Polský premiér Donald Tusk oznámil vznik nové strany Občanská koalice (KO), která sdružuje jeho stranu Občanská platforma (PO) a další vládní strany Nowoczesna (Moderní) a Iniciativa Polsko. Stejně jako nová strana se jmenovala i koalice, která tyto tři strany spolu s dalšími sdružovala v několika předchozích volbách.
Dnes je to právě 15 let od tragédie u ruského Smolenska. Polské vládní letadlo havarovalo 10. dubna 2010 cestou na pietní akt k 70. výročí katyňského masakru. Nehodu nepřežilo všech 96 osob na palubě, včetně prezidenta Lecha Kaczyńského. Reportér Aktuálně.cz Jiří Just byl na místě mezi prvními. Ve své reportáži přiblížil čtenářům tamní atmosféru a nyní ji znovu připomíná v rozhovoru.
Polskem nyní hýbe podivný případ úmrtí. Pouhé tři dny po absolvování výslechu, který souvisel s vyšetřováním kauzy Srebrna Tower, zemřela jedna z klíčových postav celého případu – Barbara Skrzypeková. Jde o dlouholetou spolupracovnici Jarosława Kaczyńského, někdejšího premiéra a šéfa dnes opoziční strany Právo a spravedlnost. Její svědectví mu mohlo uškodit. Pod tlakem se ale ocitá i prokurátorka.
Přesně před deseti lety u Smolenska havaroval polský letoun, zemřelo všech 96 lidí na palubě včetně polského prezidenta Lecha Kaczyńského. Vládní delegace mířila uctít památku obětí katyňského masakru v roce 1940. Polský novinář a spisovatel Maciej Bernatt-Reszczyński v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje národní trauma z obou tragických událostí.
Bývalý polský premiér a někdejší obhájce polských disidentů Jan Olszewski zemřel ve čtvrtek ve věku 88 let. Oznámila to polská média s odvoláním na politikovu manželku. Podle listu Super Express expremiér nenabyl vědomí od chvíle, kdy před několika dny upadl doma do bezvědomí a byl převezen do varšavské nemocnice. Zdravotními problémy trpěl delší dobu, v roce 2011 jej postihla mrtvice.
Polské vládní letadlo, na jehož palubě byl tehdejší prezident Lech Kaczyński a dalších 95 lidí, se zřítilo u Smolensku 10. dubna 2010. V nejnovější zprávě o tomto neštěstí uvádí polská podkomise, že za tragédií stály exploze.
Bádání znalců podle listu Gazeta Wyborcza nezjistilo stopy jakékoliv exploze předcházející pádu. Zásadní část viny nese posádka letounu, která vědomě porušila bezpečnostní zásady a rozhodla se přistát v husté mlze, když byl letoun před přistáním příliš nízko.
Kvůli účasti na protivládních protestech je obviněno asi 800 Poláků, informuje polský tisk. Procesy jsou podle listu zatím na počátku, dva případy soud odročil na listopad, třetí má pokračovat v prosinci. Na lavici obžalovaných se ocitli například účastníci demonstrace před sněmovnou při sporném schvalování rozpočtu loni v prosinci, aktivisté, kteří se vsedě pokoušeli zablokovat pochod krajních nacionalistů, nebo účastníci protidemonstrace k pravidelné manifestaci příznivců současné vlády.
"Na zápisu jedné ze skříněk s informacemi o letu jsme identifikovali okamžik výbuchu," sdělil polský ministr obrany Antoni Macierewicz novinářům. Polsko nesouhlasí se závěry ruských vyšetřovatelů letecké nehody, při níž v roce 2010 u Smolenska zahynulo 96 lidí včetně prezidenta Lecha Kaczyńského. Podle něj bylo příčinou pádu letadla poničené levé křídlo, které údajně nese stopy výbuchu.
Na křídle polského vládního letounu, který havaroval před sedmi lety nedaleko ruského Smolenska, byly nalezeny stopy po výbuchu. Podle serveru Polskie Radio to ve středu uvedla polská vyšetřovací komise. Dosud se tvrdilo, že letoun měl poničené levé křídlo kvůli nárazu do borovice, který způsobil pád letadla. Poslední zpráva to však vyvrací. "Křídlo bylo poničené ještě před srážkou se stromem... velké škody na křídle nesou stopy po výbuchu," stojí v prohlášení komise. Během havárie letadla v roce 2010 zemřelo všech 96 osob na palubě, včetně tehdejšího polského prezidenta Lecha Kaczyńského. Vyšetřovací komisi sestavila vládní strana Právo a Spravedlnost vedená jeho bratrem Jaroslawem.
