Jeden z nejvýraznějších trestních právníků tuzemské akademické obce Jiří Jelínek už není členem Legislativní rady vlády. Rozhodl o tom kabinet Petra Fialy (ODS) na svém středečním zasedání. Aktuálně.cz to potvrdil jeho mluvčí Václav Smolka. Rada je klíčový orgán kabinetu pro přípravu nových zákonů. Jelínek nemá jen vysokou odbornou reputaci, ale provází ho i kontroverze.
Do finále míří příprava jednoho z nejdůležitějších zákonů z dílny ministerstva spravedlnosti řízeného Pavlem Blažkem (ODS). Návrh novely zákona o státním zastupitelství projedná Legislativní rada vlády, což je klíčový orgán kabinetu pro konzultaci nových zákonů. Aktuálně.cz získalo podklady k jednání rady. Experti mají několik námitek, rozporují především krátké funkční období nejvyššího žalobce.
Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (známá jako Istanbulská úmluva) má za sebou důležité jednání, které může ovlivnit její přijetí v Česku. Podle zjištění Aktuálně.cz se jí zabývala Legislativní rada vlády. Jde o klíčový poradní orgán kabinetu v právních otázkách a přípravě zákonů. Podle rady je úmluva v souladu s českou ústavou.
Obnovení lustračního zákona bylo jedním z nejvýraznějších úkolů, do kterých se ministr vnitra Vít Rakušan ze STAN od nástupu do funkce pustil. Pokud by ho prosadil, členem vlády by se nemohl stát bývalý příslušník komunistické Státní bezpečnosti. Jak ale zjistilo Aktuálně.cz, předpis v navrhované podobě nemusí projít. Legislativní rada vlády se proti němu postavila. Doporučila ho předělat.
Vláda Petra Fialy chce provést zásadní reformu volby kontrolních orgánů České televize a Českého rozhlasu. Nově by členy jejich rad volily Poslanecká sněmovna i Senát, dosud tak činí jen poslanci. Kabinet však projednávání novely příslušného zákona přerušil. Podle zjištění Aktuálně.cz za to mohly výtky vládních legislativců, kteří upozornili na protiústavnost předlohy.
Na pondělní schůzi vlády Andreje Babiše prošly dva návrhy ministerstva vnitra na změnu krizových zákonů. Podle šéfa resortu Jana Hamáčka mají přispět k tomu, že stát bude čelit ohrožení efektivněji. Právní experti kabinetu s nimi však nesouhlasí. Aktuálně.cz získalo jejich odborná stanoviska, z nichž plynou podrobnosti. Mimo jiné varují před možností kabinetu vyhlásit krizový stav až na 60 dní.
Legislativní rada vlády se postavila proti novele zákona o bezpečnosti, jež by dala vládě další nástroj k omezování občanských práv v době krize. Kabinetu by vedle nouzového stavu dovolila vyhlásit pro celou zemi i stav nebezpečí. Vládní legislativci však přijali k návrhu negativní stanovisko. I přes jejich nesouhlas kabinet Andreje Babiše předlohu na svém pondělním jednání schválil.
Ministerstvo spravedlnosti přepisuje novelu exekučního řádu, během pár měsíců by se pozměněná verze mohla dostat na program jednání vlády. S místní příslušností exekutorů se ale nepočítá. Na panelové debatě Česko v době dluhů, která proběhla na půdě pražské právnické fakulty, to prohlásil ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO). Poslanci, kteří se debaty zúčastnili, se chtějí zaměřit také například na dětské dluhy a daňové odpisy nedobytných pohledávek.
Ministr spravedlnosti a šéf Legislativní rady vlády Jan Kněžínek nechce, aby se bývalý jihomoravský hejtman a někdejší poslanec Michal Hašek stal členem rady. Žádosti ministra vnitra a předsedy sociální demokracie Jana Hamáčka se Kněžínek rozhodl nevyhovět a materiál s návrhem Haškova jmenování stáhl.
Ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček nominoval do Legislativní rady vlády bývalého jihomoravského hejtmana a někdejšího poslance Michala Haška. S tím však nesouhlasí předseda poslaneckého klubu pirátů Jakub Michálek. V otevřeném dopise požádal premiéra Andreje Babiše, aby kvůli kontroverzní minulosti a nedostatečné odbornosti nebyl jmenován.
Dva ze členů poradního orgánu vlády uvedli, že zváží rezignaci, pokud se ministryně spravedlnosti Taťána Malá v případě usvědčení z plagiátorství své diplomové práce nevzdá funkce.
