Uplynulý týden přinesl řadu zajímavých zpráv týkajících se ruské agrese na Ukrajině a s ní souvisejících okolností. Šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno v názorovém seriálu přináší další díl souhrnu toho nejzajímavějšího, o čem informovala světová média.
Šéf francouzské krajně pravicové strany Národní sdružení (RN) Jordan Bardella zrušil své páteční vystoupení na konferenci konzervativců nedaleko Washingtonu kvůli gestu jednoho z řečníků "odkazujícímu na nacistickou ideologii". Oznámil to poté, co někdejší poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa při svém čtvrtečním projevu učinil gesto připomínající nacistický pozdrav.
V Británii ve čtvrtek začaly volby do dolní komory parlamentu. Favoritem jsou středoleví labouristé, kteří byli dosud hlavní opoziční silou. Naopak pravicové Konzervativní straně po 14 letech u moci hrozí podle volebních modelů porážka, jakou v moderní éře nezažila. Hlas už odevzdal premiér Rishi Sunak i lídr opozice Keir Starmer, kteří vyzvali voliče k podpoře svých stran.
Britští politici ve středu uzavírají kampaň před čtvrtečními parlamentními volbami, které podle průzkumů přinesou jasné vítězství opozičních labouristů a konec vlády konzervativního premiéra Rishiho Sunaka. Obě hlavní strany se snaží na poslední chvíli přesvědčit nerozhodnuté voliče.
Velkou Británii za dva týdny čekají volby, které podle průzkumů nechystají žádné velké překvapení. Konzervativci po 14 letech ve vládě ztratili podporu voličů a do čela se s největší pravděpodobností vrátí labouristé. Na poslední chvíli se ale zdá, že s volbami může zamíchat jeden ze strůjců brexitu Nigel Farage, který chce se svou pravicovou stranou konzervativcům uštědřit ještě větší porážku.
Britští konzervativci za sebou mají těžkou noc. Voliči napříč Anglií a Walesem jim ve čtvrtečních místních volbách dali najevo, že jejich politiky už mají dost. Ačkoliv se hlasy stále ještě sčítají, už nyní je jasné, že předvolební odhady se nemýlily. Vládní strana se bojí toho, že podobně špatně pro ni dopadnou blížící se parlamentní volby a že se po nich k moci dostanou opoziční labouristé.
Británii v druhé polovině roku čekají volby. Konzervativcům hrozí, že je po skoro 15 letech u moci drtivě prohrají. Strana, kterou od roku 2019 vede už třetí lídr, se potýká s vnitřní krizí. Voliče se snaží zlákat tvrdým postojem vůči legální i ilegální migraci, přesto hrozí, že se vláda rozpadne.
Británie léta platila za stabilní a prosperující velmoc. Od brexitu však připomíná spíše Itálii s její proslulou politickou nestabilitou a nízkým růstem.
Liz Trussová vede britskou vládu teprve šest týdnů, přesto se jí chtějí její spolustraníci zbavit. Premiérka rychle ztrácí důvěru veřejnosti, a i když nový ministr financí Jeremy Hunt zrušil téměř všechny její reformy, dál trvá na tom, že chce konzervativce vést do dalších voleb. Pomáhá jí v tom nejistota, která by stranu po jejím odchodu zachvátila.
Nová premiérka Liz Trussová vede Velkou Británii teprve měsíc, ale už zažívá jednu z nejhorších krizí. Popularita vládnoucích konzervativců se propadla o desítky procent, hodnota libry klesla na rekordní minimum a lidé se bojí o svou budoucnost. Šéfka vlády sice tvrdila, že ji její vlastní popularita nezajímá, nakonec ale musela kvůli protestu spolustraníků otočit v klíčové otázce rozpočtu.
„Liz Trussová je člověk, který dokáže věci dotáhnout do konce. A předváděla to v době po brexitu, kdy dotahovala do konce obchodní dohody s dalšími zeměmi světa. Jsme na tom teď mnohem lépe než zbytek Evropy,” říká o třetí ženě v čele britské vlády člen tamních konzervativců Matěj Trávníček, který žije v Londýně. „Hlasoval jsem pro ni, je silnou osobností a velmi silný je i její mandát," dodává.
Když jí bylo devět let, hrála Margaret Thatcherovou ve školní hře. Nadšeně přednesla volební projev, ale spolužáci jí na rozdíl od Železné lady nedali jediný hlas. O třicet osm let později se Liz Trussová stala předsedkyní konzervativců a jako třetí žena vstoupí do úřadu britské premiérky. V úterý ji do čela Downing Street jmenuje královna Alžběta II.
