Betlém se opět připravuje na svátky zrození svého nejslavnějšího rodáka. Po dvou letech se na hlavním náměstí Jesliček znovu rozsvítil velký vánoční strom. Město, kde se narodil Ježíš Kristus, doufá, že se do jeho ulic vrátí turisté a poutníci z celého světa. Poslední roky pro něj byly ekonomickou katastrofou.
Díky globalizaci i masivní komercionalizaci se Vánoce v posledních desetiletích proměnily v cosi, co už dávno přesahuje zdi kostelů. Dekorace, vánoční trhy, koledy z reproduktorů a tlak na „sváteční pohodu“ dnes obklopují i ty, kdo se ke křesťanství nehlásí. Z původně ryze náboženského svátku se stal kulturní fenomén - čas setkávání a rituálů. Přesto ovšem platí, že ne všichni Vánoce slaví.
Po letech odklonu se mladí lidé opět obrací na víru. Zájem o křesťanství mezi generací Z se ve Spojených státech i Evropě projevuje rostoucí účastí na bohoslužbách, nárůstem křtů i vyšším kupováním biblí. Co ale stojí za tímto nečekaným obratem?
Papež Lev XIV. vyzval katolíky po celém světě, aby pomáhali imigrantům. Navázal tak na nedávnou kritiku tvrdých protiimigračních opatření amerického prezidenta Donalda Trumpa, píše agentura Reuters. Papež uvedl, že s imigranty by se nemělo zacházet s lhostejností a se stigmatem diskriminace.
Tisíce lidí si ve Staré Boleslavi na Mariánském náměstí poutní mší, kterou vyvrcholila Národní svatováclavská pouť, připomněli odkaz světce a patrona země svatého Václava. Bohoslužbu za slunečného počasí sloužil apoštolský nuncius v ČR Jude Thaddeus Okolo, kázání pronesl pražský arcibiskup Jan Graubner.
Příjezdem relikvie svatého Václava do baziliky nesoucí jeho jméno začala v sobotu vpodvečer ve Staré Boleslavi Národní svatováclavská pouť. V doprovodu Hradní stráže a představitelů katolické církve do poutního místa krátce po 19:00 dorazila nejcennější svatováclavská relikvie, kterou je lebka, letos uschovaná v novém speciálním relikviáři.
Izrael po skončení války s Íránem zeje prázdnotou, bez davů turistů si tak můžete vychutnat Jeruzalém, Galilejské jezero i Akko.
Více než milion lidí, většinou mladých katolických poutníků, se v neděli na okraji italské metropole účastnil mše pod širým nebem, kterou sloužil papež Lev XIV. a která uzavřela týdenní Jubileum mládeže. Informoval o tom podle AFP Vatikán. Podle něj mši s hlavou katolické církve celebrovalo dvacet kardinálů a 450 biskupů.
Svět má nového papeže, který si zvolil jméno Leo XIV. V Česku ho však nazýváme Lev. Přitom vesměs jinde ve světě se překlady jmen hlav států do národního jazyka nepoužívají, tudíž třeba i v Německu se papež jmenuje Leo, a nikoliv Löwe. "Je to taková tichá dohoda, není to žádné gramatické pravidlo," říká pro Aktuálně.cz uznávaný jazykovědec a bývalý ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva.
Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence. Kardinálům to řekl nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal médiím.
Není možné odhadnout, jestli nový papež Lev XIV. hodlá navazovat na papeže Františka, nebo ne. Do nějaké míry určitě bude, to nejde jinak, ta církev žije kontinuitou. Ale určitě přinese své vlastní důrazy, říká pro Aktuálně.cz Radek Tichý, český římskokatolický kněz, teolog, spisovatel a pedagog. Slouží jako rektor v Arcibiskupském semináři v Praze.
Novým papežem se dnes stal kardinál Robert Prevost ze Spojených států, oznámil z balkonu vatikánské baziliky svatého Petra francouzský kardinál Dominique Mamberti. Devětašedesátiletý papež, kterým je poprvé Američan, přijal jméno Lev XIV. Ve svém prvním projevu zdůraznil potřebu míru a poděkoval svému předchůdci papežovi Františkovi.
Volba jména může napovědět, jakým směrem se v etických otázkách a při řízení církve vydá nový papež, jehož volba začne ve středu. Jméno si papež vybírá hned po svém zvolení. V historii bylo nejčastěji používané Jan, zesnulý papež si jako první vybral Františka.
