Pozitivně na koronavirus vyšly testy nejen milionům lidí, ale také domácím mazlíčkům, zvířatům v zoologických zahradách nebo norkům na kožešinových farmách. Ještě donedávna ale odborníci nezaznamenali virus u zvířete ve volné přírodě. První případ v tomto týdnu ohlásil americký stát Utah.
Kožešinové farmy v Česku zejí prázdnotou. Ke konci ledna museli podnikatelé zabít poslední zvířata a chov ukončit. Přikázal jim to zákon, který před bezmála třemi lety předložila padesátka poslanců napříč politickým spektrem a který nyní nabyl účinnosti. Majitelé si přitom stěžují, že kompenzace nabízené státem jsou směšné v porovnání s náklady, jež museli na provoz vynaložit, a někteří se ještě snaží zákaz kožešinových farem zvrátit.
Ekologickou Cenu Josefa Vavrouška udělovanou Nadací Partnerství za konkrétní činy v oblasti životního prostředí letos převzal zakladatel vlčích a rysích hlídek Ludvík Kunc a dlouholetý poslanec a nyní ředitel Správy Krkonošského národního parku Robin Böhnisch. Oba laureáti převzali prestižní ocenění ve čtvrtek 7. června v podvečer na půdě Senátu Parlamentu České republiky.
Novela zakáže "chov a usmrcování zvířat výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin". Chovatelé dostanou od státu náhrady.
Horní komora parlamentu schválila zákaz kožešinových farem beze změn tak, jak přišla z poslanecké sněmovny. Novela by měla platit od konce ledna 2019 a počítá s kompenzacemi chovatelům kožešinových zvířat. Zákon nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Zákaz se vztahuje na chov lišek a norků, nikoli například králíků nebo nutrií.
Novela zakazuje "chov a usmrcování zvířat výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin". Netýká se tedy například chovu králíků nebo nutrií. Snahy o prodloužení této lhůty neuspěly.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek se na Facebooku opřel do Andreje Babiše. Vyčítá mu, že na jednu stranu chce zakázat kožešinové farmy, přitom se však jeho manželka Monika fotí v kožichu za milion. Babiš v úterý uvedl, že zvířata chovaná na kožešiny živoří v drátěných klecích a že se bude snažit prosadit zákon na zákaz takových farem. Babiš následně Zaorálkovi vzkázal, ať se o jeho ženu nestará.
Vláda váhá, zda má zakázat chov divokých zvířat v klecích. Podívejte se do největší tuzemské farmy na chov norků.
Majitelé kožešinových farem se bojí o svou obživu. Padesátka poslanců předkládá do Sněmovny novelu zákona, která má kožešinové farmy v Česku úplně zrušit. Tento týden ji s malými výhradami schválila i vláda. Končit má chov zvířat výhradně pro kožešinu, což se v Česku týká devíti farem, hlavně s norky, ale někde také s liškami nebo fretkami. Farmáři se ale chtějí bránit a se svým dobře fungujícím a výdělečným byznysem, převážně s norkovými kožešinami, končit nechtějí. Redaktorka Aktuálně.cz se vydala na farmu nedaleko Jindřichova Hradce, aby zjistila, jak to na takové farmě vypadá, i jak se majitelé staví k návrhu na zákaz farem v Česku.
Skupina poslanců předloží ve Sněmovně návrh, který chce zrušit kožešinové farmy. Pokud tedy zákon úspěšně projde Sněmovnou i Senátem, má začít platit od příštího roku. Pro podnikatele, kteří chovají zvířata výhradně pro zisk z kožešin, by to znamenalo, že do konce roku 2018 budou muset svůj byznys ukončit.
Více než tři čtvrtiny občanů zastávají názor, že by se současná společnost obešla bez kožešinové módy, odmítavě se staví také k testování čisticích prostředků na zvířatech a využívání divokých zvířat v cirkusech. Zjistil to průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd.
Prahou prošel průvod asi tří stovek lidí, kteří protestují proti kožešinovým farmám v Česku. Hlasitým pochodem centrem hlavního města chtěli upozornit na otřesné podmínky, v nichž na kožešiny chovaná zvířata - lišky, norci a další - přežívají. Takovýto chov zvířat na kožešiny zakázalo přímo či nepřímo už deset evropských zemí, v dalších se zákaz chystá.
