








Když se jednoho podvečera ozvalo hlasité krákání, kameraman Lukáš Pich odložil plán natáčet jeleny v říji a vydal se po zvuku. Začalo to jako obyčejný večer v přírodě, ale skončilo scénou, kterou běžný návštěvník lesa jen tak neuvidí. Lukáš objevil mrtvého jelena, nad kterým kroužili krkavci a mořští orli. Rozhodl se to natočit.



Český fotograf Marek Ondráček přináší fascinující svědectví o dvou tvářích Islandu. Během své expedice čelil extrémnímu větru, písečným bouřím a zrádným plíživým vlnám u zkamenělých trollů Reynisdrangar. Odměnou za boj s živly mu byly scény jako z jiného světa: ledové diamanty na černé pláži a především dechberoucí tanec polární záře nad ikonickou horou Kirkjufell.



„Není žádné potom. Je jenom teď.“ Vzkaz Martina Úbla pro ty, kteří stále váhají vyrazit na Stezku Českem, je výmluvný. Martin chtěl vytvořit dálkovou trasu, kterou zvládne opravdu každý. Dnes je ze Stezky Českem fenomén. Chodí ji senioři, děti, maminky s kočárky – i borec s popelnicí. Je to příběh o tom, jak se z jednoho nápadu stala srdcovka tisíců lidí.



Jak vypadalo Lipno bez vody nebo pražská zoo v době, kdy do ní dorazil první šimpanz? Unikátní historické letecké snímky ukazují proměny oblíbených výletních míst za posledních 75 let. Podívejte se na známé lokality z ptačí perspektivy tak, jak jste je ještě neviděli.



Šestnáct let lovil Jan Holkup po českých lesích ty nejbizarnější myslivecké posedy - od přízračných staveb na skalách po futuristické konstrukce z neočekávaných materiálů. Otec dvou dcer, vášnivý fotograf a konstruktér z Pardubic vytvořil unikátní sbírku fotografií zachycujících kreativní underground venkovského kutilství, kde myslivci bez architektonického vzdělání tvoří originální díla.



Nepřehlédnutelná, ale přitom nenápadná. Vyhlídka v obci Šardice nedaleko Kyjova svým atypickým tvarem připomínajícím soudek nejen zaujme, ale také perfektně zapadne do zdejší moravské vinařské krajiny.



Oblíbené hloubení tůní jako opatření proti suchu může například v zemědělské nížinné krajině na jižní Moravě mnohdy napáchat víc škody než užitku, řekli ČTK odborníci z Masarykovy univerzity v Brně (MUNI). Současný přístup k obnově mokřadů je podle nich neefektivní a mnohdy i kontraproduktivní. Tůně často ničí cenné biotopy, zhoršují kvalitu vody i podmínky pro biodiverzitu, uvedli.



Opuštěné hotely, psychiatrické léčebny, divadla nebo celé ostrovy, města a vesnice. Mezi důvody, proč v takových oblastech po celém světě už nikdo nepobývá, najdeme živelné pohromy a také tragické historické události, které tudy často nemilosrdně prošly. Podívejte se do galerie na místa, která ve vás vzbudí poetické i postapokalyptické pocity.



Se snímky Daniela Poláčka se čtenáři na stránkách Aktuálně.cz příliš často nesetkají, zato jim každý den před očima defilují desítky až stovky fotografií, které pro ně vybral. V redakci totiž působí jako fotoeditor a do velké míry utváří obrazovou podobu webu. Sám je však také výborný fotograf a pro seriál Top foto 2024 vybral ze své volné tvorby záběry pražských zákoutí.



V sobotu 7. prosince zemřel ve věku 57 let vynikající fotograf a vítěz soutěže Czech Press Photo 2003 Ibra Ibrahimovič. Jeho fotografickou láskou byly severní Čechy. Fotil je od roku 1986 a dokumentoval nejen proměny industriální krajiny, ale také osudy lidí, které poznamenala těžba uhlí. Podívejte se jeho očima na kraj uhelných jam, rypadel a obcí, které mizely z povrchu zemského kvůli těžbě.



Lidé se stále více zajímají o ekologičtější způsob života. Málokdo se ale zamyslí nad tématem udržitelného způsobu odchodu z tohoto světa. Představte si, že v budoucnosti nepůjdete navštívit místa posledního odpočinku svých zesnulých na hřbitovy, jak je znáte teď. Pojedete autem nebo MHD za město na takový malý výlet do přírody. Do pietní přírody.



Sucho nám již nepřijde tak extrémní, protože jej zažíváme opakovaně. Krajina a vodní zdroje jsou ale nastavené na klima, jaké bylo dříve, vysvětluje bioklimatolog Miroslav Trnka. "Většina z nás si pamatuje vývoj počasí maximálně rok nebo dva nazpět," říká ve druhé části rozhovoru o změně klimatu, zemědělství a suchu. Vysvětluje také, proč rakouská krajina snáší nedostatek vláhy lépe než ta česká.



Každé léto se pole u italského Castelluccia di Norcia rozzáří barvami jako impresionistické obrazy. Tou dobou patří k nejnádhernějším místům v Itálii a přitahují mnoho turistů z celého světa. V Česku však tato kvetoucí lokalita zatím není příliš známá. Pole nejvíce kvetou na konci června a na začátku července a stojí za to se tam na chvíli zastavit.



