Simferopol/Praha – Proruští obyvatelé Krymu slaví s ruskými vlajkami výsledek referenda. A radují se, že budou brzy občany Ruské federace namísto Ukrajiny.
Ukrajinu ale paradoxně budou ještě potřebovat. Dva miliony obyvatel ostrova na ní zůstanou závislé.
A to minimálně dvěma faktory. Suchý Krym pokrývá až osmdesát procent své spotřeby vody z Dněpru, tedy z Ukrajiny. Bez něj by zkolabovalo krymské zemědělství, včetně vyhlášených krymských vín.
Kanály, kterými voda směřuje, byly vybudovány v Brežněvově éře na začátku sedmdesátých let.
Podobně je na tom nově vyhlášená republika s elektřinou. Čtyři pětiny spotřeby dodávají elektrárny z pevninské Ukrajiny, malé termální elektrárny přímo na Krymu dostatečný přísun energie nezajistí.
Také potraviny a většina spotřebního zboží proudí a zřejmě bude proudit dál přes Ukrajinu. Suchozemskou hranici s Ruskem Krym nemá. Odděluje ho Krčská úžina, dlouhá zhruba čtyři a půl kilometru.
Ruský premiér Dmitrij Medveděv už navrhl stavbu spojující silnice a železnice, ale to potrvá roky a cena se bude pohybovat v řádu několika stamilionů eur.
Vláda v Kyjevě podle ukrajinských statistik dotovala poloostrov ročně ze státního rozpočtu částkou převyšující miliardu eur. Na druhou stranu přijde o peníze, které jí dávalo Rusko za pronájem přístavu v Sevastopolu Černomořské flotile.
Soběstačný je Krym pouze v zásobování zemním plynem, kde má zdroje z pobřeží Azovského moře. Ale ne zcela, asi čtvrtina spotřeby se dováží také z Ukrajiny.
Může se stát, že ukrajinská vláda zdroje pro Krym zablokuje? Sotva. Jednak by to znamenalo pro obyvatele poloostrova humanitární katastrofu a Rusko by téměř jistě sáhlo k odvetným opatřením. Například bojkotu ukrajinského vývozu do Ruska nebo k zastavení dodávek plynu.
Nebo dokonce k další demonstraci síly, naznačené v sobotu výsadkem 120 ruských vojáků k rozvaděči zemního plynu už za hranicemi Krymu.
Poloostrov dosud žil také z turistiky. Například Jalta vybudovala moderní promenádu se značkovými obchody a luxusními restauracemi.
Nejspíše ale dopadne podobně jako Abcházie po jejím odtržení od Gruzie na začátku devadesátých let. Na tamních plážích se sluní výhradně Rusové, ale nejezdí jich mnoho.