


Helena Horská: Češi se v krizi strašili Řeckem. Teď se jím ale můžeme opravdu stát
S přední českou ekonomkou o tom, jak se stát propadá do dluhů, o neudržitelných důchodech, inflaci i o čekání na kanalizaci.



S přední českou ekonomkou o tom, jak se stát propadá do dluhů, o neudržitelných důchodech, inflaci i o čekání na kanalizaci.



Senát ve středu schválil nová pravidla takzvaného kurzarbeitu. Tuto zkrácenou práci se státním příspěvkem by mohla po dohodě v tripartitě zavést vláda. Lidé by v době výpadku dostávali za neodpracovanou dobu 80 procent výdělku.



Sněmovna v pátek schválila nová pravidla takzvaného kurzarbeitu. Předloha předpokládá, že zaměstnavatelé by platili pracovníkům za neodpracovanou dobu nejméně 80 procent jejich výdělku. Stát by firmám poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody, a to do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Zaměstnanci by mohli být doma až čtyři dny v týdnu, nejvýše rok.



S pravidly pro státní příspěvek na mzdy opakujeme v krizi už podruhé stejnou chybu. Z programu, který má být synonymem naděje, se stává noční můra.



S šéfem České spořitelny o tom, jak zvládnout dluhy, i o tom, proč je tak důležité investovat do vzdělání.



Už s příchodem první vlny pandemie se řada odvětví ocitla v krizi a začal boj o přežití. Evropské země přijaly opatření na záchranu ekonomiky, každá přitom vsadila na vlastní model. Na druhou vlnu tak často byly připraveny. Aktuálně.cz srovnalo výběr z opatření sedmi Česku nejbližších zemí. Komentátor David Klimeš pak v grafice ukazuje, kde by se Česko mohlo inspirovat a kde naopak šláplo vedle.



Dobrá zpráva: vláda přijala první záchranný ekonomický balík. Ta zlá: nebude stačit. Místo dalšího byrokratického přidělování dotací potřebujeme jednoduchý a rychlý impulz.



Nestačí jen zašpérovat republiku. Aby opatření fungovala, společnost i byznys nutně potřebují vědět, s jakou pomocí od státu lze počítat při cestě z mizérie ven.



I když vláda pandemii krutě nezvládla, není teď čas jí předhazovat stovky mrtvých. Co potřebujeme, je najít cestu z marasmu. Na účty bude čas později.



Návrh nových pravidel takzvaného kurzarbeitu se nepovedl, nikdo není spokojený. Na on-line sněmu Svazu průmyslu a dopravy to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). V Poslanecké sněmovně proto očekává o kurzarbeitu dlouhou debatu. Kurzarbeit představuje zkrácenou práci při ekonomických potížích. Podnik platí lidem za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas.



Také jste si mysleli, že cílem kurzarbeitu má být udržení zaměstnanosti? V jiných státech možná ano. V Česku to má být ale zpolitizovaný nástroj pro dotování firem s nejmenší přidanou hodnotou.



Český kurzarbeit je na světě. Nástroj, který má pomoci firmám hradit část mzdy zaměstnanců při závažných hospodářských potížích, posílá nyní vláda do parlamentu. Řada odborníků napříč trhem vítá, že vůbec nějaký model kurzarbeitu, který je běžnou pomocí v řadě států, vzniká i u nás. Apelují ale ještě na úpravy návrhu, aby nebyl zneužíván. Odbory chtějí vyšší kompenzace.



Vláda schválila nová pravidla kurzarbeitu. Z návrhu tekla krev, kurzarbeit je levnější než masová nezaměstnanost, říká ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD. Chceme co nejdéle udržovat normální život, kolegové z hnutí ANO odmítají racionální diskusi, spravedlnost je otázka perspektivy, dodává.



Vláda schválila nová pravidla kurzarbeitu. Zkrácená práce s částí mzdy od státu by se mohla zavést od listopadu. Navázala by na dočasný program Antivirus. Podle návrhu novely zákona by kurzarbeit ve státě, regionu či vybraném odvětví mohla povolit vždy jen vláda, a to po projednání v tripartitě. Využíval by se při vážném ohrožení ekonomiky, přírodní pohromě, epidemii či kyberútoku.



Se sociologem Danielem Prokopem o bezstarostnosti, za niž teď platíme, o možnostech, které jsme nechali ležet ladem, a o našich slepých skvrnách.



Pracovníci na kurzarbeitu by mohli od státu dostávat za dobu, kdy pro ně firma kvůli epidemii, přírodní katastrofě či recesi nebude mít práci, 70 procent čistého výdělku. Vyplývá to z návrhu novely o zaměstnanosti s novými pravidly kurzarbeitu, kterou připravilo ministerstvo práce.



Firmy v Česku se původně měly na konci tohoto měsíce rozloučit se státní podporou určenou na udržení pracovních míst. Vláda ale program Antivirus v pondělí na návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) prodloužila do konce října. Podle ekonomky Heleny Horské Antivirus drží při životě zhruba 130 tisíc pracovních míst.



Přechodné snížení daně z přidané hodnoty (DPH) k většímu růstu spotřeby v Německu nevedlo. Výraznější impuls ekonomice by přinesly vyšší jednorázové bonusy na děti nebo velkorysejší podpora pro lidi, kteří kvůli koronaviru přešli na práci v režimu kurzarbeit, vyplývá z průzkumu zadaný institutem IMK nadace Hanse-Böcklera, ze kterého na svém webu cituje list Handelsblatt.



Vysoký schodek státního rozpočtu by nebyl problém, kdyby nám ukázal cestu z recese. Podniky na peníze ale nedosáhnou, veřejné investice jsou nepřipravené. Čeká nás těžký podzim.



Pokud se protikrizová pomoc určuje názvoslovím, snad už v mladoboleslavské Škodovce oprašují logo Laurin & Klement a v té plzeňské shání rudou barvu na Závody V. I. Lenina.



Víme už kompletně, jak chce vláda pomoci hospodářství z krize. Teď potřebujeme rychle opustit, co se nepodařilo. A to osvědčené dotáhnout dřív, než republiku obsadí armáda nezaměstnaných.



S ministryní práce Janou Maláčovou o tom, jak pomoci lidem z krize. A také jak z krize pomoci ČSSD.