Brněnská základní škola v Sirotkově ulici podle České školní inspekce (ČŠI) neoprávněně zakázala žákům nosit do školy tepláky nebo trička s výstřihy či odhalující břicho. Inspektoři upozornili, že pravidla oblékání mohou být pouze doporučující, nikoli povinná. Reakce ředitele školy? Bez komentáře.
LGBT+ lidé v Turecku se obávají návrhu na změnu trestního zákoníku, který prosazuje konzervativní vláda prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Změna by trestala chování, které je v nesouladu s biologickým pohlavím, což nechává rozsáhlý prostor pro interpretaci. Tresty by podle aktivistů na ochranu práv sexuálních menšin mohly hrozit i za pouhý vzhled, píše ve čtvrtek agentura AFP.
Myslíte si, že je kratom něco jako neškodný čaj? Omyl. Jeho konzumace může způsobovat závislost a v kombinaci s alkoholem či jinými látkami dokonce může ohrozit život. Přesto byl až do září letošního roku v Česku volně dostupný a stal se běžnou součástí života především mladých lidí. Někteří ho pijí, jako by šlo o obyčejný džus. K jeho popularitě přispívají i influenceři.
Čínský internetový prodejce Temu porušuje pravidla Evropské unie, protože nedělá dost pro to, aby zabránil prodeji nelegálních produktů na své platformě. V předběžném závěru vyšetřování to uvedla Evropská komise.
Takřka čtvrtiny trhu s ojetými auty v Česku by se mohlo dotknout chystané nařízení EU o cirkulární ekonomice u vozidel. Ve snaze zamezit prodeji a vývozu aut na konci životnosti, totiž bude nutné při prodeji dokládat potvrzení o platné STK nebo znalecký posudek, že nejde o vrak.
Náhradní neboli surogátní mateřství - pro někoho záchrana z nebes, pro jiného privilegium celebrit či nekalý byznys. Surogátní mateřství u nás není povolené ani zakázané, ale pojí se s ním mnoho nejasností i opatrnost. Dočkáme se jasné právní legislativy? Kdo tuto metodu využívá a jaké ženy se stávají náhradními matkami?
Vláda schválila opatření zvané status umělce. Nejspíš od příštího roku zřídí registr pro lidi z kultury, kteří budou moct žádat o podporu. Na ni však kvůli specifickým podmínkám dosáhne málokdo, namítají kritici. Část umělců doufala v peněžitou státní podporu například pro divadelníky nebo hudebníky, které nízké honoráře v kombinaci se švarcsystémem nutí shánět si další práci.
Členské státy Evropské unie v úterý definitivně potvrdily nová pravidla pro fungování umělé inteligence. Informovalo o tom belgické předsednictví v Radě EU. Akt o umělé inteligenci je podle expertů prvním svého druhu na světě a mohl by ovlivnit podobné normy v zemích mimo Evropskou unii.
Předpisy EU v oblasti geneticky modifikovaných organismů patří k nejpřísnějším na světě. V unijních zemích zákony povolují využívat jen pět geneticky modifikovaných rostlinných druhů. V čem se evropský přístup liší od zbytku světa? A mohou geneticky modifikované potraviny představovat riziko? V podcastu Aktuálně.cz hovořila Zuzana Malinová z Oddělení bezpečnosti potravin ministerstva zemědělství.
Umělci a pracovníci v kultuře patří mezi ty, které pandemie koronaviru zasáhla nejvíce. EU proto plánuje do oblasti kultury a kreativního průmyslu investovat historicky nejvyšší finanční částku. Na období 2021 až 2027 europoslanci schválili vyčlenit až 2,5 miliardy eur. Jak mohou finance umělcům pomoci? I o tom mluvila v podcastu Aktuálně.cz Magdalena Müllerová, vedoucí Kanceláře Kreativní Evropa.
Návrh Evropské komise regulující digitální služby v EU má za cíl v digitálním prostředí vytvořit férovější podmínky a aktualizovat téměř dvě desetiletí stará pravidla internetového provozu, aby odpovídala současnému vývoji. Co technologické firmy teď čeká? A jak nové evropské zákony ovlivní uživatele Facebooku? Nejen o tom hovořil v podcastu Aktuálně.cz europoslanec Marcel Kolaja.
V Česku žije v klecích přibližně 75 procent chovaných zvířat, tedy více než 5,5 milionu živočichů. Navzdory opakovaným snahám aktivistů upozorňujících na drastické životní podmínky hospodářských zvířat, má Česko stále v této oblasti co dohánět. Jak k ochraně zvířat přistupují čeští politici? A podaří se plošně prosadit konec klecových chovů v zemích EU? Nejen o tom mluvil v podcastu Pavel Buršík.
