Organizace Strana kurdských pracujících (PKK), která čtyři desetiletí vedla ozbrojený boj s tureckou armádou za práva Kurdů a letos v květnu oznámila ukončení své činnosti, uvedla, že stahuje všechny své jednotky z Turecka na sever Iráku.
"Odjel jsem do války dokumentovat, co může způsobit nenávist. Našel jsem ale lásku, krásu a přátelství. V horách se vždycky najde někdo, kdo rozbalí květovaný koberec a s orientální velkorysostí rozlomí granátové jablko," vypráví fotograf Lâm Duc Hiên o třiceti letech fotografování v iráckém Kurdistánu. Příběhy tamních lidí zachytil společně s Magdalenou Sodomkovou a Leslie Lepersem v knize.
O nelehkých životních podmínkách žen v muslimském světě vypráví koprodukční film Zkouška, který měl ve středu světovou premiéru na festivalu v Karlových Varech.
Kurdské milice v Sýrii dostanou na stažení z 30 kilometrů široké zóny u hranic s Tureckem dalších 150 hodin, počítáno od středy 23. října. Splnění tohoto ujednání poté budou kontrolovat společné hlídky tureckých a ruských vojáků. Prohlásil to podle agentury TASS turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na společné tiskové konferenci s ruským protějškem Vladimirem Putinem po jednání v Soči.
Několik set lidí protestovalo v Praze proti turecké ofenzivě na severu Sýrie. Tu obývají Kurdové, jejichž ozbrojené jednotky považuje Turecko za teroristy. Ti zase obviňují Západ, především USA, ze zrady. Česká republika přijala usnesení, které invazi odsuzuje. Kromě už zavedeného zákazu vývozu zbraní navíc požaduje další opatření.
Premiér Andrej Babiš se v Turecku chystá otevřít téma vězněných Čechů Markéty Všelichové a Miroslava Farkase, kteří si v tamních věznicích odpykávají více než šestiletý trest za podporu terorismu. O případu bude v úterý mluvit přímo s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v rámci své oficiální návštěvy Turecka, na niž odlétá v pondělí. Deníku Aktuálně.cz to potvrdily zdroje z Úřadu vlády.
Kurdská dívka Diljin působí už několik let v armádě. I přestože se jí za tu dobu nevyhnula zranění a rodina nerada vidí, jak nasazuje život, z bojiště odejít nechce. "Tyhle mladé ženy jsou mnohem více vyspělé než jejich kolegyně v Evropě, protože toho už tolik zažily," říká syrská fotografka Sonja Hamadová o vojákyních, které podobně jako Diljin bojují v kurdském vojsku.
Íránské jednotky přišly o deset členů. Při přestřelce na severozápadě země zahynuli i ozbrojenci.
Iniciativa přišla z Turecka, je to znepokojivé, nikdo nechce říct, proč tu byl. Policie musela jednat, buď Muslima někdo udal, nebo turecká strana provádí nedovolenou špionáž na území Česka, žádný zatykač Interpolu neexistuje, Turecko zkouší, co si k nám může dovolit, říká arabista a kurdolog Petr Kubálek. Dodává, že turecká armáda je druhá největší v NATO, proto zemi mnoho prochází.
Turecko obvinilo Česko z podpory terorismu. To když v úterý Městský soud v Praze nevzal do vazby kurdského předáka Sáliha Muslima a naopak ho propustil na svobodu. Jeho zavření žádal státní zástupce i Turecko. Naopak Kurdové před budovou soudu i jinde slavili.
Turecko před více než dvěma týdny zahájilo na severu Sýrie operaci, která cílí na tamní Kurdy. Ankara je totiž považuje za teroristy.
Irácký nejvyšší soud v pondělí označil zářijové referendum o nezávislosti iráckého Kurdistánu za protiústavní. Zrušil také jeho výsledek, informují zahraniční tiskové agentury.
V neděli zasáhlo irácko-íránské pomezí zemětřesení o síle 7,3 stupně Richterovy škály. Zemřelo nejméně nejméně 450 Íránců a sedm Iráčanů. Tisíce lidí jsou zraněny. O střechu nad hlavou přišlo na 70 tisíc lidí.
Otřesy, které v neděli pocítily Irák a Írán, dosáhly síly 7,3 stupně Richterovy škály. Místní média hlásí jen v Íránu nejméně 450 mrtvých a více než sedm tisíc zraněných. Nejvíce zemětřesení zasáhlo íránskou provincii Kermánšáh a iráckou provincii Sulajmánia, která se nachází na území iráckého Kurdistánu.
Kvůli konfliktu mezi iráckou centrální vládou a autonomním Kurdistánem odešlo z domovů na 180 000 civilistů. Podle humanitárních organizací jsou to většinou Kurdové. Konflikt vyvolalo zářijové referendum, které vypsala kurdská vláda a v němž se většina hlasujících vyslovila pro nezávislý Kurdistán. Bagdád pak poslal na sporná území armádu. V polovině října armáda vytlačila oddíly kurských pešmergů z ropných oblastí u Kirkúku, postupně obsazuje pohraniční posty na severu Iráku. Je mezi nimi 79 000 osob z města Kirkúk," oznámil ve svém prohlášení úřad koordinátora OSN pro Irák. Další velký exodus byl koncem října z města Túz Chúrmátú, obývaného Kurdy, Araby i Turkmeny.
Írán ruší omezení, která zavedl na hranici s iráckým Kurdistánem poté, co se Kurdové v autonomní oblasti a v několika sporných iráckých regionech 25. září vyjádřili pro nezávislost. S odkazem na sdělení vrchního představitele íránské armády o tom v pondělí informovala agentura Reuters. Zrušení omezení vejde v platnost v nadcházejících dnech, řekl generálmajor Mohammad Bákerí. Prohlásil také, že pokud by se Kurdistán odtrhl od Iráku, mělo by to za důsledek krveprolití v Iráku a v sousedních zemích. Írán krátce po referendu na žádost Bagdádu zrušil lety do Irbílu a uzavřel hraniční přechody s autonomií.
