Odborníci v kutnohorské kostnici dokončili obnovu první pyramidy z lidských kostí, která musela být rozebrána při celkové rekonstrukci památky. Opětovné sestavování zabralo dva roky. Jednotlivé lebky a kosti, pocházející od obětí moru a husitských válek, bylo nutné očistit, ošetřit a osušit a po osazení dřevěné konstrukce složit zpátky.
Žádný erb nebo lustr poskládaný ze stovek lidských lebek. Kostnice v Nížkově je poměrně strohá a možná díky tomu se tu smrt zdá o něco pravdivější než v pompézní Sedleci. Tisíce ostatků jsou vyskládány do mohutných sloupů a po vzoru barokní architektury dotváří prostor asi o 20 metrech čtverečních. Člověk, který se chce ubránit pomyšlení na smrt, tady selhává. A o to také sběratelům kostí šlo.
Je docela možné, že kdyby žil v dnešní době, byl by Petr z Mladoňovic velmi dobrým reportérem. Mladý písař ve službách rytíře Jana z Chlumu byl průvodcem Mistra Jana Husa při jeho cestě na kostnický koncil. Ve svém spisku velmi podrobně zaznamenal Husovy poslední chvíle. A je to opravdu drsné čtení.
Po dvou létech, kdy byly návštěvy turistických atrakcí či památek spjaté s různými omezeními, se výletníci letos opět začali ve větší míře vracet. Mnoho památek tak mělo během letních měsíců výrazně vyšší návštěvnost než v předchozích dvou letech. Přesto to na "předcovidová" čísla nestačilo. Změnila se také skladba turistů, mnohem méně teď jezdí ti z Asie a pochopitelně chybí také ti z Ruska.
Skupina vědců po letech bádání vrátila tvář hraběnce, která v 17. století přinesla do Čech slavnou Vambereckou krajku. Kombinací moderních metod se značnou mírou pravděpodobnosti ztotožnili její mumifikované tělo i omylem ztracenou lebku. Díky forenzní rekonstrukci pak dokázali Magdaleně Grambové vrátit i její tvář. To vše v rámci nekomerčního projektu díky spolupráci expertů z řady vědních oborů.
Za rok 2019 ji navštívilo skoro půl milionu lidí, a je tak jednou z nejslavnějších českých staveb. Přesto ji kvůli naklonění a vlhkosti hrozilo i zřícení. Řeč je o slavné kostnici v Kutné Hoře. "Do deseti let by kostel klidně mohl spadnout," tvrdí Radka Krejčí ze sedlecké farnosti. Zdejší církev už sedm let opravuje tuto jedinečnou stavbu s desítkami tisíců lebek, jež se sklání téměř o metr.
Když na jaře pandemie dorazila do Česka, uzavřely se hranice a na pár týdnů se v zemi de facto zastavil život. I když se po nouzovém stavu opatření rozvolnila, dopady byly pro mnohá odvětví drastická, včetně turismu. Redakce Aktuálně.cz proto zjišťovala, o kolik lidí méně letos v létě přijelo do třinácti nejvyhledávanějších lokalit. Nejedna přišla o naprostou většinu návštěvníků. Zoo ale vydělaly.
Vědci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy našli v kostnici v Žehuni na Kolínsku kosti, které mohou patřit husitským bojovníkům a účastníkům bitvy u Lipan. Bitva, kterou většina českého národa vnímá jako porážku a tragický konec husitského období, se odehrála 30. května 1434 u vesnice Lipany nedaleko Českého Brodu.
Už jen do konce roku mohou návštěvníci kutnohorské kostnice uvnitř fotit. Poté začne platit zákaz, a to kvůli nevhodným fotografiím, které si turisté s kostmi pořizují. Ti, s nimiž na místě deník Aktuálně.cz hovořil, ale focení jako problém nevnímají. Středověkou hrobku přirovnávají k muzeu nebo hřbitovu a v pořizování selfie fotek s lidskými ostatky nevidí problém.
V kutnohorské kostnici a nedaleké katedrále Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele bude od ledna platit zákaz fotografování. Důvodem je zachování piety v obou památkách. Návštěvníci si pořizují nevhodná selfie a neváhají kvůli zajímavým fotkám i manipulovat s kostmi.
Konec října a začátek listopadu bývá ve znamení vzpomínek na zemřelé. Zatímco v České republice se stále dodržuje svátek Všech svatých, z anglosaských zemí se do celého světa pomalu dostává také známý Halloween. Poslední říjnový den se lidé rádi navzájem straší a připomínají si svou smrtelnost, třeba rozličnými kostýmy. Nechat se postrašit lze ale během celého roku na různých místech světa. Cestovatelský server Travel and Leisure nedávno zveřejnil tipy na třináct strašidelných destinací, určených pro všechny nebojsy.
Před 600 lety, 30. května 1416, byl upálen za hradbami Kostnice na břehu Rýna český univerzitní mistr a reformně naladěný filosof Jeroným Pražský. V průběhu tamního koncilu jej – podobně jako Jana Husa necelý rok předtím – odsoudil církevní soud jako kacíře. V obecném povědomí je Jeroným spíše ve stínu mnohem slavnějšího kazatele z Betlémské kaple. „Svou úlohu v tom může hrát i určitá poskvrna Jeronýma, který se v Kostnici nejdříve ze strachu z plamenů Husa zřekl,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Ota Pavlíček z Akademie věd ČR, historik a znalec Jeronýmova života a díla.
Socha stojí v blízkosti luteránského kostela v místech, kudy v minulosti procházely kostnické městské hradby. Tudy měl projít před 600 sty lety Jan Hus, když ho ozbrojenci vedli na popravu.
Ze Zvěřína do Celovce? Jedině přes Kobylí. Slovíčkaření