Ze souboje o post příštího lídra britské Konzervativní strany a příštího premiéra vypadli po prvním kole hlasování ministr financí Nadhim Zahawi a bývalý ministr zdravotnictví a zahraničí Jeremy Hunt. Oznámil to Graham Brady, předseda Výboru 1922, který sdružuje většinu konzervativních poslanců. Zbývá šest kandidátů, z nichž jeden nakonec nahradí končícího Borise Johnsona i v premiérském křesle.
O post nového lídra britské Konzervativní strany a příštího premiéra, který nahradí končícího Borise Johnsona, se bude ucházet osm kandidátů, řekl Graham Brady, šéf Výboru 1922 sdružujícího většinu konzervativních poslanců. Favoritem klání je zřejmě bývalý ministr financí Rishi Sunak, který na svou stranu získal zatím nejvíc zákonodárců. Průzkumy favorizují i exministryni obrany Mordauntovou.
„Johnson chtěl být premiérem od univerzity, překvapilo mě, že nevydržel déle. Vždy byl nevyzpytatelný a impulzivní. Poznali jsme se, když byl starosta Londýna,“ říká výzkumnice Sara Polak, která v rámci startupu National Builder pracovala v minulosti pro Konzervativní stranu. „Velkou roli sehrála královna, tlak na rezignaci byl neúprosný. Bylo by trapné, kdyby jel až na dřeň,“ dodává.
Britský ministr zdravotnictví Sajid Javid a ministr financí Rishi Sunak dnes na twitteru oznámili, že rezignují na své vládní posty. Uvedli, že nechtějí pokračovat ve vládě premiéra Borise Johnsona, kterou v posledních měsících zmítalo několik skandálů.
Britský premiér Boris Johnson bude pokračovat v čele vlády, při stranickém hlasování o důvěře v pondělí večer získal podporu 211 poslanců vládní Konzervativní strany, proti bylo 148. Výsledky hlasování oznámil v pondělí večer předseda konzervativní parlamentní skupiny Výbor 1922 Graham Brady.
Dovedli Spojené království k brexitu, pak vyhráli rekordní počet křesel pro britské konzervativce. Přesto jsou teď premiér Boris Johnson a jeho bývalý poradce Dominic Cummings úhlavními nepřáteli. Cummings se otevřeně snaží dostat Johnsona z Downing Street a podle některých je právě on hlavním zdrojem informací o nepovolených večírcích, které v posledních dnech Johnsonovi přitížily.
Britští konzervativci začínají mít dost kauz premiéra Borise Johnsona, týkajících se večírků, na kterých se přímo v Downing Street porušovala přísná pandemická opatření. Strana ztrácí podporuju veřejnosti, a kdyby se nyní konaly volby, zvítězili by opoziční labouristé. Johnson se však rozhodl udržet u moci za každou cenu. A nyní vyrazil do protiútoku.
Britského premiéra Borise Johnsona dál potápí večírkový skandál. Poté, co vyšlo najevo, že se v jeho rezidenci v době tvrdého lockdownu konaly mejdany, se nyní objevila informace, že se jedné party sám účastnil. Johnson se k účasti na večírku přiznal a omluvil se.
Tváří v tvář klimatickým změnám radí český premiér nedělat nic a čekat s rukama v klíně.
Nová izraelská vláda premiéra Naftaliho Bennetta se na začátku týdne oficiálně fotila s prezidentem Reuvenem Rivlinem. Kabinet má 27 členů, mezi nimiž je devět žen. Snímek nové vlády sdílel i zpravodajský web B'Hadrei Haredim. Obličeje všech žen rozmazal, protože někteří ultraortodoxní věřící odmítají ženy ve veřejných funkcích.
Skotské volby minulý týden s velkou převahou vyhrála Skotská národní strana (SNP). Už počtvrté za sebou tak vytvoří regionální vládu s podporou zelených. Podle vítězů voleb je to jasný mandát pro uspořádání referenda o nezávislosti Skotska. Vláda v Londýně ho ale nechce povolit. Politický boj se tak přesouvá do dalšího kola.
Zásah londýnské policie na pietní akci, která připomínala vraždu mladé ženy, vyvolala bouřlivou reakci. Po záběrech, jak policisté zaklekávají protestující ženy, mnozí požadují rezignaci policejní šéfky. Britský parlament ale zaměstnává jiná debata. Projednává zákon, který by pravomoci policie ještě více posílil. Opozice s ním zásadně nesouhlasí, vláda novelu zdůvodňuje jako nutnou.
