Sonda Juice Evropské kosmické agentury letí k Jupiteru, aby detailně prozkoumala jeho ledové měsíce. Osud jí však do cesty přihrál unikátní vesmírný objekt – aktivní mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS. Pozoruje ji z jedinečné pozice, daleko od rušivého jasu Země a Slunce, a z úplně jiného úhlu než pozemní dalekohledy. Vědcům tak může přinést cenná data.
NASA odhalila první detailní snímky mezihvězdné komety 3I/Atlas, která v posledních týdnech vzbudila mimořádný zájem odborníků i veřejnosti. Nové záběry, které svou kvalitou vzbudily velký rozruch, definitivně potvrzují, že jde o klasickou kometu tvořenou ledem a prachem, nikoli o mimozemskou sondu.
Když se na konci října přiblížila ke Slunci, astronomové po celém světě napjatě sledovali, jak se zachová. A kometa 3I/Atlas, která je teprve třetím známým objektem z jiné hvězdné soustavy, odhalila další tajemství a ukázala, že vesmír je daleko rozmanitější, než jsme si mysleli.
Platí za jednoho z nejzáhadnějších mezihvězdných návštěvníků vůbec. Kometa 3I/ATLAS, teprve třetí známý mezihvězdný objekt, míří k nejbližšímu bodu své dráhy ke Slunci. Astronomové z celého světa ji sledují s nebývalým zájmem – chová se totiž jinak, než by kometa měla.
Na obloze se v těchto dnech odehrává neobvyklá podívaná. Nad hlavou nám září rovnou dvě jasné komety. Jednoho z těchto hvězdných návštěvníků dokonce český astrofotograf Petr Horálek zachytil tak, že jeho fotografii zvolila NASA astronomickým snímkem dnešního dne.
Už dnes v noci, tedy z 20. na 21. října, dosáhne meteorický roj Orionidy svého maxima. A vypadá to, že podmínky by pozorovatelům mohly přát. Svým svitem totiž podívanou nebude rušit Měsíc a příznivá je také předpověď počasí. Pokud tedy vyrazíte mimo světla města, čeká vás nádherné kosmické divadlo.
Na večerní obloze bude v následujících dnech možné spatřit jasnější kometu s označením C/2025 A6 Lemmon. Ve druhé polovině října se nejvíce přiblíží k Zemi a dosáhne maximální jasnosti. Na tmavé obloze daleko od měst by ji tak zkušení pozorovatelé mohli vidět i pouhým okem nebo s pomocí malého mysliveckého dalekohledu.
Říjen slibuje jednu z nejbohatších astronomických podívaných roku: meteorické roje, superúplněk, jasné planety i dvě komety, které se přiblíží k Zemi. Jedna z nich by přitom mohla zazářit tak, že ji spatříme i bez dalekohledu.
V říjnu se vyplatí hledět k obloze. Zavítá k nám totiž vesmírný poutník, kterého naposled viděli naši dávní předkové v raném středověku. A žádný z našich potomků už ho nikdy nespatří. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) k Zemi přilétá jen jednou za zhruba 1350 let – a my zrovna letos můžeme být u toho.
Zpoza Slunce se na jižní obloze nečekaně objevil nový vesmírný poutník, který překvapil astronomy po celém světě. Kometa, která sotva před pár hodinami dostala oficiální označení C/2025 R2 (SWAN), vystoupila ze svého úkrytu 11. září 2025 a svou krásou a nečekaným jasem okamžitě přitáhla pozornost.
Pozornost astronomů po celém světě se upírá na třetího mezihvězdného návštěvníka, kometu 3I/Atlas, která byla objevena 1. července letošního roku. Nová zjištění naznačují, že se jedná o objekt s vlastnostmi, které se vymykají všemu, co obíhá kolem Slunce.
Alan Hale právě odeslal e-mail Mezinárodní astronomické unii, ve kterém popisoval neobvyklý, slabě mlhavý objekt poblíž kulové hvězdokupy M70. Jen o pár minut později stejný objev hlásil i Thomas Bopp – kvůli špatnému mobilnímu signálu ovšem nejdřív musel utíkat domů poslat telegram. Ani jeden z nich tehdy netušil, že zachytili nejjasnější kometu za poslední staletí.
Na začátku se toho moc nevědělo, ale tenhle příběh pomalu dostává jasnější obrysy. Záhadný mezihvězdný objekt, který začátkem měsíce objevili astronomové, by mohl být nejstarší kometou, jaká k nám nakoukla. Vědci se domnívají, že přilétá z "tlustého disku" Mléčné dráhy. Což je skupina starověkých hvězd, které obíhají nad a pod oblastí, kde se nachází Slunce a většina hvězd.
