"U nás často přemýšlíme jako za Rakouska-Uherska. V Izraeli mají někdy zase až moc volný přístup," říká Tomáš Pluhařík, koordinátor programu Czech Israel Students Program. Ten v rozhovoru pro Aktuálně.cz popsal, jaké komplikace program provázely a proč jsou čeští studenti precizní a Izraelci naopak často chaotičtí.
Studenti Masarykovy univerzity učí menší organizace a neziskovky, jak bezpečně zacházet s daty a bránit se kyberútokům. Vedou přednášky, simulují útoky a pomáhají tvořit krizové plány. Univerzita se novým projektem snaží řešit dlouhodobý problém. Kybernetických útoků totiž rok za rokem přibývá, zatímco experti na zabezpečení stále chybí. Výuku financuje Google.org.
Nejprve se dostanou například dovnitř systému nemocnice. Nic neukradnou, ale "klíč" či "zadní vrátka" pak prodají až za desetitisíce korun dál. Hackeři, kteří si vstup koupí, pak mají přístup k datům pacientů a mohou nemocnici vydírat. Když zařízení nezaplatí, vše zveřejní. Na nárůst podobných vyděračských útoků upozorňuje společnost Check Point Software Technologies.
Na Ukrajině se válčí nejen na zemi, ve vodě a ve vzduchu, ale i v kyberprostoru. Skupiny hackerů útočí na infrastrukturu nepřítele či verbují sabotéry z řad protivníka. Do bojů se zapojují také internetoví podvodníci. Cílí na obyvatele znepřátelené země a tvrdí, že kradením peněz škodí druhé straně.
Vraždy na objednávku, obchod s drogami či zbraněmi, nově ale i online podvody. Staré zločinecké syndikáty, jako je jakuza, italská či nigerijská mafie či americké pouliční gangy se zapojují do nového, výnosného byznysu. Pro některé tradiční zločinecké organizace jsou kyberpodvody v současnosti dokonce hlavním zdrojem příjmů. Obrat totiž může jít až do stovek milionů.
Češi před Vánoci nakupují ve velkém online. Kromě obchodníků z toho profitují i zločinci. Na své oběti číhají například na internetových tržištích, ale mohou se vydávat i za vaše blízké nebo pracovníky banky. Aktuálně.cz přináší přehled nejčastějších online podvodů a vhled do jejich zákulisí, které dlouhodobě mapuje.
Moderní technologie zjednodušují každodenní život a otevírají možnosti, které by ještě před pár lety působily jako sci-fi. Přesto se do škol často nedostávají. Mobily, rozšířenou realitu a s nimi spojenou kybernetickou bezpečnost lze přitom snadno zařadit do výuky. Někde to mají na starost sami studenti, kteří učí mladší žáky o rizicích na internetu. Ne všechny školy ale projektu fandí.
Válka na Ukrajině ukázala, že i novodobé bojiště, kde hrají prim moderní "chytré" zbraně a inovativní systémy, stejně může opět skončit ve změti zákopových pozičních bojů, které lidstvo už dobře zná. Podle bezpečnostní analytičky Kristiny Soukupové nám ale vývoj moderních zbraní ukazuje, že už teď se neválčí jen konvenčními zbraněmi, ale i technologiemi schopnými třeba měnit myšlení protivníka.
Významná česká IT firma prohrála ve sporu s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost. Ten ji ve vyjádření pro státní agenturu označil za možné riziko kvůli podnikatelským stykům jednoho z jejích představitelů. Firma se ucházela o zápis na seznam poskytovatelů kybernetických služeb pro státní úřady. Nakonec ho získala, ale chtěla se zbavit kritického hodnocení.
Vojenské zpravodajství poprvé aktivně zasáhlo v kybernetickém prostoru. Odstavilo ruské hackery napojené na vojenskou rozvědku GRU od zařízení, přes které vedli především špionážní kampaň proti českým vládním cílům. Akce vojenské tajné služby byla součástí globálního úderu koordinovaného americkou FBI. Aktuálně.cz mluvilo s klíčovými muži operace v Česku.
O nástrahách, které přináší online prostředí, se mluví roky. Často se s nimi setkávají i nejmenší děti, a to ještě dříve, než jim kdokoli sdělí, jak internet používat bezpečně. Program Internetoví úžasňáci se to snaží změnit. Školí učitele, aby pak ve svých hodinách mohli interaktivními způsoby vysvětlovat dětem, jak si poradit s hackery či kyberšikanou. Dosud se dostal k téměř 80 tisícům žáků.
Aplikaci TikTok už využívají téměř dva miliony Čechů, zejména mladí. Před bezpečnostními riziky této čínské sítě varoval český úřad pro kybernetickou bezpečnost. Úřady i soukromé firmy v Česku proto začaly svým zaměstnancům používání aplikace zakazovat. Obavy ale rostou po celém světě. Kromě odesílání dat uživatelů do Číny je nebezpečím i šíření výzev, které vedou až k sebevraždám dětí.
Když se řekne umělá inteligence, člověk si představí golema nebo Terminátora. Aplikace jako ChatGPT ale nejsou obdařené vědomím a lidskou komunikaci dokážou jen přesvědčivě napodobovat. Proto by se jim podle popularizátorky AI Sary Polak mělo říkat spíš strojové učení. V rozhovoru vysvětluje, proč by se společnost měla přestat novým technologiím bránit a naopak se jim snažit co nejlépe porozumět.