Květná neděle zahajuje Svatý týden - období plné tradic, průvodů a duchovního rozjímání, jež připomíná Ježíšův příchod do Jeruzaléma. Věřící po celém světě slaví tento den svěcením ratolestí a procesími. Svatý týden vrcholí Bílou sobotou a Velikonoční nedělí, kdy se oslavuje Kristovo zmrtvýchvstání jako symbol naděje a nového začátku. Podívejte se, jak ve světě slavili Květnou neděli.
Tradiční úklid Zdi nářků v Jeruzalémě připravil toto posvátné místo na blížící se židovský svátek Pesach. Ze spár mezi kameny byly odstraněny tisíce lístků s modlitbami, které byly následně uloženy na Olivové hoře. Tento rituál, opakující se dvakrát ročně, nejen čistí zeď, ale také pečuje o její stabilitu. Letos mezi modlitbami převažovaly prosby lidí zasažených tragédiemi války.
Vánoce oslavují i v nejlidnatější zemi světa, hinduistické Indii, kde křesťané tvoří pouze okolo 2,5 procenta obyvatelstva. Odhadovaných více než 25 milionů lidí je sice na tamní poměry zanedbatelné množství, pořád je to přibližně dvojnásobek Čechů. Svátky v Indii mají některá specifika, ale i společné znaky.
Německo hlásí údajně nejstarší křesťanský archeologický nález severně od Alp. Rozluštěný text na papírovém svitku uvnitř nalezeného amuletu ze 3. století obsahuje chválu na Ježíše Krista. Amulet archeologové našli u kostry v hrobě na archeologickém nalezišti ve Frankfurtu nad Mohanem.
Před šesti lety byl památkově chráněný statek v Drastech u Prahy vhodný leda tak ke zbourání. Zchátralý hospodářský dvůr, kde bylo jen bahno, černá skládka a dvě kočky, proměnily bosé karmelitky během let plných potu a dřiny k nepoznání. Tam, kde dřív byly ruiny, je dnes fungující klášter. S rekonstrukcí sice sestrám pomáhali architekti i stavební firma, hodně úprav ale chtěly zvládnout svépomocí.
Velikonoční svátky si dnes lidé nejvíc spojují s pondělím, přitom důležitější jsou dny, které mu předcházejí. "Pomlázkou se kdysi jen dotýkalo, navíc ženy omlazovaly i muže. Cizincům naše tradice přijdou drsné, ale vidí jen malý výsek mezi mnoha dalšími zvyky," boří mýty o Velikonocích etnoložka Jana Poláková z Etnografického ústavu Moravského zemského muzea.
Husitská farářka Martina Viktorie Kopecká nedávno vzbudila velký zájem svým coming outem. V knize Zpověď farářky ovšem nemluví jen o své orientaci, ale také o pocitu bezpečí v církvi nebo vymezování osobních hranic v pastorační službě. V rozhovoru popisuje, co o sobě zjistila díky účasti v soutěži StarDance i jak si o Vánocích v přehršli pracovních povinností dokáže najít čas na duchovní usebrání.
Projekt Víra v barvách duhy spojuje zdánlivě neslučitelné: téma menšinové sexuální orientace a křesťanství. Desítky duchovních, teologů, historiků nebo biblistů ve videorozhovorech podporují manželství pro všechny nebo otevřeně mluví o biblických otázkách. Stojí za tím dvacetiletý Tobiáš Frýdl, který měl pocit, že z církví jsou slyšet jen odmítavé hlasy. A chtěl ukázat, že je tu i druhá strana.
Kdyby po maturitě nevyrazil na svatojakubskou pouť, byl by dnes možná právník. Za covidu se cestovatel Ladislav Zibura na španělské camino vydal podruhé a v nové knize Všechny cestou vedou do Santiaga líčí, co na výpravě zažil. V rozhovoru popisuje, proč si při pěších pochodech cizí lidé sdělují důvěrnosti, jak se dá ujít stovky kilometrů a ještě po nocích pracovat i jak se naučil žít s tinnitem.
Iveta je typická dívka z východního Slovenska. Postavu má jako modelka, s chlapy v hospodě umí popít, stejně jako se s nimi pobít. A jejím jediným cílem je zmizet z rodného Trebišova. V seriálu Iveta, který vysílá Česká televize, scenárista Petr Kolečko tak jako ve svém nejslavnějším počinu Most tančí kolem stereotypů. Občas do nich ale zapadne až po kolena.
