Organizace Strana kurdských pracujících (PKK), která čtyři desetiletí vedla ozbrojený boj s tureckou armádou za práva Kurdů a letos v květnu oznámila ukončení své činnosti, uvedla, že stahuje všechny své jednotky z Turecka na sever Iráku.
Třicet ozbrojenců ze Strany kurdských pracujících včetně čtyř velitelů v pátek ráno při slavnostním ceremoniálu v jeskyni u severoiráckého města Sulajmáníja spálilo své zbraně. Symbolicky tak zahájili proces odzbrojování.
Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se. Podle agentury Reuters to v pondělí uvedla tisková agentura Firat, která je straně blízká. PKK, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musí změnit.
Syrská organizace pro lidská práva uvedla, že víkendové útoky v Sýrii na menšinu alavitů, k níž se hlásil i bývalý vůdce země Bašár Asad, si vyžádaly přes 800 civilních obětí. "Bylo jen otázkou času, než si na nich ostatní v zemi začnou vylévat frustraci a zlost za předchozí desetiletí nadvlády," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Josef Kraus, expert na Blízký východ z Masarykovy univerzity.
Nizozemsko a Česko mají kromě jiných věcí společné to, že v čele jejich vlád nikdy nestála žena. V západoevropském státě se to ale může velmi brzy změnit. Favoritem středečních předčasných parlamentních voleb v Nizozemsku je Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD), kterou vede dosavadní ministryně spravedlnosti Dilan Yesilgözová-Zegeriusová.
Evropský parlament ve čtvrtek udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení Mahse Amíníové, Kurdce symbolizující odpor proti potlačování práv žen v Íránu. Amíníová loni zemřela po zadržení íránskou mravnostní policií, její smrt vyvolala v zemi rozsáhlé protesty.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan má po dlouhých letech u moci nejvážnějšího vyzyvatele. Kemal Kiliçdaroglu usiluje o křeslo hlavy státu a v lecčem vystupuje opačně než Erdogan. Nyní se postavil za Kurdy, menšinu, ke které se podle něj stát momentálně chová jako k teroristům. Erdogana podobná slova dráždí.
Jedna žena a dva muži zahynuli a tři další lidé byli zraněni, z toho jedna osoba vážně, při střelbě v pátek poblíž kurdského komunitního centra v srdci Paříže. Policie zadržela podezřelého muže ve věku 69 let, který má násilnou minulost a byl nedávno propuštěn z vazby.
Už osm měsíců pokračuje ruská invaze na Ukrajinu a ve vzduchu stále visí výhrůžky ruského prezidenta Vladimira Putina použitím jaderných zbraní. Finsko a Švédsko v květnu oznámily, že chtějí svoji bezpečnost posílit vstupem do NATO, přes velkou podporu spojenců ale stále čekají na plné odsouhlasení svého členství. Brání jim Turecko a Maďarsko.
Nejméně osm mrtvých a 26 zraněných si ve středu vyžádal turecký raketový útok proti Kurdům v severoirácké provincii Dahúk. S odvoláním na kurdské bezpečnostní zdroje a oficiální činitele o tom informovala agentura Reuters. Podle agentury AP jsou ale oběťmi iráčtí turisté, kteří přijeli do střediska Barach v okrese Zacho ležícím na na hranici mezi iráckým Kurdistánem a Tureckem.
Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chamaneí vyzval k prohloubení dlouhodobé spolupráce mezi svou zemí a Ruskem. Po jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem také řekl, že Teherán a Moskva musejí zůstat "ostražití vůči klamům Západu", informovala agentura Reuters.
Pokud bychom chtěli shrnout třídenní summit NATO co nejstručněji, tak řekněme: "Vladimir Putin chtěl méně NATO, ale teď ho dostává mnohem více," hodnotí závěry klíčového summitu Severoatlantické aliance v Madridu, který ve středu končí, reportér Aktuálně.cz Daniel Anýž.
O Finsko, Švédsko, ani Severoatlantickou alianci tolik nejde. Turecký prezident hraje v první řadě o své postavení doma, kde Turci čelí největšímu sociálnímu propadu za dvacet let. Kdyby kurdská otázka opět eskalovala ve větší konflikt, může zastavit propad své popularity.
Návrat Markéty Všelichové a Miroslava Farkase z tureckého vězení, kde strávili kvůli podpoře syrských Kurdů tři a půl roku, doprovází mlčení o detailech vyjednávání. To není překvapivé, zpravodajské služby, politici ani pověření vyjednávači nikdy nemluví o tom, jak propuštění občanů z vězení nebo rukou únosců v jiném státě dosáhli. Důvody a okolnosti podobných událostí rozebíráme v analýze.
Kurdové na severovýchodě Sýrie zadržují v táborech vězně, kteří bojovali za teroristickou organizaci Islámský stát (IS). Od poražení radikálních islamistů uběhl více než rok, řada bojovníků IS a jejich příbuzní ale zůstali uvězněni v Sýrii. Mnoho z nich pochází ze zahraničí, jejich rodné země je ale nechtějí přijmout zpátky. Podívejte se na fotografie z těchto táborů od agentury Reuters.
Nedaleko města Tall Abjad na severovýchodě Sýrie poblíž tureckých hranic v neděli explodovala bomba nastražená v autě. Podle Ankary zemřelo osm civilistů a 20 dalších bylo zraněno. Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) uvedla, že zemřelo pět lidí a 13 bylo zraněno, nespecifikovala ale, zda šlo o civilisty.
Tři roky od pokusu o převrat vypadá pozice tureckého prezidenta Recepa Erdogana neotřesitelně. Vyhrál prezidentské volby i referendum o posílení svých pravomocí, od svých domnělých či skutečných odpůrců čistí justici, armádu i média.
Turecké speciální jednotky zatkly sestru bývalého vůdce Islámského státu abú Bakra Bagdádího. Zátah se odehrál ve městě Azaz, které leží přímo na turecko-syrské hranici.
