Most, uhelná metropole severozápadních Čech, je na rozcestí. Už zase. Okolní povrchová těžba jde do finále a betonové město budované pro sto tisíc obyvatel se zvolna vylidňuje. Centrum Mostu budované v brutalistním stylu navíc ztrácí smysl. Magistrát si najal několik architektů, aby vymysleli, jak město s vyloučenými lokalitami posunout do budoucnosti. A říkají tomu Super Most.
Německé dráhy Deutsche Bahn zveřejnily video, na kterém pomocí vizualizace podrobně popisují podobu chystané rychlotratě propojující Drážďany s Prahou. Krušné hory překoná trať tunelem, který se stane nejdelším v Německu.
Místní sice protestují, ale do dvou let chce firma Geomet začít těžit krušnohorské lithium v Cínovci nad Dubím. Zatím vše chystá v několika kancelářích a halách. Ty, jak zjistilo Aktuálně.cz, patří manželce zdejšího bývalého dlouholetého starosty Petra Pípala. Nynější zastupitel a hlasitý zastánce těžby lithia v tom, že jeho rodina inkasuje peníze od Geometu, žádný problém nevidí.
Rozporuplné reakce vyvolal v Božím Daru návrh ministerstva životního prostředí na vytvoření chráněné krajinné oblasti Krušné hory. Části místních vadí, že osada Ryžovna má být v nejméně chráněné zóně. Bojí se, že ji zastavějí developeři. Starosta Jan Horník naopak jakoukoli ochranu odmítá. "Žádný ochranář z Prahy nebo z Varů to tady nezná tak jako my," míní.
Město Boží Dar na Karlovarsku v otevřeném dopise vyzvalo k zastavení procesu vyhlášení chráněné krajinné oblasti Krušné hory. Podle vedení města je třeba znovu jednat s obyvateli a samosprávami, a to na rovném principu.
Ministerstvo životního prostředí zahájilo proces vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Krušné hory. S plánovanou rozlohou přibližně 1200 kilometrů čtverečních se stane největší chráněnou krajinnou oblastí v Česku. Ministerstvo očekává, že k vyhlášení dojde kolem poloviny roku 2026. Aktuálně je v Česku 26 chráněných krajinných oblastí, které pokrývají 14,42 procent území státu.
Na sever odtud jsou hranice s Německem, na východ chráněná krajinná oblast Labské pískovce a na jihozápad už brzy chráněné Krušné hory. Obec Petrovice a její okolí ale má podle současných plánů zůstat osamělým trojúhelníkem, který žádná ochrana nečeká. Místní nechápou proč. Bojí se, že se obce zmocní developeři a žádají, aby i tato oblast byla chráněná. Starostka tomu ale nakloněná není.
Lithium za stovky miliard se ukrývá pod kopcem Cínovec v Krušných horách, poblíž česko-německé hranice. Těžit by se zde mohlo už za dva roky. Stát si od toho slibuje peníze, místní se ale bojí o životní prostředí. "Zrovna se to tady vzpamatovalo po tom, co napáchali komunisti, a zase to chtějí zničit," zlobí se. "Povolování je velmi přísné, nic neekologického tady nevznikne," oponují těžaři.
Kolem jedné z nejznámějších černých staveb v Česku došlo k novému vývoji. Rozlehlá fotovoltaická elektrárna v Krušných horách se měla bourat, ale její vlastník si sehnal nové povolení. Jak nyní zjistilo Aktuálně.cz, protestuje proti němu přilehlá obec i jedna z místních chalupářek. Za vznikem elektrárny stála firma sdružující vlivné členy ODS, z nichž někteří skončili ve vězení.
Strojvůdce Českých drah odsouzený za obecné ohrožení podle zjištění Aktuálně.cz s největší pravděpodobností přijde o možnost řídit vlaky. Příslušný úřad zahájí řízení, na jehož konci může být odebrání licence. Jednapadesátiletý strojvůdce ohrozil bezpečnou jízdu vlaku konkurence na trati v Krušných horách, jejíž část polil minerálním olejem. Od soudu za to dostal podmínku.
Jen málo oblastí Česka se potýká s takovým odlivem obyvatel jako jižní cíp Krušných hor. Dříve prosperující hornický a průmyslový region se mění v chudou periferii a lidé odcházejí hledat práci jinam. Třeba Horní Blatná od roku 2010 přišla téměř o polovinu obyvatel. I tak je zde rušno. Místní ve městě nahradili turisté. Neboli lufťáci a cykloteroristi, jak jim v Horní Blatné s nadsázkou říkají.
Turistům se dnes otevřela Hřebenovka, sto kilometrů dlouhá trasa, která vede oblastí plnou skalních měst, stěn a výhledů v Českém Švýcarsku. Začíná na úpatí Krušných hor a končí s prvními kopci Lužických hor. Navazuje na cesty staré, další jsou nově vytyčené. Spojuje atraktivní místa v národním parku České Švýcarsko, které se vypořádává s následky loňského rozsáhlého požáru.
Na západní straně rašeliniště a smrky rozeseté po horských planinách, na východě svahové bučiny s významnou biodiverzitou. Už před dvěma lety začal Karlovarský kraj připravovat vyhlášení Krušných hor chráněnou krajinnou oblastí, pracovní skupina Karlovarského kraje nyní doporučila pokračovat v záměru. Aktuálně.cz přináší galerii největších krás posledního rozsáhlého pohoří bez ochrany v Česku.
