Vít Stuchl má už osmým rokem restauraci v New Yorku. Jeho podnik Bohemian Spirit sídlí přímo v České národní budově na Manhattanu a nabízí tradiční česká jídla. Chodí na ně téměř výhradně Američané. "Česká kuchyně tady lidem chutná. Propagace Česka se dělá nejlépe přes žaludek," říká pro Aktuálně.cz rodilý Američan s českými kořeny.
Před dvěma sty lety vyšlo z Vídně prvních dvaapadesát rodin českých kolonistů na dvouměsíční pouť do dalekého Banátu v dnešním Rumunsku. Putovali na jihozápadní hranici tehdejšího rakouského císařství, aby založili české osady, které existují dodnes.
V kopcích nad Dunajem na úpatí Karpat leží šest vesnic, které v divoké rumunské přírodě působí jako zjevení. Na začátku 19. století je založili Češi, kteří se sem přestěhovali v domnění, že jdou za lepším, a dodnes jsou včetně jazyka ryze české. Nahlédněte, jak krajané v Banátu žijí, a projděte si tipy na zajímavá místa k navštívení.
Rumunský Banát, kde od 19. století žijí čeští krajané, zažívá další vlnu osidlování. Ve vesnicích nakupují chalupy Češi, které okouzlila místní příroda a tradiční způsob života. Ačkoliv jich je zatím relativně málo, někteří starousedlíci věří, že se tím podaří zamezit vymírání jedinečných ryze českých vesnic nad Dunajem u hranic se Srbskem.
Volyňští Češi se do vlasti svých předků vraceli ve dvou vlnách - poprvé po druhé světové válce, podruhé po havárii jaderné elektrárny v Černobylu. Desítky jich do Česka dorazily z Ukrajiny i nyní po ruské invazi. Pavel Dymeš, který má na ministerstvu vnitra na starost přesídlování, ale v rozhovoru pro Aktuálně.cz upozorňuje, že čeští krajané nepochází pouze z Volyně, ale i jiných částí Ukrajiny.
Co do počtu Čechů patří Chicago k největším „českým“ městům, hned po Praze, Brně a Ostravě. V místní škole T. G. Masaryka tak mají napilno. Krajany od malých dětí až po seniory tu učí češtinu. Vzdělávají je i v českých zvycích a kultuře. Už devět let tady vyučuje lektorka Klára Moldová. „Naší škole je letos sto let. Jinde krajané nemívají vlastní budovu a učí se třeba v garáži,“ říká hrdě.
Kristýna Omastová učí češtinu, českou kulturu a české zvyky naše krajany žijící v Brazílii. Uprostřed planiny, kde žijí papoušci, pumy, anakondy či krokodýli, vyučuje potomky Jana Antonína Bati a jeho spolupracovníků, kteří mu v první polovině 20. století pomáhali kolonizovat Brazílii. Školu má ale také o tisíc kilometrů dál v horách, kam kdysi přišli čeští Němci z Liberecka.
Stále málo známé a tragické osudy Čechů, kteří v předminulém století osídlili na pozvání ruského cara Alexandra II. ukrajinskou Volyň, mapuje ve zkratce fotogalerie Aktuálně.cz. Do Československa se jich po druhé světové válce vrátilo kvůli perzekucím komunistů a ukrajinských nacionalistů 40 000. Dnes v Česku žije minimálně 300 tisíc jejich potomků. Včetně těch, kteří se vrátili po pádu komunismu.
Češi v nejméně desítce převážně evropských měst se hodlají v polovině listopadu připojit k demonstracím pod hlavičkou Milionu chvilek pro demokracii. Vyplynulo to z páteční bruselské debaty krajanů žijících v zahraničí s šéfem spolku Milion chvilek Mikulášem Minářem. Při hlavní akci na pražské Letné podle Mináře organizátoři přijdou se zásadní změnou přístupu oproti dosavadním demonstracím.
Krajané, kteří uprchli z Venezuely, popisují, jak je ve zbídačené zemi těžké sehnat jídlo i běžné léky. Přečtěte si jejich příběhy.
Fred Malek vyrostl v české komunitě na předměstí amerického Chicaga. Byl úspěšným byznysmenem, poradcem George Bushe staršího a od roku 2002 předsedou organizace Američtí přátelé České republiky, která prosazuje české zájmy v USA a rozvoj česko-amerických vztahů. V neděli Fred Malek zemřel ve věku 82 let. Připomeňte si jeho život a úspěchy v článku, který jsme publikovali na konci loňského roku, kdy Malek dostal Cenu Václava Havla za rozvoj občanské společnosti.
Platný zákon o občanství vytváří nerovnost mezi potomky českých krajanů v zahraničí, myslí si autor návrhu na jeho změnu. Novela teď míří ze Senátu do Poslanecké sněmovny.
Podle senátorů by měla vláda pomoci českým krajanům v Srbsku s přesídlením do Česka. V Srbsku panuje špatná hospodářská i sociální situace, kvůli níž se už v minulých letech řada z nich rozhodla vrátit do Česka. Zájem o přesídlení projevili především mladí středoškoláci, ale i vysokoškolsky vzdělaní lidé. Mohli by pomoci s nedostatkem pracovních sil u nás.
Muž, který žil ve městě Chemnitz nedaleko českých hranic, byl zatčen v Lipsku. Syrský uprchlík byl ve spojení s Islámským státem a plánoval bombové útoky. Jeden z možných cílů bylo berlínské letiště.
Do Prahy přiletělo dalších 35 krajanů z Ukrajiny, kteří se kvůli obavám z bezpečnostní situace v zemi rozhodli přestěhovat do Česka a získali tu povolení k trvalému pobytu.
Třikrát zastávala funkci ministryně financí státu Illinois. V roce 2006 neúspěšně kandidovala za republikánskou stranu na guvernérku.
Proč se rodiny přihlásily na seznam pro prezidentskou kancelář? Žijí v blízkosti válečné zóny. A mají strach.
Prezidentovi se nelíbí práce českého velvyslanectví v Kyjevě, které podle něj nemá ke krajanům dobrý vztah.
Nově zvolený prezident Ukrajiny považuje návrat "zarobitčanů" za jednu ze svých priorit. Jen v Česku jich žije přes 100 tisíc.
Reportér Aktuálně.cz Martin Novák se ve Lvově sešel s mužem, který byl těžce zraněn na Majdanu. Přijdou-li Rusové, půjde bojovat zas.
Pohled ruské publicistky žijící v Česku. O Ukrajině s Natallií Sudliankovou, šéfredaktorkou v ruštině vycházejícího týdeníku Pražský telegraf.
Několik desítek rodin se bojí další eskalace konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem.
Městem potomků českých přistěhovalců v Texasu otřásla exploze
Češi žijící v zahraničí Schwarzenbergovi odevzdali 84 procent hlasů
Devět let starou vraždu se policii podařilo objasnit až v roce 2010
V Banátu vyrostou desítky větrných elektráren, nelíbí se to ani Schwarzenbergovi
