U Památníku Vojna na Příbramsku v sobotu vznikla Alej svobody, vysadili ji rodiny politických vězňů a další dobrovolníci, celkem se jich zapojilo 400. Alej, která je společným projektem města Příbram a Nadace Partnerství, tvoří 11 lip a 89 javorů. První zasazenou lípou, a to přímo v areálu památníku, byl potomek památného stromu.
Část členů Konfederace politických vězňů svolala 11. prosince celostátní sněm organizace, na němž schválila nové stanovy a zvolila si nové vedení v čele s Milenou Blatnou. Podle soudem přiděleného opatrovníka konfederace Otakara Tulačky jde však o násilný pokus převzít vedení organizace, při němž část členů postupovala protiprávně.
Rudá věž smrti je od července jednou z 22 lokalit, které jsou souhrnně zapsané jako hornický region Erzgebirge/Krušnohoří v seznamu světového dědictví UNESCO. Běžný návštěvník však nemá příliš možností se do místa, kde v 50. letech vězni bez ochranných pomůcek dýchali radioaktivní prach, dostat. Dlouhá léta se přitom mluví o tom, že na místě vznikne mezinárodní muzeum otrockých prací komunistického režimu. Momentálně však jeho vybudování blokují spory těch, kteří zde nejvíce trpěli - tedy politických vězňů.
Kvůli bezúplatnému převodu šestice chat, které dosud sloužily k rekreaci obětí komunistické perzekuce a jejich rodin, z Konfederace politických vězňů na Generální finanční ředitelství se rozhodla část muklů podat žalobu. S převodem nemovitosti nesouhlasí, neboť podle nich k němu došlo nelegálně. Kromě vedení své organizace žalují také finanční úřad, který však jakékoliv pochybení odmítá.
Obě organizace potřebují pomoc. Nejhorší by bylo říct, že je už nepotřebujeme.
Spory uvnitř Konfederace politických vězňů došly podle stávajícího šéfa Františka Šedivého už příliš daleko. Řešení je podle něj jediné: spolek rozpustit.
Rozpuštění Konfederace politických vězňů si přeje samo vedení, které někteří členové kritizují i za údajně netransparentní hospodaření, účelové vylučování některých členů či potlačování odlišných názorů na fungování spolku.
Rudá věž smrti sloužila v 50. letech jako třídírna uranové rudy v táboře pro politické vězně tehdejšího komunistického režimu. Na následky práce s radioaktivním materiálem bez jakýkoliv ochranných pomůcek zde zahynulo mnoho vězňů, další trpěli doživotními zdravotními následky. Od roku 2008 budova patří Konfederaci politických vězňů. Ta na místě plánovala zřídit mezinárodní muzeum otrockých prací komunistického režimu. Dodnes tam však není ani muzeum, ani jakákoliv připomínka tehdejších událostí. Konfederace navíc návštěvníky na věž bez předchozí domluvy nevpouští.
Uvnitř Konfederace politických vězňů se rozhořely spory mezi současným vedením a některými místními organizacemi. Ty tvrdí, že předsednictvo bylo zvoleno protiprávně, a obrátily se i na soud, který jim dal zapravdu. Nynější vedení konfederace se však proti rozhodnutí odvolalo a věc bude řešit vrchní soud.
Nejmenování Karla Srpa členem Etické komise podpořila i Konfederace politických vězňů. Navzdory návrhu Miloše Zemana se premiér Bohuslav Sobotka rozhodl nepotvrdit Srpovo jmenování, především kvůli podezření na Srpovu spolupráci s StB. Jeho rozhodnutí podpořila i Konfederace politických vězňů, jejíž prohlášení zveřejnil premiér na svém Twitteru. Mluvčí Hradu na to reagoval tweetem, že se konfederace hluboce mýlí.
Ve věku 93 let v pátek v nemocnici v Pardubicích náhle zemřela dlouholetá předsedkyně Konfederace politických vězňů (KPV) Naděžda Kavalírová. Informovala o tom její dcera Blanka Matějíčková. V období komunismu Kavalírová strávila několik let ve vězení. Po listopadu 1989 se zasloužila o řešení otázek odškodnění politických vězňů a podílela se na přípravě legislativních návrhů v této oblasti. Poslední rozloučení s Naděždou Kavalírovou bude v pátek 27. ledna od 13:00 v Bazilice Nanebevzetí Panny Marie na pražském Strahově.
Policejní specialisté na dobu komunistické totality chtějí dostat k soudu několik bývalých příslušníků Státní bezpečnosti. V rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz to řekla ředitelka Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Eva Michálková, která je ve funkci od poloviny loňského roku a předtím dlouhodobě na úřadu působila jako vyšetřovatelka a náměstkyně ředitele. Případ se podle ní odehrál v osmdesátých letech a týká se tehdejšího disentu.
KSČM by mohlo omluvit pouze její zrušení z vlastního popudu, uvedla Konfederace politických vězňů v reakci na prohlášení komunistů k únoru 1948. KSČM se v něm přihlásila k revolučnímu základu tehdejších události a ocenila práci budovatelů první formy socialismu. Bývalí političtí vězni jsou jejich slovy otřeseni a připomínají tragickou vizitku komunistické diktatury: 250 popravených a 200 tisíc odsouzených.
Bývalí političtí vězni se sešli pošestadvacáté. Připomněli, že je potřeba mít se na pozoru i před nebezpečími současnosti.
Odboráři ústavu považují změny za protizákonné a za snahu nového vedení zbavit se nepohodlných lidí.
Kněz umučený komunistickou StB by mohl být blahořečen a pak i svatořečen.
Úřad by měl podle politických vězňů prozatím řídit bývalý první náměstek Eduard Stehlík
Ústav pro studium totalitních režimů je organizační složka České republiky určená k vědeckému zkoumání totalitních režimů v Československu.
Bureše vybral Senát, jediný sněmovní kandidát Liška nezískal dostatek hlasů
Podle Klause je nezbytné, aby si ti, kdo volby prohráli, dokázali prohru přiznat
Firma nevyrobila odznaky, které mají hrdinové třetího odboje dostat spolu s odškodněním
Novoroční projev prezidenta vyvolal kritiku
