nedostanou k některým lékům - distributoři jim je nechtějí dodávat. Upřednostňují řetězcové a nemocniční lékárny, s nimiž jsou majetkově či zájmově propojení. Lékárníci se proto obrátili na Evropskou komisi. Žádají, aby si posvítila na tuzemskou hospodářskou soutěž. Řešit by se podle nich mělo i právo pacientů na rovnou dostupnost péče.
Věra Halfarová patří k řadě majitelů lékáren stojících mimo řetězce, kteří popisují, jak je jejich podnikání stále obtížnější. "Vážně zvažuji, že to tady zavřu," sdělila Aktuálně.cz. A podobně jako další lékárníci poukazuje na to, že na tento stav budou víc a víc doplácet zákazníci - bude ubývat lékáren v menších místech a některé léky budou hůř dostupné.
Češi stále častěji berou antidepresiva a nárůst užívání je vidět hlavně mezi mladými. "Spousta z nás může fungovat i bez léků, když se zamyslíme nad tím, co děláme," říká farmaceutická asistentka Martina Lachnittová, která o svých zkušenostech píše na blogu Deník holky z lékárny.
"Máme třetí nejnižší ceny v Evropě. Pro globální dodavatele je pak poměrně jednoduchá volba, kam zamířit," popisuje jeden z důvodů, proč Česko bojuje s nedostupností některých léků, expert na lékařskou informatiku Pavel Kubů. Teď třeba chybí důležitý lék na léčbu letních angín, co s tím? A jak s nedostupností léků bojovat? Promění problém do budoucna i to, jak se v České republice léčí?
V Česku roste poptávka po přípravcích proti vším. V některých lékárnách bývají dokonce vyprodané. Zájem o přípravky je o desítky procent vyšší než v loňském roce. Parazitolog Jan Štefka vysvětluje, že vši jsou čím dál více odolné, a radí, jak se jich zbavit.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) od loňského podzimu tvrdí, že situace na trhu s léky se stabilizuje. Antibiotika ale pořád chybí. Válek přitom již několikrát sliboval zajištění dodávek, mluvil o vyřešení situace do poloviny května, čekal třeba i na zlepšení počasí. Aktuálně.cz přináší přehled ministrových výroků týkajících se chybějících léků.
Lidé, kteří utratí za léky na recept víc, než stanovuje zákonný limit, dostanou od zdravotní pojišťovny peníze zpět. Každý čtvrt rok tak k pojištěncům míří stovky milionů korun. Ne všichni ale přeplatek dostanou. Smůlu mají ti, co si u pojišťoven neaktualizovali údaje. Přicházejí tak ročně až o tisíce korun. Podle lékárníků by bylo dobré systém zjednodušit a zlevnit.
Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) meziročně vzrostla spotřeba antibiotik o 54 procent, u sirupů dokonce o 136 procent. Zvýšená spotřeba ovlivnila i jejich dostupnost v posledních týdnech, nyní ale už klesá. Situace na trhu s léky by se podle ministrova náměstka měla stabilizovat na konci února. Antibiotika v tabletách už jsou podle něj dostupná, dál chybí suspenze.
Z Česka byly podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv nelegálně vyváženy léky na předpis, zřejmě šlo o organizovanou činnost. Podle už pravomocně ukončených kontrol provozovatelů lékáren zmizelo nejméně 130 tisíc balení za téměř 67 milionů korun. Podle ředitelky ústavu Ireny Storové může být celková cena i dvojnásobná nebo vyšší.
Stále chybí antibiotika, ale například i léky na kašel či nachlazení, upozorňují lékárníci. Situace je podle nich horší i než za covidu. Například e-shop Lékárna.cz tak zavedl nákupní limity na některé produkty. Podle ministerstva zdravotnictví však nehrozí, že by pacient nedostal potřebnou léčbu.
Distributoři začali rozvážet dodávky dětského sirupu Nurofen do českých lékáren. Na Twitteru to ve středu uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), jeho slova potvrdil držitel registrace na lék Reckitt Benckiser. Firma i lékárníci apelují na zákazníky, aby přípravek proti horečce a bolesti nakupovali uvážlivě. Některé lékárny začaly počet prodaných kusů omezovat na osobu.