Přiletěl zdaleka vysokou rychlostí. Moc se toho o něm neví, ale nebude malý. Nejspíš půjde o kometu. Ale pro vědu každý takový návštěvník představuje doslova poklad, protože pootevírá okna vesmíru. "Tělesa z jiných planetárních systémů pomáhají odhalit, jestli tam panují podobné podmínky, případně čím a proč se liší, " vysvětluje Petr Pravec z Astronomického ústavu AV ČR.
Astronomové sledují objekt, který míří směrem k Zemi a který putuje z jiné hvězdné soustavy. Vědci tak objevili možná teprve třetí známý mezihvězdný objekt, který proletěl sluneční soustavou, uvedla Evropská kosmická agentura.
K Zemi se v těchto dnech přibližuje nově objevená kometa C/2025 F2 (SWAN). V současnosti ji mohou vidět lidé na severní polokouli, tedy i v České republice. K jejímu pozorování postačí běžný dalekohled.
V sobotu 30. prosince v německém Bergedorfu zemřel uznávaný český astronom Luboš Kohoutek, objevitel slavné Kohoutkovy komety. Bylo mu 88 let. Na svém webu to oznámila Česká astronomická společnost. Kohoutek objevil 75 planetek a pět komet, z nichž jedna po něm dostala jméno, přinesla mu světovou proslulost a inspirovala umělce.
Na obloze lidé v letošním roce uvidí meteory ze "ztraceného souhvězdí" nebo přiblížení Jupiteru a Marsu. Dobře pozorovatelné i pouhým okem bude také částečné zatmění "velkého" Měsíce, které nastane v září, nebo průlet nedávno objevené komety kolem Země. V Česku by mohla být znovu vidět také polární záře. Jaké další nebeské úkazy vědci očekávají v roce 2024?
Kometa Neowise prolétla ve čtvrtek 23. července nejblíže k Zemi. Na časosběru z Filipín je vidět spektakulární moment, kdy pod zářícím nebeským objektem zuří bouřka.
Kometu Neowise proletěla v noci na čtvrtek 23. července nejblíže k Zemi, byla od ní vzdálena stejně jako Země od Slunce. Pozorovat ji lze nad severozápadním obzorem a jasná bude ještě několik dní. Příště přiletí za skoro sedm tisíc let. Takhle ji zachytili astronomové fotografové Petr Horálek a Martin Gembec.
Podruhé v krátké době vybral Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) jako astronomickou fotografii snímek komety Neowise, který pořídil český fotograf a přímo z Česka.
Dechberoucí snímky komety Neowise se od minulého týdne objevují na profilech amatérských i profesionálních fotografů. Právě tento týden jsou podmínky v našich zeměpisných šířkách pro její sledování ideální. Potvrzuje to i časosběrné video pořízené na hoře Buschberg, na které upozornila agentura Reuters.
Přestože vědci předpokládají, že voda nutná ke vzniku života se vyskytuje kromě naší sluneční soustavy i jinde ve vesmíru, nikdy neměli přímou možnost tuto teorii ověřit. Nyní důkaz pravděpodobně přiletěl až k nim v podobě komety. V příštích dnech budou mít skvělou příležitost ji prozkoumat.
Mezi 5. a 6. květnem by měl vrcholit meteoritický roj Éta Aquarid, viditelný těsně před svítáním i v Česku. Fotograf Fergus Kennedy, který má s podobnými jevy bohaté zkušenosti, radí, jak pořídit co nejlepší snímky.
Vánoční atmosféru umocní podívaná, která nás čeká na obloze – v neděli 16. prosince velmi blízko Země proletí kometa Wirtanen a z nebe se budou snášet stovky meteorů z roje Gemini. Půjde o desátý nejbližší zdokumentovaný průlet komety kolem Země za celou historii lidstva.
Teleskopy v observatoři na americkém souostroví Havaj zachytily neznámý objekt o průměru asi 400 metrů, který se pohybuje naší sluneční soustavou rychlostí 25,5 kilometru za vteřinu. Astronomové teď zkoumají, zda je záhadným vetřelcem kometa, nebo asteroid. Vědci z americké vesmírné agentury NASA předpokládají, že neznámé vesmírné těleso sem zamířilo z jiné sluneční soustavy.