Někteří poslanci se vyslovili pro změnu vymezení trestného činu znásilnění. K tématu se v červenci uskuteční podle místopředsedy ústavně-právního výboru Jakuba Michálka (Piráti) seminář. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) se ve středeční sněmovní debatě postavila proti zpřísňování trestů za sexuální násilí.
Lidé budou asi ještě letos dostávat občanské průkazy s čipy, na nichž budou jejich otisky prstů. Sněmovna to schválila. Odmítla návrh Pirátů, aby v občanských průkazech nebyl uváděn údaj o pohlaví, nebo aby patřil mezi dobrovolné. V souběžné novele o matrikách sněmovna umožnila všem Češkám, aby požádaly o úřední zapsání svého příjmení v mužské podobě. Normy nyní dostane k projednání Senát.
Těsně předtím, než budou poslanci řešit reformu exekucí, která může rozbít byznys velkých vymahačů, vydala agentura STEM/MARK průzkum veřejného mínění. Plyne z něj, že Češi takovou reformu odmítají. Průzkum platila Česká asociace věřitelů. Část expertů upozorňuje, že výsledky průzkumu ovlivnily návodné otázky. Jeho vydání před sněmovním jednáním označuje za nátlakové i profesní organizace SIMAR.
Návrh, podle něhož by o obsazení části poslaneckých křesel rozhodovali po volbách předsedové stran, je podle Pirátů protiústavní a skončil by u Ústavního soudu. Piráti to v úterý uvedli s odvoláním na ústavní právníky, podle nichž návrh Marka Bendy (ODS) odporuje principu přímého volebního práva. Návrh má ve středu projednávat sněmovní ústavně právní výbor.
Některé české zákony letos oslavily už 101. narozeniny a stále platí. Není divu, že se anomálie právního řádu dostala mezi finalisty letošní ankety Absurdita roku. Podle odborníků by se legislativní balast měl co nejdříve zrušit, komplikuje život lidem i úřadům.
Na evropská nařízení, která zakazují používání názvů jako mléko, smetana či máslo u rostlinných alternativ, narazila další česká značka. Rodinná firma Soyka musí do konce roku přejmenovat své sojové produkty Sm*tana či Ml*ko. Podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) by totiž mohly mást zákazníky. Z podobného důvodu nedávno přišla o svůj název značka Nemléko.
Česká značka Nemléko, která vyrábí rostlinné alternativy mléčných výrobků, se musela přejmenovat na Optimistic. Původní název údajně nevyhovoval evropské legislativě, podle které označení "mléko" patří výhradně výrobkům živočišného původu. Europoslanci rovněž řešili z podobného důvodu změnu názvu u vegetariánských "hamburgerů" na "disky". Návrh ale v pátek nakonec neprošel.
Šlo o oceňovanou státní pomoc drobným podnikatelům a živnostníkům v době koronavirové pandemie. Od března do srpna nemuseli platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Ušetřili tak dohromady skoro 30 tisíc korun. Od září ale budou muset opět sáhnout hlouběji do peněženky. Jak změna zasáhla do daňových pravidel a co vlastně mají živnostníci uvést do daňového přiznání?
Evropským parlamentem prošlo za jeho funkční období od roku 2014 do letošního dubna více než tisíc legislativních návrhů. Zatímco desítky z nich před letošními evropskými volbami poslanci odsouhlasili bez zájmu veřejnosti, řada směrnic a nařízení vyvolala velký ohlas. Podívejte se, které z nich to byly.
Nový Zéland rázně přitvrdil zbraňové zákony. Vláda premiérky Jacindy Ardernové zakázala poloautomatické pušky, jakou byl vybaven i střelec, který před týdnem ve městě Christchurch zabil padesát lidí. Ani v USA nezůstala tragédie z Christchurch bez odezvy. Jenže americká debata na rozdíl od Nového Zélandu vůbec nesměřuje k tomu, že by se zákony měly zpřísnit.
Rodinné firmy a živnosti by se ještě letos mohly dočkat nové definice v občanském zákoníku. S návrhem přišla Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, která tak chce vytvořit systémovou základnu pro podporu rodinného podnikání. Zakotvení v zákoně má umožnit lépe sledovat výkonnost rodinných firem a jejich vliv na ekonomiku a zároveň zlepšit jejich propagaci a zvýšit společenskou prestiž.
