"Jdu na sever, jdu na sever… a už jdu na jih!“ Kuriózní situaci v nejsevernějším bodě planety si pražští otužilci vychutnávali. Tak to zachytil fiktivní český vynálezce, filozof a dramatik Jára Cimrman ve hře Dobytí severního pólu, která měla premiéru před 40 lety, 25. října 1985.
Nejvyšší soud (NS) zamítl dovolání Filipa Smoljaka ve sporu o ochranu osobnosti s vydavateli Respektu a Hospodářských novin. Neúspěšně žádal omluvu a odškodnění za dva texty věnované sporu o práva na hry Divadla Járy Cimrmana, jejichž spoluautorem a režisérem byl jeho otec Ladislav Smoljak.
Před 40 lety tvůrčí tým okolo Jiřího Menzela a Zdeňka Svěráka dotočil komedii Vesničko má středisková. U filmu, který ve své době znovu obrátil pozornost zahraničí k československé kinematografii, pomalu přes všechny hlášky zapomínáme, proč na nás vlastně tolik funguje.
Scéna, ve které si knihkupec Dalibor Vrána (Josef Abrhám) představuje, jak ho Manuela (v podání Dagmar Patrasové) svádí, patří k těm nejslavnějším v legendárním filmu z počátku osmdesátých let. Režisér Ladislav Smoljak si přitom scénu představoval ještě odvážněji. Patrasovou ale nepřesvědčil, čehož později několikrát litoval. Podívejte se na pořad Historky z placu.
Autobusová linka číslo 101 pražské městské hromadné dopravy nově povede až na Žižkov. Autobusy budou stavět například i na nové zastávce U Prdlavky, která vznikla ve Slavíkově ulici v Praze 3. Název nové zastávky odkazuje k filmu Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka Vrchní, prchni!, jehož hlavní hrdina Dalibor Vrána poblíž bydlel.
Ladislav Smoljak ještě hodně dlouho litoval toho, že se od Dagmar Patrasové nechal přemluvit, aby si mohla při sprchovací scéně nechat alespoň kalhotky. Představitele hlavní role se mu ale prosadit podařilo, čtyřicet let oblíbenosti filmu stvrdilo, že pan Vrána v podání Josefa Abrháma byl správnou volbou. Sledujte pořad Historky z placu.
Petr Nárožný se velmi snažil vžít se do role a zkoušel improvizovat, jenže Ladislavu Smoljakovi tím akorát tak lezl na nervy. Stejně tak se scenáristovi nelíbilo, že hlavní roli získal Luděk Sobota: "Úplně jsi nám ten film zkazil," prohlásil dokonce na premiéře na adresu herce. Sledujte Historky z placu z natáčení komedie Jáchyme, hoď ho do stroje!
Petr Nárožný se velmi snažil vžít se do role a zkoušel improvizovat, jenže Ladislavu Smoljakovi tím akorát tak lezl na nervy. Stejně tak se scenáristovi nelíbilo, že hlavní roli získal Luděk Sobota: "Úplně jsi nám ten film zkazil," prohlásil dokonce na premiéře na adresu herce. Sledujte Historky z placu z natáčení komedie Jáchyme, hoď ho do stroje!
Chtěl být učitelem, ale třída mu byla příliš malá. Toužil po širším publiku, z něhož se pak stalo auditorium celonárodní.
I když Zdeněk Svěrák, který na den učitelů 28. března slaví 88. narozeniny, „zběhl“ z povolání učitele českého jazyka už čtvrtý rok po promoci, zůstal mu svým způsobem věrný. I jako pracovník rozhlasu, scenárista, divadelník, filmový a televizní herec či textař vypráví příběhy, ve kterých dbá na krásu českého jazyka. Ani v hereckém projevu nezapře kantora.
