Krištof Kintera ve středu na pražském ostrově Štvanice představil veřejnosti svou asi 6,5 metru vysokou sochu nazvanou Praying Wood. Dílo má podobu obřího "samorostu", který klečí na kolenou a modlí se. Monument je odlitkem ze slitiny hliníku a pro výrobu formy byly použity skutečné bukové kmeny z Českého ráje.
Palác Bellevue na pražském Smetanově nábřeží, kde tvořili rakouský malíř Oskar Kokoschka i český výtvarník Jiří Trnka, se na čtyři dny promění v galerii a představí více než 200 nových děl padesáti nejvýraznějších výtvarníků současné české scény. Čtvrtý ročník Art Index Pop-up formou kurátorské přehlídky poodhalí, co pozoruhodného nyní vzniká v tuzemských ateliérech.
Laureátkami prvního ročníku Ceny literární kritiky za rok 2024 v kategorii próza se stala Emma Kausc a v kategorii poezie Iryna Zahladko. Autorka Kausc zaujala příběhem Narušení děje. Sbírka Jak se líčit v nemoci ukrajinské autorky Zahladko oslovila porotu zoufalstvím z války v její rodné zemi, hněvem z války i ze lhostejnosti k válce a také úzkostí ze smrti.
Nejnovější tvorbu padesátiletého Krištofa Kintery představuje brněnská Kalina Gallery. Na výstavě, která potrvá do 7. září, převažují takzvané asambláže, využívající nejrůznější předměty, nástroje či odpadní materiály. Na většinu z nich výtvarník připsal slogany či vzkazy v češtině nebo angličtině.
Na dvou velkých projektech v současné době pracuje Krištof Kintera. Přední český výtvarník, který byl třikrát nominován na Cenu Jindřicha Chalupeckého, avšak nikdy ji nezískal, tuto středu slaví padesátiny. Známý je doma i v zahraničí především díky kinetickým sochám a rozměrným, technicky náročným instalacím.
"Jak vám mohu pomoci?" ptává se telefonní operátorka strojeným hlasem, aniž by nám opravdu toužila ulevit od potíží. Za větu v otravné práci je placená, což nelze přeslechnout. How Can I Help You? táže se na totéž anglicky Krištof Kintera v názvu výstavy v Centru současného umění Dox. Možná je to jen vtip, možná ale také účastná otázka umělce, který se úzkostmi současného světa intenzivně zabývá.
V malém pražském parku Holubička vytvořil výtvarník Krištof Kintera betonové zmenšeniny brutalistních staveb. Volně přístupné miniatury obdivují turisté i místní, děti je využívají jako fontány nebo prolézačky. Umělec všechny modely záměrně poškodil, chce tím dát najevo křehkost architektury. Největší Žižkovská věž má pět metrů. V noci objekty svítí.
Díla stovky umělců od renomovaných po vycházející hvězdy, inspirativní instalace a neotřelé pohledy na již známou tvorbu slibuje umělecký festival nazvaný Všechnu moc imaginaci – Česká sezóna v Drážďanech. V saské metropoli začal minulý týden, potrvá do 31. prosince a pořádají ho Státní umělecké sbírky Drážďany s Česko-německým fondem budoucnosti.
Jako jedna z prvních zdejších velkých institucí začala Galerie hlavního města Prahy v 90. letech minulého století systematicky vystavovat mladou českou tvorbu, zejména prostřednictvím série bienále. Aktuální ohlédnutí za touto bohulibou činností ale neumí správně prodat.
Přestože začne až na jaře, už teď výstava Heroin Crystal způsobila Galerii hlavního města Prahy malou aféru. Mezi uměním generace 90. let minulého století v domě U Kamenného zvonu bude chybět instalace Plumbař od Krištofa Kintery. Její majitel Robert Runták nejprve dostal návrh smlouvy o výpůjčce, tu však ředitelka galerie Magdalena Juříková následně stáhla. Vadí jí sběratelova minulost.
Po smrti přichází dítě. Nová výstava v pražském Centru současného umění Dox nazvaná Nadějné vyhlídky střídá velký projekt Vanitas věnovaný umírání. Na stejném místě, ve stejném schématu a od stejného kurátora začíná přehlídka děl téměř 40 českých umělců, kteří se zabývají náměty dětství a zrození.
Prostory olomoucké galerie Telegraph zaplnily více než tři desítky děl současných českých autorů. Jde o druhou edici výstavního cyklu Signál, který v létě představuje výběr z uměleckých sbírek zakladatele instituce. Potrvá do 12. září.
Desetitisícovou Litomyšl v létě zkrášlí socha od uznávaného umělce Krištofa Kintery. Měří sedm a půl metru a ztvárňuje klečící dřevěnou figuru, která spíná ruce k nebi. Odhalení skulptury bude na programu cyklu výstav Smetanova výtvarná Litomyšl, jejž ve spolupráci s městem a galeriemi pořádá soukromý Bohemian Heritage Fund.