Kurdistán je připraven jednat s Bagdádem o zmírnění krize a zastavení vojenských operací. Kurdská vláda oznámila, že je povinna jednat odpovědně, aby zabránila dalšímu násilí a střetům. OSN v úterý obnovila svůj návrh na zprostředkování rozhovorů mezi Bagdádem a Kurdy. Zvláštní zmocněnec generálního tajemníka OSN pro Irák Jan Kubiš vydal prohlášení, v němž napsal, že "přes napětí vytvořené v nedávné době věří, že Irák tuto krizi překoná".
Irácká federální armáda v pátek po bojích s kurdskými silami získala kontrolu nad městečkem Altun Kupri na administrativním pomezí mezi autonomním Kurdistánem a provincií Kirkúk.
Vláda iráckého Kurdistánu ve čtvrtek oznámila, že je připravena jednat s centrální vládou premiéra Hajdara Abádího o řešení krize. Spor se týká referenda, v němž se většina Kurdů v září vyslovila pro nezávislost Kurdistánu. Bagdád vyslal na konci minulého týdne armádu na posty, které Kurdové obsadili od roku 2014 mimo své autonomní provincie, a vojsko odtud v minulých dnech vytlačilo kurdské milice. Ve většině případů Kurdové ustoupili dobrovolně, bez boje. "Záležitost se nedá řešit vojenskými operacemi. Požádali jsme mezinárodní společenství, aby pomohlo oběma stranám zahájit dialog a řešit problémy na základě irácké ústavy," uvedla vláda autonomního Kurdistánu po svém zasedání.
Irácký autonomní Kurdistán odložil parlamentní a prezidentské volby, které se měly konat 1. listopadu. Oznámila to ve středu volební komise a zdůvodnila to krizí, která nastala po zářijovém referendu o nezávislosti. Irácká armáda a její spojenci začali vytlačovat kurdské oddíly z pozic, které Kurdové zaujali po porážce radikálů z Islámského státu i mimo své autonomní oblasti. Bagdádu šlo zejména o ovládnutí Kirkúku, kde se nacházejí bohatá ropná naleziště. Kurdové a jejich diplomaté v USA poukazují na to, že do operací proti Kurdům Bagdád nasadil také šíitské oddíly Hašd Šaabí, které cvičí a sponzorují íránské revoluční gardy. Mluvčí mezinárodní letecké koalice ale jejich zapojení popřel.
Situace v iráckém Kurdistánu se vyostřuje. Irácká armáda se přiblížila ke sporné provincii Kirkúk, která je bohatá na ropná naleziště. Iráčtí Kurdové ji totiž zahrnuli do svého referenda o nezávislosti, které se konalo 25. září. Irácká vláda i sousední země jeho výsledky neuznávají. Kurdové proto hlasování načasovali na dobu, kdy jsou jejich vojenské jednotky silné a naopak irácká armáda po těžkých bojích s Islámským státem oslabená, míní kurdský novinář Aras Manam.
Spojené státy neuznávají jednostranné referendum o nezávislosti iráckého Kurdistánu a vyzývají všechny strany k "dialogu" a zdrženlivosti. Oznámil to v pátek americký ministr zahraničí Rex Tillerson. "Hlasování a výsledky nemají legitimitu a my pokračujeme v podpoře jednotného, federálního, demokratického a prosperujícího Iráku," uvedl Tillerson ve svém prohlášení. "USA vyzývají všechny strany, včetně iráckých sousedů, aby se vyhnuly jednostranným krokům a jakémukoli násilí," dodal. V oblasti roste napětí poté co irácká vláda začala přijímat kroky vedoucí k izolaci kurdské autonomní oblasti po referendu, v němž se tento týden drtivá většina obyvatel vyslovila pro úplnou nezávislost.
Irácká vláda v úterý nařídila vedení kurdské oblasti, aby opustilo letiště v Irbílu. Kurdové to však odmítli, podle svých slov letiště potřebují pro boj s teroristy z Islámského státu. Bagdád tak oznámil zahraničním leteckým společnostem, že v pátek bude v Irbílu pozastaveno letecké spojení. Irácká vláda tím reaguje na pondělní referendum, ve kterém Kurdové hlasovali o nezávislosti. Irácký premiér Hajdar Abádí vyzval úřady v Kurdistánu, aby výsledky hlasování zrušily.
Pro nezávislý Kurdistán se v referendu vyslovilo až 90 procent hlasujících. Uvedla to televize Rudaw. Referendum se týkalo autonomních kurdských oblastí na severu Iráku a také několika míst, na která si dělají nárok jak Kurdové, tak irácká vláda. Oficiální výsledek referenda by měl být znám zhruba ve středu. K urnám podle odhadů přišlo 72 procent oprávněných voličů.
Kurdové chtějí ustavit svůj nezávislý stát na autonomním území, které ovládají na severu Iráku. Na pondělí 25. září proto vyhlásili všelidové referendum. Jeho konání se snaží zabránit centrální irácká vláda a proti vyhlášení kurdského státu je i Turecko, kde část Kurdů žije také. S referendem nesouhlasí ani Spojené státy, přestože Kurdové jsou významnými spojenci USA v regionu a významně se podílejí i na boji proti Islámskému státu v Sýrii a Iráku. Podporu pro myšlenku nezávislosti zato Kurdové získali v Izraeli či Francii. Přečtěte si přehledné otázky a odpovědi k tématu.