Nekonečné couvání stěhovacího vozu a scéna s osamoceným klavírem. To jsou dvě pasáže, které by Zdeněk Svěrák z filmu Kulový blesk rád vystřihl. Režisér Ladislav Smoljak na nich ale trval, a tak Svěrák u těchto scének tiše trpí dodnes. Jinak je to ale podle něj bravurně natočený film. Sledujte Historky z placu o dnes už legendární české hořké komedii Kulový blesk.
Žižkovské divadlo Járy Cimrmana zaplatí synovi herce, režiséra a scenáristy Ladislava Smoljaka Filipovi téměř 88 tisíc korun za hry fiktivního zneuznaného českého génia, které odehrálo v letech 2015 až 2017. Dalších 5000 korun muž dostane za svůj hudební výkon v představení Posel z Liptákova.
Soud přiznal synovi režiséra Ladislava Smoljaka Filipovi 58 tisíc korun a úroky od Supraphonu, který bez jeho souhlasu vydal limitovanou edici desek k 50. výročí Divadla Járy Cimrmana. Smoljak požadoval 100 tisíc korun. Rozsudek není pravomocný, Supraphon s ním nesouhlasí. Firma navrhovala soudu, aby Smoljakovi přiznal 13 tisíc korun, podle ní dědic dělá obstrukce při poskytování licencí.
Před osmi lety 18. prosince 2011 zemřel první český prezident Václav Havel. Lidé si ho připomínají akcemi nejen v Praze. Prohlédněte si dosavadní dění na fotografiích. V galerii jsou také unikátní snímky Václava Havla od fotografky Hany Rysové, které deník Aktuálně.cz publikoval při letošním výročí Sametové revoluce.
V 88 letech zemřel ve čtvrtek grafik, herec a dlouholetý člen divadla Járy Cimrmana Jaroslav Weigel. Informaci o jeho úmrtí potvrdil jeden ze zakladatelů souboru Zdeněk Svěrák.
Jáchyme, hoď ho do stroje! je až “převtipnělý” snímek plný zlidovělých hlášek a potměšilé kritiky sociálního inženýrství, tvrdí kritik Kamil Fila. Film je podle něho báječně nečeský.
Jiří Menzel zemřel v sobotu 5. září, bylo mu 82 let. Bývalý člen souboru Divadla Járy Cimrmana se od 70. let minulého století věnoval divadelní režii, nejvíc ho ale proslavil film. Jeho debut Ostře sledované vlaky podle literární předlohy Bohumila Hrabala získal v roce 1966 Oscara za nejlepší zahraniční snímek. Připomeňte si jeho další slavná díla.
Jára Cimrman, slavná postava vytvořená Jiřím Šebánkem a Zdeňkem Svěrákem, slaví padesátiny na divadelní scéně. Divadlo Járy Cimrmana funguje od 4. října 1967, premiéru tehdy mělo první představení Akt.
Jára Cimrman již více než tři roky promlouvá k divákům v anglickém jazyce v Žižkovském divadle Járy Cimrmana. Nyní se poprvé vydává dobýt i americká pódia a jeho výprava bude zdokumentována v novém filmu Davida Smoljaka. Pomoci mu má i crowdfundingová sbírka.
Českého génia Járu Cimrmana přirovnávají jeho obdivovatelé k sopce, která svou erupcí zasypala sama sebe. Životní cestu vídeňského rodáka lemují desítky objevů, vynálezů, matematických vzorců, filozofických teorií a vyřešených kriminálních případů. Celá šíře Cimrmanovy osobnosti je veřejnosti odkrývána jen pomalu a badatelské úsilí nadšených dobrovolníků tak stále není u konce. Fiktivní velikán je tu s Čechy již 50 let – od 16. září 1966, kdy jeho jméno poprvé zmínil Zdeněk Svěrák v rozhlasovém pořadu Nealkoholická vinárna U pavouka.
Baron Artur Kraus z Pardubic založil první hvězdárnu, zkoušel technické novinky, byl průkopníkem létání, cyklistiky, tenisu i lyžování.