Ta věc by se měla dál šetřit, je to ale primárně věc předsedy vlády, míní místopředseda Legislativní rady vlády a ústavní právník Aleš Gerloch. Ministryně spravedlnosti Taťána Malá, která stojí i v čele vládních legislativců, je podezřelá z toho, že opisovala ve své diplomové práci. Je diskuse o tom, jaké má právní kvality, jsou tu ale jiné skutečnosti, které se vyjeví velmi brzy, a to jsou její manažerské schopnosti, myslí si Gerloch. Legislativní rada vlády vyžaduje větší míru erudice než řízení kteréhokoliv ministerstva, upozorňuje.
Vicepremiér Andrej Babiš řekl, že je rád, že Bohuslav Sobotka vyměnil ministry Jiřího Dienstbiera a Svatopluka Němečka. Podle něj neměli od počátku ve vládě co dělat. Změny ve vládě 11 měsíců před volbami ale označil za kontraproduktivní. Ve vlastních řadách ale Babiš změny provádět nechce. Zároveň řekl, že volnou Miloslava Ludvíka si Sobotka "kupuje Prahu". Předseda TOP 09 komentoval situaci jako krok předsedy ČSSD, který řeší vnitrostranickou politiku, nikoli opatření premiéra, které by zlepšilo chod vlády. Podobně se vyjádřil i předseda ODS Petr Fiala - podle něj žádný nový ministr ve svém resortu nebude pár měsíců před volbami schopen téměř nic prosadit.
Pokud by ANO vyhrálo příští parlamentní volby a Andrej Babiš se stal premiérem, nastaly by v práci vlády i počtu ministerstev změny. Jako první by podle Andreje Babiše přišlo na řadu Dienstbierovo ministerstvo pro lidská práva a Legislativní rada vlády. Řekl to v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Ministerstvo by jako zbytečné nejraději zrušil a radu personálně proměnil. Připadá mu, že brzdí schvalování zákonů.
Předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková zůstane ve funkci i po 1. březnu. Její setrvání ve funkci potvrdila vláda poté, co vzala na vědomí stanovisko Legislativní rady vlády (LRV), že předseda ERÚ nespadá pod služební zákon, a nemusí tedy skládat služební slib, což po Vitáskové dříve požadovalo ministerstvo vnitra. Šéfka ERÚ byla minulý týden nepravomocně odsouzena na 8,5 roku vězení za nezákonné vydání licencí dvěma solárním elektrárnám v Chomutově.
Cílem čtvrtečního zasedání ústavněprávního výboru bylo uklidnit situaci mezi poslanci a ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem. Členům výboru se nelíbilo, že na jejich jednání Pelikán nechodí a neinformuje je o tom, co se v resortu děje. Přestože bude jednání s Pelikánem pokračovat ještě odpoledne, zatím se zdá, že se spory zahladit nepodaří. "Zarazilo mě, že nepřiznal žádnou chybu a ještě doslova poplival všechny své předchůdce," sdělil redaktorovi Aktuálně.cz své pocity poslanec za TOP 09 Martin Plíšek.
Úpravy se týkají práce mladistvých lidí, omezení svéprávnosti, předkupního práva nebo názvů spolků a společenství vlastníků.
Kateřina Valachová je od června 2015 ministryní školství, mládeže a tělovýchovy ve vládě Bohuslava Sobotky.
Devět let starý zákon o střetu zájmů se během připomínkového řízení změnil. Spor se vede například o to, kdo má spravovat registr majetkových přiznání.
Návrh pro rovné zastoupení žen na kandidátkách nyní projedná vláda. Čeká ho ale složitá cesta Parlamentem - proti je opozice i koaliční ANO a lidovci.
Ministr zdravotnictví chtěl posílat procento z tabákové daně do speciálního fondu. Proti je ale Legislativní rada vlády, kabinet se nad zákonem sejde ve středu.
V zákoně přibyla daňová restrikce, která hazard zdaňuje 35 procenty namísto současných dvaceti. Ministerstvo chce zároveň zdanit i internetové sázení.
Sociální demokraté nepodpořili návrh ANO na pevné zařazení registru smluv na program jednání Sněmovny. Celá věc se bude řešit na koaliční radě.
Novela branného zákona počítá také se zavedením dobrovolného vojenského cvičení. Novelu nyní posoudí vláda, pak zamíří k zákonodárcům.
Vláda Bohuslava Sobotky dostane úpravu zákona o střetu zájmů se zpožděním. I proto, že v legislativním plánu dostala přednost jiná novela.
Norma počítá mimo jiné se zrušením vrchních státních zastupitelství v Praze a Olomouci