Donald Tusk začal ve čtvrtek vypovídal jako svědek v případu letecké katastrofy u Smolenska, při které v roce 2010 zemřel tehdejší prezident Lech Kaczyński. Bratr Lecha a předseda vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński mu pohrozil, že se "má čeho bát". Bývalý polský premiér a současný předseda Evropské rady podle něj postupoval ve vyšetřování katastrofy tak, aby nepoškodil rusko-polské vztahy. Upozornil, že se na Tuska vztahují polské zákony stejně jako na každého občana. Ten však odvětil, že se Kaczyńského nebojí a vyčetl současnému vedení země, že se snaží justici zneužívat proti politickým soupeřům.
Polskem už měsíce otřásá ostrý politický spor o kontroverzní reformu soudnictví a Ústavního soudu a některé další kroky nové pravicové vlády. Provázejí ho demonstrace, ostré osobní střety politiků i nenávistné nadávky, které nemají podle polského sociologa Michala Luczewského daleko k fyzickému násilí. "To nebezpečí opravdu existuje a musíme udělat vše pro to, abychom to zastavili," říká konzervativní sociolog v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Dodává ale, že vnitřní rozdělení polské společnosti se v poslední době bohužel stále více prohlubuje. Navzdory pokusu prezidenta Andrzeje Dudy situaci uklidnit.
Spor o mladého oblíbence polského ministra obrany hrozí rozkolem ve straně Právo a spravedlnost. Šéf strany Jaroslaw Kaczyński chce oslabit moc ministra Antoniho Macierewicze, který si buduje vlastní mocenskou základnu. Od vítězství ve volbách v roce 2015 polská vládní strana nezažila horší krizi, než je právě probíhající spor.
Dva ruští dispečeři přispěli podle polské prokuratury k letecké katastrofě, při které se zřítil polský vládní letoun s bezmála stovkou lidí na palubě. Nové obvinění, o kterém v pondělí informovalo vedení polské prokuratury, Kreml odmítl. Na nedostatek důkazů upozorňuje i opozice konzervativní vlády strany Právo a spravedlnost.
Polská prokuratura v pondělí oznámila, že předvolala předsedu Evropské rady Donalda Tuska na 15. března k výslechu. Má vypovídat jako svědek ke kauze z roku 2010, kdy byl polským premiérem. Podle polského serveru Niezalezna.pl se případ týká spolupráce polské kontrarozvědky SKW a ruské tajné služby FSB. Na té se měly obě strany dohodnout v dubnu 2010, hned po letecké tragédii u města Smolensk. Během ní zemřelo 96 lidí, včetně prezidenta Lecha Kaczyńského, bratra současného šéfa vládní strany Právo a spravedlnost Jarosława.
Lídři zemí Evropské unie mají ve čtvrtek zvolit bývalého polského premiéra Donalda Tuska znovu předsedou Evropské rady, tedy šéfem svých summitů. Tusk obhajuje po dvou a půl letech jeden z nejdůležitějších evropských postů. Má sice podporu většiny zemí EU, ve funkci ho ale nechtějí jeho vlastní Poláci. Důvodem jsou ostré domácí politické spory. Pokud by ale Tusk neuspěl, Česko by přišlo o svého důležitého spojence v unii. I proto ho Praha jednoznačně podporuje.
Teprve 27letý Bartlomiej Misiewicz pracuje od roku 2007 pro současného polského ministra obrany Antoniho Macierewicze, který je hlavním představitelem konzervativního křídla vládní strany Právo a spravedlnost. Za svou "kariéru" už proslul řadou skandálů, zkušení polští generálové v mladíkovi vidí jen aroganci smíšenou s nezkušeností a nedostatkem vzdělání. Při návštěvách posádek Misiewicz například vyžadoval vzdávání vojenských poct, na které má nárok jen ministr. Ten ho ale zatím odmítá propustit. Nechce, aby to vypadalo, že se podřizuje rozhodnutí někoho jiného.
