


České pojišťovny řešily v první polovině letošního roku více škod než o rok dříve a vyplatily za ně výrazně více peněz. Celkové náklady na pojistná plnění vzrostly o 7,5 procenta, resp. o necelé 4 miliardy korun. U neživotního pojištění je tento trend již dlouhodobější, říká Česká asociace pojišťoven.

Členské pojišťovny České asociace pojišťoven vyplatily svým klientům a dalším poškozeným celkem 56,57 miliardy korun. Loni ve stejném období to bylo 52,64 miliardy korun, takže nárůst činí 3,9 miliardy korun (neboli 7,5 procenta).
Co se týče počtu pojistných událostí, pojišťovny jich řešily 1,65 milionu. To je o 25 tisíc případů více než v předchozích 12 měsících (nárůst o 1,6 procenta).
Pojišťovny aktuálně spravují 30,8 milionu aktivních pojistných smluv. Proti loňskému roku se jejich počet zvýšil o 637 tisíc (nárůst o 2,1 procenta). Celkové hrubé předepsané pojistné vzrostlo z loňských 106,2 miliardy na letošních 114,5 miliardy korun. To dělá 7,8 procenta navíc, oproti předcházejícím 12 měsícům. Toto číslo zahrnuje i pojistky, které české pojišťovny prodaly v zahraničí.
Z celkového pohledu na pojištění jako celek tedy předepsané pojistné roste (procentuálně) přibližně stejně rychle jako objem vyplaceného pojistného plnění. Jiná perspektiva se ale ukáže, když si pojištění rozdělíme na životní a neživotní.
Pojišťovny, respektive Česká asociace pojišťoven, upozorňují na trvající škodní inflaci. Tedy na rostoucí výplaty z pojistných plnění, které stoupají rychleji než běžná inflace v ekonomice, ale nyní v některých oblastech i rychleji než průměrné pojistné (viz dále).
Co vyvolává škodní inflaci? Především zdražování materiálů a služeb: opravy aut, stavební práce nebo náhradní díly stojí stále více. Dále je to nedostatek odborníků v autoservisech, řemeslníků i stavebních firem. Vyšší poptávka zvyšuje cenu jejich služeb. Do hry vstupují i složitější technologie (moderní auta jsou dražší na opravu) a v posledních letech bohužel i častější extrémní počasí.
Pojistné proto bude pravděpodobně znovu růst. Znovu tedy roste význam porovnávání povinného ručení i havarijního pojištění přes srovnávač povinneruceni.biz. Stejně tomu bude u ostatních druhů neživotního pojištění (nemovitosti, domácnosti, odpovědnosti). I tam se úspora, získaná skrze porovnání více nabídek, opět zvýší.
V oblasti životního pojištění se situace v prvním pololetí roku 2025 nijak výrazně nezměnila. Pojišťovny vyřešily 314 tisíc pojistných událostí a vyplatily za ně celkem 18,05 miliardy korun. Loni ve stejném období to bylo 18,07 miliardy korun, takže částka zůstala prakticky stejná.
"To je meziročně srovnatelná hodnota s prvním pololetím 2024, kdy se jednalo o 18,07 mld. Kč. Podobně i celkový počet pojistných událostí řešených v životním pojištění se proti konci prvního pololetí 2024 nijak zásadně nezměnil, když poklesl z loňských 317 tis. na letošních 314 tis," upřesňuje výsledky pojistný matematik ČAP Jaroslav Urban.
Zajímavý vývoj zaznamenalo rizikové životní pojištění, které kryje například dlouhodobou nemoc, úmrtí nebo invaliditu, ale je bez investic. Zde pojišťovny vyplatily o 16 procent (o 456 milionů Kč) více peněz než loni. Klesající objemy investičního životního pojištění ale prozatím drží celou skupinu životních pojistek na víceméně stejné hladině vyplacených škod.
Celkové hrubé předepsané pojistné v životním pojištění vzrostlo o 6,5 procenta z loňských 28,97 miliardy na letošních 30,84 miliardy korun. Průměrný Čech s životním pojištěním zaplatí ročně 12 100 korun za pojistnou ochranu. Loni to bylo 11 300 korun, takže průměrné pojistné vzrostlo o 7,5 procenta neboli o 800 korun ročně.
Lidé, kteří si životní pojištění pořizují nově, platí výrazně více. V průměru je to 18 500 korun ročně. Celkový počet aktivních smluv životního pojištění mírně klesl. V polovině roku 2025 jich pojišťovny evidovaly 5,08 milionu, ve stejném čase roku 2024 to bylo 5,13 milionu smluv.
V neživotním pojištění, které zahrnuje například pojištění aut, domácností, podnikání nebo odpovědnosti, vypadá situace jinak. Zde se projevuje takzvaná škodní inflace, kdy náklady na opravu škod rostou (procentuálně) rychleji než pojistné, které lidé platí.