Pro ty, kteří ještě nestáli mezi levandulovými poli v Provence: Vůně je silná, krásná a omamná. Je všude kolem a každý závan větru ji zvýrazňuje. Ve slunečním žáru se zvedá z polí a stoupá vzhůru, zatímco se můžete těšit sytými a jiskřivými barvami kolem. Podívaná, která bere dech, se odehrává pravidelně na začátku letních prázdnin. A důvěrně ji znal i český malíř Otakar Kubín, který zde žil.



Vlci byli v Česku vyhubeni před více než sto lety. Nyní se do krajiny vrací. A s jejich návratem přichází i konflikty s lidmi. Těm se snaží předcházet projekt Mendelovy univerzity Life Wild Wolf. "Musíme být připraveni některé jedince, kteří jsou příliš zvyklí na lidi, odstranit. I to je součástí soužití vlků a lidí v naší krajině," říká Miroslav Kutal, který má projekt v Česku na starosti.



Tiché kruhy, zimní slunovrat, černá krajina. Tak zní některé z názvů fotografií Jana Pohribného, jehož hlavním tématem je vztah člověka k přírodě. Jeho fotografické obrazy zachycují snové a mytické krajiny vyzařující tajemství. Nyní je průřez jeho tvorbou za posledních třicet let k vidění na výstavě Spi-rituální krajina v Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích.



V průběhu staletí vybudoval rod Lichtenštejnů na svém valtickém, lednickém a břeclavském panství tři desítky rybníků. V dnešním Lednicko-valtickém areálu se dochovaly čtyři velké: Nesyt, Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský a čtyři drobné rybníčky nazývané Allahy. Nejmladší Zámecký a Růžový rybník v zámeckém parku nebyly určeny k rybničnímu hospodaření. V lednu 1953 zde vznikla přírodní rezervace.



Před pár lety by sotva koho napadlo, že se starost o přírodu stane jedním z leitmotivů globální politiky. Konferencí, která právě začíná v Kanadě, živý svět s konečnou platností povýšil z Attenboroughových filmů mezi úkoly světových summitů.



„Nevěřte tomu, že tu máme eko kapra ze šetrného chovu. Chován je obrovsky intenzivním způsobem na úkor krajiny i kvality vody a koupit dobrou rybu je opravdu složité,” říká ekolog a zoolog Ondřej Sedláček. „Nechceme vyloučit chov ryb z rybníků a proti kaprům nic nemám, ale u 99 % rybníků jedeme jen na jejich hospodářskou funkci a nevidíme to, že by měly sloužit v krajině i k jiným účelům,” dodává.



Středočeská krajina je hluboce spjata s českou historií - a tak je docela možné, že se tam kdysi kochala krásnými barvami podzimní přírody i mytická Krokova dcera Teta, když se rozhlížela ze svého hradiště nad Berounkou. Okouzlen mohl být také Karel IV., který vyrůstal na hradě Křivoklát. Uplynula staletí, ale jedno se nezměnilo: podzim je tam stále krásný. Podívejte se na fotky.



Obrovská erupce sopky zásadně proměnila španělský ostrov La Palma. Místo se rok od tři měsíce trvající erupce vrací takřka k normálnímu životu a směřují sem davy turistů, pod povrchem ale probublává pocit, že se na neštěstí a rozsáhlé škody zapomnělo. Jak vulkán zasáhl do života místních lidí na Kanárských ostrovech, ukazuje fotoreportáž Aktuálně.cz.



Krušné hory jsou jediné rozsáhlé pohoří na území Česka, kterému chybí plošná ochrana. Ministerstvo životního prostředí proto pověřilo Agenturu ochrany přírody, aby do dvou let připravila podklady pro vyhlášení chráněné krajinné oblasti. Vědci ovšem upozorňují, že to nezajistí dostatečnou ochranu místním starým bukovým lesům. Státní podnik Lesy ČR chce v jejich těžbě pokračovat.



Dechberoucí snímky přírody i poetika industriální krajiny. Takový je obsah galerií Aktuálně.cz, které vám přiblíží Česko z výšky. Na více než 250 fotografiích zhlédnete místa, kde se psala historie dávná i ta moderní. Prohlédněte si unikátní záběry a poznejte naši zem z ptačí perspektivy.



Krajiny na snímcích Tomáše Chadima vypadají velmi reálně. Zobrazují místa, kde se setkává příroda s lidskými výtvory. Ve skutečnosti však jde o dovednou hru s obrazem, o manipulací s fotografiemi. Autor chce, aby se diváci zamysleli nad tím, jakou stopu v krajině lidstvo zanechává a co to o něm vypovídá. Nyní Chadim chystá knihu, ve které chce svůj soubor Znásilněná krajina shrnout.



S konkrétním návodem, jak zabránit suchu a dobře hospodařit s vodou v krajině, přichází ekolog Jiří Malík. Autor mezinárodně oceňovaného modelu návratu vody na Broumovsko vysvětluje, proč jsou v Česku sucho a ničivé přívalové deště čím dál větší problém. Lidem radí zadržovat vodu přímo na zahradách. Třeba tím, že kromě stromů vysadí i keře, zbaví se bazénu či nebudou trávník sekat na krátko.