Vlk sražený v Krušných horách je po zákroku v dobrém stavu. Šelma podstoupila operaci obou kyčlí, zbylá poranění se hojí sama a snaží se už i postavit. V pátek bude převezena na doléčení do záchranné stanice ve Vlašimi. Bublavská záchranná stanice Drosera, která se o vlka od počátku stará, požádala o povolení k trvalému umístění, uvedl pracovník Drosery Vilém Babič.
Krušné hory jsou jediné rozsáhlé pohoří na území Česka, kterému chybí plošná ochrana. Ministerstvo životního prostředí proto pověřilo Agenturu ochrany přírody, aby do dvou let připravila podklady pro vyhlášení chráněné krajinné oblasti. Vědci ovšem upozorňují, že to nezajistí dostatečnou ochranu místním starým bukovým lesům. Státní podnik Lesy ČR chce v jejich těžbě pokračovat.
Schody, které nikam nevedou. Fotogenické ruiny bývalé nacistické továrny a zajateckého tábora Sauersack na Rolavě uprostřed Krušných hor lákají čím dál více turistů. Táhne je sem nejen industriální, téměř mysteriózní, vzhled památky, ale i bohatá historie.
Rozsáhlé solární elektrárně v Ústeckém kraji hrozí demolice. Podle zjištění Aktuálně.cz příslušný úřad zahájil řízení, na jehož konci může být právě stržení stavby. Elektrárnu nechal investor postavit v přímém rozporu se stavebním zákonem. Stavba více než deset let od své kolaudace nemá potřebná povolení. Vybudovat ji dala společnost v majetku někdejších nejvlivnějších členů severočeské ODS.
Víkendový nízkonákladový dům, který soutěží o cenu Interiér roku, stojí u krušnohorského lesa. Díky tmavé fasádě splývá s jehličnatými stromy v pozadí a vyjímá se mezi sousedními domy. "Návrh vychází z tamní přírody i koloritu, v němž lze najít všechny odstíny šedé," říká architekt David Zámečník. Vnitřku domu dominují levné materiály, především dřevo a nábytek z IKEA.
Nádraží Kovářská na hřebeni Krušných hor před sedmi lety zachránil Štěpán Macháček s rodinou. Budova dlouho chátrala, chyběl jí strop i kus střechy. Kovářskou čekal stejný osud jako postihl většinu drážních staveb v horské oblasti. Demolici se ale rodině podařilo zvrátit, a i když žije v Egyptě, při návštěvě Česka mění ruinu na nový domov. Postel i kuchyň má prozatímně ve vagonu na kolejích.
Trasa po laně na elektrické kladce trvá osm minut, je dlouhá něco málo přes dva kilometry a milovník adrenalinu na ní může dosáhnout rychlosti až 75 kilometrů v hodině. Turisté si novou atrakci ve sportovním areálu Klíny na Mostecku zamilovali natolik, že letos získala titul Nejzajímavější nová atrakce v cestovním ruchu v Krušných horách.
Po sedmi letech je hotová aplikace Živé hory, která mapuje zaniklá místa a historii několika obcí i architektonických památek bývalých Sudet. Nabízí několik tras pro rodiny s dětmi i náročnější moderní poutníky, využívá chytré mobily i tablety, a tak člověk jen přes čočku telefonu pomyslně cestuje časem do doby, kdy Krušnohoří patřilo mezi nejosídlenější hory v Evropě.
Pod minus 30 stupňů Celsia klesly v neděli ráno teploty v Krušných horách. Nejvíce mrzlo v Jelení na Karlovarsku, kde bylo podle grafu automatické stanice až k minus 32 stupňům. Silný mráz byl ale na celém území kraje, podle meteorologů by teploty až pod minus 12 stupňů měly v Česku vydržet do noci na úterý.
Nával na sjezdovkách, fronty u lanovek, potíže s parkováním. Nic z toho se zatím v letošní sezoně na českých horách nekoná. Stovky lyžařů využily o víkendu příležitosti poprvé vyrazit na sjezdovky, které provozovatelé spustili hned, jak jim vláda dala zelenou. Místo vládních nařízení teď ale vlekaři bojují s počasím, vyšší teploty v posledních dnech komplikují zasněžování.
První letošní lyžaři už si užívají sjezdovky v Krkonoších, Beskydech, v Jeseníkách, na Šumavě a v Krušných horách. Většina velkých skiareálu zahájila sezonu otevřením jen části sjezdovek. Vlekaři si zatím netroufají odhadnout, zda lidí kvůli obavám z koronaviru přijede málo, nebo jestli se mají naopak připravit na velký nápor.
Prvních pár centimetrů sněhu se drží na krkonošském Medvědíně a ve Svatém Petru. Podobně zasněžené sjezdovky hlásí i Šumava, Orlické hory, Ještěd, Jeseníky, Beskydy a Králický Sněžník. Přípravy na sezonu kvůli epidemii koronaviru vlekaři neodkládají, umělé zasněžování spustili například na Klínovci i v nižších polohách Krušných hor, sněhová děla jedou naplno i u Prahy ve Skiareálu Monínec.