Polská prokuratura vyšetřuje dopravní nehodu, ve které se zranila premiérka Beata Szydlová. Ochranka se snaží svést celou vinu na řidiče druhého vozu, který vjel do vládní kolony. Poláci mezitím pořádají sbírku, která má řidiči pomoci. Není to první nehoda politiků konzervativní vlády, která začíná vzbuzovat pochybnosti, zda je kabinet schopen uřídit stát a jeho instituce.
Státy Evropské unie se musí brzy rozhodnout, jestli chtějí dál ve funkci předsedy Evropské rady Donalda Tuska. Tomu na konci května vyprší mandát. Tusk má momentálně na starosti především unijní summity, a může tak výrazně ovlivnit, na čem se země EU domluví. Češi Tuska jednoznačně podporují, je jedním z jejich hlavních spojenců. Podpora mu však chybí v jeho domovském Polsku, kde jsou u moci jeho úhlavní nepřátelé. Mimo jiné kvůli tomu v úterý navštíví Polsko i německá kancléřka Angela Merkelová.
Ostatky prezidenta Lecha Kaczyńského a jeho choti Marie byly uloženy zpět do sarkofágu v kryptě krakovského hradu Wawelza přítomnosti prezidenta, premiérky či bratra zesnulého prezidenta. Kontroverzní exhumaci úřady podnikly z iniciativy vládnoucí konzervativní strany PiS. Ta má podezření, že se polská elita v letu do Smolenska stala obětí atentátu v důsledku spiknutí Ruska a Donalda Tuska.
Z iniciativy konzervativní strany Právo a spravedlnost dochází k novému vyšetřování katastrofy polského vládního letadla v ruském Smolensku před šesti lety, jehož součástí je exhumace ostatků exprezidenta Lecha Kaczyńského a jeho choti. Podle Kaczyńského bratra Jaroslawa nešlo o nehodu, ale o atentát v důsledku polsko-ruského spiknutí. Polská prokuratura tvrdí, že tento postup je zcela odůvodněný vzhledem k "závažným chybám a opomenutím" při vyšetřování v roce 2010 a k nedostatečné dokumentaci poskytnuté Ruskem.
Opětovné zkoumání dosud nezpopelněných ostatků má být součástí vyšetřování, zda pád vládního letadla u ruského Smolenska nebyl atentátem na hlavu státu Lecha Kaczyńského. Hypotéza spiknutí hluboce rozděluje polskou politickou scénu. Vyšetřování vedené za předchozí liberální vlády dospělo k závěru o chybě pilotů. Polští prokurátoři informovali pozůstalé o tom, že exhumace nezpopelněných obětí je nezbytná pro rekonstrukci průběhu katastrofy a stanovení jejích příčin, přestože již uplynula řada let. Prokuratura chce rovněž napravit chyby v identifikaci některých obětí.
Odpůrci a zastánci oficiální verze o tragédii ve Smolensku se hádají o to, zda obyčejné dřevo může nadělat takovou škodu. Lidé blízcí ministru obrany Antoni Macierewiczovi například tvrdili, že při poslední opravě vládního tupolevu v Rusku ruští mechanici naschvál povolili v křídle nýty. K nejbizarnějším teoriím patří ta o "pancéřové bříze.“ Tedy stromu, o nějž letoun při nezdařeném přistávacím manévru zavadil jako první a ulomil o něj kus křídla.
Český a polský prezident si v úterý na Pražském hradě vyměnili nejvyšší státní vyznamenání svých zemí. Miloš Zeman předal Adrzeji Dudovi Řád bílého lva a převzal od něj Řád bílé orlice. Duda patří k nejmladším držitelům tohoto vyznamenání. Zeman a Duda se vzájemně ocenili za rozvoj česko-polských vztahů. Řád bílého lva v minulosti obdrželi také jeho předchůdci Lech Kaczyński, Lech Walesa nebo Aleksander Kwaśniewski.
Havárie polského vládního letounu v roce 2010 u Smolensku byl teroristický akt spáchaný Ruskem. O víkendu to podle agentury PAP řekl polský ministr obrany Antoni Macierewicz. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov v pondělí tyto výroky odmítl a označil je za nepodložené a neobjektivní.