Nejprodávanějším mladším umělcem na českých aukcích za posledních deset let je Krištof Kintera. Sběratelé v letech 2011 až 2020 koupili 150 jeho děl za více než 12,5 milionu korun.
Prostřednictvím výtvarného projektu nazvaného Recept, který navrhl Krištof Kintera, se tento pátek 19. února veřejnosti prvně představí venkovní Galerie Vzlet. Nachází se na fasádě boční stěny kulturního centra Vzlet v pražských Vršovicích.
Elegantní pražská Galerie Zdeněk Sklenář v Schönkirchovském paláci se výstavou nazvanou Neuropolis proměnila v kutloch. Umělec Krištof Kintera zde představuje nejen hotové práce, ale také přibližuje pracovní prostředí, kde vznikají jeho díla, sestavená převážně z elektroodpadu.
Antický ideál lidského těla, ztělesňující nejvyšší principy lidství, už současné sochaře nezajímá.
Kurátor je nový průvodce uměním v Praze, který se vyhýbá turisticky známým památkám, předraženým restauracím nebo nekvalitním křišťálovým lustrům. Trojice historiků umění místo Karlova mostu nebo Pražského hradu vybízí k prohlídce čtvrti Baba nebo pomníku sebevrahů pod Nuselským mostem.
Rok 2017 přál českým galeriím a muzeím. Rudolfinum, Pražský hrad, Národní galerie, brněnská Moravská galerie či liberecká Oblastní galerie hlásí návštěvnické rekordy, na Josefa Ladu do Tančícího domu přišlo za měsíc téměř 10 tisíc lidí, v Olomouci si pochvalují dobré spojení s Prahou. Přinášíme přehled návštěvnosti důležitých, výhradně kamenných institucí.
Když ty pračky jedou na plný výkon, máte pocit, že ten barák spadne, popisuje výtvarník Krištof Kintera jeden z hlavních exponátů jeho aktuální výstavy. V Rudolfinu bude k vidění až do 27. prosince. Podle Kintery je důležité umět svět vnímat a pak ho jako průtokový ohřívač posílat dál s novou energií a novým zanícením. Je špatné vnímat umění jako svět se zřetelnou hranicí. Hranice není, jde jen o to dívat se na věci a luštit jejich zprávu a poselství, dodává umělec.
Galerie Rudolfinum oznámila, že výstavu Krištofa Kintery Nervous Trees prodlužuje do 27. prosince 2017. Expozice, kde Kintera pomocí hravých multimediálních instalací interpretuje vztah mezi světem technologií a přírody, se těší velkému zájmu dospělých i dětí. Nervous Trees je symbolicky stou výstavou připravenou Rudolfinem. Čtyřiačtyřicetiletý Kintera patří k nejznámějším současným českým umělcům. Pracuje s různými médii - jeho objekty se hýbou, komunikují s diváky, propojují umění s performancí a sociální kritikou. Jako vršovický patriot a vyznavač cyklistiky je Kintera autorem pomníku sebevrahů, který stojí pod Nuselským mostem, a také pomníku zakladatele Auto*Matu Jana Bouchala.
Letošní festival současného umění 4+4 dny v pohybu, který se bude konat od 6. do 14. října, má základnu v bývalých karlínských kasárnách. Kromě zahraničních i českých divadelních představení a výstavy nabídne i nejrůznější diskuse a procházky po okolí. Z tuzemských projektů je lákadlem premiéra představení Společenstvo vlastníků improvizačního Divadla Vosto5, které se prozatím bude hrát pouze v Karlíně.
V Táboře se od 28. září do 1. října pošesté koná Mezinárodní festival malých a středních knižních nakladatelů, setkání profesionálů a velkolepá oslava obrazové knihy. Hlavním tématem je letos humor, festival se pak více zaměří na polskou knižní kulturu.
Sochař Krištof Kintera zaplnil velkolepý prostor Galerie Rudolfinum. Navezl sem několik kamionů nejrůznějších drátů a strojků, které propojil v jednu velkou interaktivní výstavu. Diváky na ní nechává zkoumat svět, který stojí na jeho fascinaci podobností přírody a techniky.
Před pěti lety proměnil sochař Krištof Kintera (44) k obrazu svému Městskou knihovnu v Praze, po které rozesel své kinetické sochy, nyní si pohrál s velkolepým prostorem Galerie Rudolfinum. Navezl do ní několik kamionů nejrůznějších drátů a strojků, které propojil v jednu velkou interaktivní výstavu.
Výtvarník Krištof Kintera zažil listopad 1989 jako šestnáctiletý student na pražském gymnáziu. Po tehdejším prožitku pospolitosti se mu dodnes stýská. Atmosféru revolučních dní zachytil svým fotoaparátem.