Pojišťovny spravují 25,74 milionu smluv neživotního pojištění, což je o 2,7 procenta více než v polovině roku 2024 (tehdy 25,05 milionu). Celkový počet pojištěných rizik na všech těchto smlouvách činí 103,98 milionu s meziročním nárůstem o 8,3 procenta.
"Intenzita pojistné ochrany klientů pojišťoven ČAP v neživotním pojištění, tak stále stoupá," dodává k neživotnímu pojištění Jaroslav Urban.
Hrubé předepsané pojistné se zvýšilo na 83,64 mld. Kč z předchozích 77,24 mld. Kč. To znamená meziroční růst přibližně o 8,3 %. Toto tempo růstu je ale pomalejší ve srovnání s 9,2% zvýšením za rok 2024.
Výše průměrného ročního pojistného připadajícího na jednu pojistnou smlouvu vzrostla z 6 166 Kč na 6 498 Kč, tedy přibližně o 5,4 %. Současně však průměrná výše škodního případu v oblasti neživotního pojištění činí 28 776 Kč, zatímco v prvním pololetí roku 2024 dosahovala 26 381 Kč. Tento nárůst o 9,1 % tak překračuje růst průměrného pojistného téměř o 4 p.b. (byť v absolutních částkách stále zůstává růst celkového pojistného vyšší).
S tím, jak rostou ceny v ekonomice, zvedá se i odškodňování z odpovědnostních pojistek. Značná část Čechů ale nemá dost informací o tom, jaké nároky lze uplatnit, například v rámci odškodnění po dopravní nehodě. S rostoucími částkami bolestného, ale i škod na majetku, stoupá důležitost těchto informací.
Server povinneruceni.biz upozorňuje, že po dopravní nehodě mohou mít její účastníci nárok na:
<p>"<em><strong>bolestné: </strong></em><em>kompenzace za fyzickou bolest a psychické utrpení způsobené při nehodě</em></p>
<p><em><strong>ztížení společenského uplatnění:</strong></em><em> odškodnění za trvalé následky úrazu, které ovlivňují každodenní život a pracovní schopnosti</em></p>
<p><em><strong>náhrada za ušlý zisk:</strong></em><em> rozdíl mezi původním výdělkem a náhradou během pracovní neschopnosti</em></p>
<p><em><strong>ošetřovné a náklady spojené s léčbou: </strong></em><em>výdaje na léčbu, rehabilitace nebo pomoc pečující osoby</em></p>
<p><em><strong>cestovné:</strong></em><em> náklady na dopravu do zdravotnických zařízení</em></p>
<p><em><strong>odškodnění za duševní útrapy:</strong></em><em> kompenzace pro účastníky nehody, ale pro blízké osoby poškozeného</em></p>
<p><em><strong>renta:</strong></em><em> náhrada příjmů v případě dlouhodobé ztráty pracovní schopnosti</em></p>
<p><em><strong>nemajetková újma:</strong></em><em> odškodnění za ztrátu zážitků nebo narušení plánů</em></p>
<p><em><strong>majetková škoda:</strong></em><em> náhrada za poškození vozidla, zavazadel nebo osobních věcí</em></p>
<p><em><strong>odškodnění pozůstalých: </strong></em><em>odškodnění za útrapy související se ztrátou blízké osoby.</em>"</p>
A proč je informovanost tak důležitá? Kdykoliv se může stát, že pojišťovny nezahrnou do odškodnění všechny složky, na něž by měl mít poškozený nárok. Ale kdo má o oblasti alespoň základní přehled, lépe se postará o svá práva a nároky. Například i tím, že dokáže zvážit, zda vše proběhlo v pořádku, či nikoliv, a zda do případného sporu s pojišťovnou přizvat právníka.




Česko se blíží do momentu, kdy v populaci skokově naroste počet nemohoucích seniorů. Stát přitom pro ně nemá dostatek míst v zařízeních, kde by se o ně starali profesionálové. Řešení: budou se o ně starat příbuzní či sousedé, kteří za to dostanou zaplaceno.



Ruská armáda za uplynulý den útočila na energetické objekty v místech u fronty a u hranic, cílené údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu nepodnikala. Dnes to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.



Mrazivé počasí bude postupně ustupovat. Na Vysočině ale varují meteorologové před nebezpečnou ledovkou. Výstraha platí do středečního večera. Od čtvrtka by se pak mohlo lehce oteplit. Celý únor ale bude podle odhadů teplotně spíše podprůměrný.



Nedaleko milánské haly Santa Giulia, kde se uskuteční olympijské hokejové zápasy, se za poslední týden odehrály dva bezpečnostní incidenty.



Maďarsko napadlo u Soudního dvora Evropské unie nařízení, které počítá s postupným zákazem dovozu ruského plynu do EU. Požaduje, aby soud toto nařízení zrušil. Oznámil to v pondělí maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Záměr podat proti tomuto zákazu žalobu avizovalo rovněž Slovensko.