Vojenská kontrarozvědka SMERŠ se do Československa dostávala jen pár hodin za osvoboditeli z Rudé armády. Cíl byl jediný. Chytit a pozatýkat co nejvíc těch, jež utekli před bolševickým terorem, a odvézt je do sovětských lágrů. Ústav pro studium totalitních režimů však zjistil, že SMERŠ na území Československa i vraždil. Příběh Ukrajince z Mladé Boleslavi teď exkluzivně popisuje deník Aktuálně.cz.
Jáchymov je neodmyslitelně spojen s uranovými doly a utrpením politických vězňů komunistického režimu. I sem už ale došel trend masové turistiky. Na místě bývalého lágru Bratrství má vyrůst luxusní apartmánový komplex pro tisíc lidí. Ve městě to vře. Jedni si myslí, že mu projekt pomůže, jiní, že jej "zabije". Podle kritiků je megalomanský projekt neuctivý k památce obětí.
Po přelíčení je seřadili ve sklepě soudní budovy v Klatovech. S odsouzeným se přišel "rozloučit" jeho vyšetřovatel, estébák Mareš. "Říká: 'Půjdeš na Jáchymov, tam chcípneš a vyroste na tobě mech!' Poděkoval jsem mu," vybavuje si politický vězeň František Wiendl prosinec 1950, kdy ho komunisté poslali na 18 let za mříže, neboť převedl 28 lidí přes státní hranici.
Vždy věděla, že napíše knihu o Sibiři. Nebo o ní natočí film. Nikdy ji sice nenavštívila, ale osud její rodiny, která byla v roce 1941 s tisíci dalšími deportována do sovětských lágrů, provází litevskou autorku Jurgu Vilė celý život. Jak říká: jako kdyby s geny zdědila i všechna traumata příbuzných.
Uprostřed sluncem zalitého léta odstartovala před 70 lety série nejtemnějších komunistických monstrprocesů. V rozhovorech s Milošem Doležalem na ně vzpomínají lidé, kteří jimi prošli. Jako oběti i jako aktéři.
Zdeněk "Káďa" Zelený zažil mučení ve vyšetřovací vazbě v Ruzyni, devět let těžkého kriminálu mimo jiné v Mírově, Leopoldově, v jáchymovských uranových dolech či v nechvalně proslulém lágru Vojna u Příbrami.
Český spisovatel, scenárista, básník a bývalý politický vězeň Jiří Stránský ani přes svůj úctyhodný věk 85 let neustává ve své činorodosti. Momentálně má rozpracované tři scénáře, dva jsou o válečných pilotech, třetí zpracovává do crazy komedie příběh blanických rytířů. Lidé mu dnes prý čím dál častěji říkají, že by měl natočit Zdivočelou zemi o současných poměrech. On však neztrácí věčný optimismus. Připomíná, že první knížka, kterou napsal v drsném komunistickém lágru, se jmenovala Štěstí. "Mně zakázali jakékoliv vzdělání a já přišel na první lágr a na něm bylo zavřených osmdesát univerzitních profesorů. Ještě byli rádi, že mě mohou učit," líčí s typickým nadhledem své věznění.
Areál společnosti Attl a spol. Továrna na stroje v pražských Dolních Měcholupech je obklopený rodinnými domy. Za poslední dva roky vzniklo mezi fabrikou a jejími sousedy otevřené nepřátelství. Lidé z obou táborů se nezdraví, ulicí občas znějí hádky. Rodiny si opakovaně stěžují u úřadů na hluk a vibrace, požadují zákaz výroby aspoň v noci, poukazují i na chybějící kolaudaci dvou hal podniku. Na továrnu dokonce podaly trestní oznámení. Fabrika se hájí, že stála ve čtvrti dříve než většina domů a že splňuje veškeré ekologické limity. Nešťastný střet zaměstnává zejména Městský úřad Prahy 15, který už kauzou Attl versus sousedé zaplnil několik šanonů. Zatím ale bez výsledku.
Luboš Jednorožec se třikrát pokusil o útěk za hranice a třikrát byl zadržen. V komunistických lágrech strávil více než 10 let. Zemřel v sobotu 6. listopadu ve věku 91 let. Podívejte se na animovaný portrét, který vznikl u příležitosti udělení ceny Paměti národa v roce 2011.
Dodnes nikdo přesně netuší, kolik vlastně lidí zahynulo za nacistického a komunistického útlaku. Oběti v masových hrobech, z nichž největší je v pražských Ďáblicích, nebyly nikdy přesně spočítány, natož pojmenovány. Mnoho Čechů tak stále neví, kam přesně položit svému blízkému věnec či květinu. Senátoři, podporovaní ministry obrany a kultury, to chtějí změnit. Připravují nový zákon, podle kterého by se místa masových hrobů měla stát národními kulturními památkami a ostatky obětí byly exhumovány a identifikovány.
Po desítkách let chátrání by se konečně mohlo něco začít dít s unikátním areálem bývalé věznice v Uherském Hradišti, ve které v padesátých letech komunistický režim věznil, mučil a v některých případech také popravil oběti své zvůle. Ministr financí a předseda ANO Andrej Babiš chce, aby z věznice vznikl památník. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán navíc oznámil, že jeho resort už nemá zájem, aby z tohoto objektu vznikl soud, o čemž minulé vlády vážně uvažovaly.
Bývalí političtí vězni se sešli pošestadvacáté. Připomněli, že je potřeba mít se na pozoru i před nebezpečími současnosti.
Tělo Karla Otčenáška bylo uloženo do krypty v presbytáři královehradecké katedrály