Naše závislost na internetu a IT systémech stále roste a s tím i zranitelnost, kterou představují kybernetické útoky. Útoky, o kterých se dozvídáme z médií, jsou ale jen špičkou ledovce. „Skutečné množství úspěšných kyberútoků je nejméně o řád, možná i o několik řádů vyšší, než by bylo možné soudit podle veřejně dostupných informací. Ransomwarové útoky jsou prakticky na denním pořádku.
Pod vedením Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost vrcholí práce na první verzi nového zákona, jenž má určit nepřípustné dodavatele technologií do oblastí zásadních pro chod společnosti. Jde o energetické závody, zdravotnická zařízení či největší firmy. Pokud předpis v chystané podobě vejde v platnost, v podstatě vyřadí z tohoto prostředí čínské firmy v čele s Huawei.
„Kyberpohádky učí předškolní děti, jak se bezpečně chovat v online světě. Vlk v nich s Karkulkou komunikuje přes mobil, vydává se za kamarádku a odhalí, kam jde. Pak už příběh pokračuje klasicky,” říká Petr Jirásek z Centra kybernetické bezpečnosti. „Můžeme se bavit o tom, jestli předškolním dětem mobil do rukou patří. Realita je ale taková, že se v tomto věku s technologiemi seznamují,” dodává.
Proč jsou všechny mapy Číny špatně a jak se v Německu učí o druhé světové válce? Jiří Burýšek se na svém edukativním kanále Jirka vysvětluje věci věnuje různým tématům, pravidelně se ale vrací k podvodům v kyberprostoru. O těch nejdůmyslnějších, které mohou končit vybíleným účtem a zadlužením, ale i o falešných seznamkách bez možnosti se skutečně seznámit teď mluví v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Když hlavní hrdinka nového filmu Buko zdědí starého cirkusového bělouše, bere ho nejdřív jako danajský dar. Nakonec ji ale zvíře přiměje, aby v důchodovém věku vykročila z komfortní zóny. Režisérka Alice Nellis se koňů nebojí, dokonce si už dva pořídila. V rozhovoru vysvětluje, proč se během natáčení rozhodla odstěhovat na venkov i proč ji tak těší, když může od duševní práce odběhnout k manuální.
"Na Oxford mě přivedly úvahy nad tím, kde vlastně končí byznys a začíná odpovědnost vůči společnosti," říká mladá vědkyně a zakladatelka Internetového institutu, která opustila kariéru v Googlu a po studiích na Západě se vrátila do Česka. Chce šířit povědomí o vlivu digitálních technologií na společnost a pomáhat nastavovat jejich mantinely - aby lidem neškodily, ale sloužily.
V Evropě vloni vzrostl počet kybernetických útoků. Podle Agentury pro kybernetickou bezpečnost Evropské unie čelily členské státy více než třem stovkám vážných útoků. Téměř o polovinu stouplo i množství incidentů zaměřených na nemocnice. Proč se hackeři zaměřili na zdravotnictví? A jak se v kyberprostoru chránit? Nejen o tom hovořil v podcastu Aktuálně.cz expert na kyberbezpečnost Miloslav Lujka.
Telefonáty podvodných bankéřů či policistů, podezřelé mobilní aplikace či falešné profily slavných lidí na sociálních sítích. Útoky hackerů na klienty bank rapidně narůstají a jsou čím dál sofistikovanější. A jak ukázal průzkum České bankovní asociace (ČBA) mezi členskými bankami, v červnu počet takzvaných phishingových útoků již dorovnal celý loňský rok.
Na pražském Chodově si tento týden energetici vyzkoušeli boj proti hackerům. Rozsáhlé cvičení, které mělo za úkol procvičit reakci účastníků na krizovou situaci v podobě kybernetického útoku, se uskutečnilo v rozvodně elektroenergetické přenosové soustavy ČEPS. Společnost akci zorganizovala ve spolupráci s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
Ve sběru dat nemá Tesla mezi automobily konkurenci. Aby mohla hodnotit zásahy asistenčních systémů, nechá natáčet vozovku před vámi. Aby zachytila zloděje či vandaly, sleduje okolí auta stojícího v garáži. A samozřejmě zná jeho polohu. To je přece špionáž, usoudila čínská armáda a zakázala Teslám vjezd do svých areálů. Následovalo podobné „doporučení“ vlády pro zaměstnance ministerstev.
Porady v zasedačce nahrazují videohovory z domova, místo houknutí na kolegu přes rameno se píší e-maily. Kancelářské pracovní zvyky se během pandemie z gruntu změnily. Řada společností si tak určila nová pravidla, jak hlídat pracovní morálku svých lidí i během izolace. Home office je totiž neohrožuje jen co se týče produktivity, riziko představuje práce z domova především pro firemní data.
Autoři dokumentu V síti zjistili, že fenomén zneužívání dětí na internetu je natolik závažný, že by ho měli doprovodit i osvětovou kampaní. Vytvořili proto i speciální verzi filmu určenou pro diváky už od 12 let - V síti: Za školou. Mezitím se někteří odhalení predátoři ocitli u soudu. Jiný ale dál pracoval s dětmi.
