Biologická máma ji dala ihned po porodu k adopci. Novorozená holčička skončila v kojeneckém ústavu a tři měsíce čekala na milující adoptivní rodinu. I když se to zdá být jen zlomek života čerstvě plnoleté studentky, nedostatek lásky a péče v tak raném věku se na ní podepsaly. V dospívání propadala panickým atakám, úzkostem a sebepoškozování.
O tom, že je adoptovaná, věděla od dětství, ale kde má kořeny, zjistila až v sedmadvaceti letech. Genetické testy ukázaly na Afriku, kam ji to odmala táhlo. Třicetiletá míšenka Tereza Navrátil Šimonová pochází z malého města na Moravě a odmala se setkává s nevhodnými dotazy i rasistickými urážkami. "Odlišnost mi dalo najevo až okolí," říká v pořadu Aktuálně.cz Rasování.
Odměny pěstounů zřejmě vzrostou a budou se odvíjet od minimální mzdy. Zvýší se také státní příspěvky na dítě pro klokánky a podobné azylové domy. Ve vládní novele o sociálně-právní ochraně dětí to schválila sněmovna hlasy 99 ze 113 přítomných poslanců. Dolní komora předlohou prakticky zrušila kojenecké ústavy, když stanovila věkovou hranici tři roky pro ústavní péči o děti.
Česko je poslední evropskou zemí, která posílá děti mladší tří let do ústavní péče. Už ale možná ne na dlouho. Poslanci by tuhle praxi mohli brzy zakázat. Odpůrci návrhu ale tvrdí, že neexistuje alternativa, kam takové děti dát. Studie organizace Lumos však ukazuje, že v kojeneckých ústavech už dnes není ani tři sta dětí mladších tří let a i pro ně existují lepší místa pro žití.
"Ústavní péče je neefektivní, stojí spoustu peněz a vůbec není dobrá," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz předsedkyně Výboru OSN pro práva dítěte Renate Winterová. Rakouská odbornice na práva dětí a soudkyně zvláštního tribunálu pro zločiny proti lidskosti v Sierra Leone v tomto týdnu vystoupila na 22. ročníku kongresu Mezinárodní společnosti pro prevenci týrání, zneužívání a zanedbávání dětí (ISPCAN), který se vůbec poprvé konal v Praze.
Šestidílný dokumentární cyklus Olgy Špátové Rodiče napořád, jejž od listopadu do prosince vysílá Česká televize, má ve společnosti otevřít diskusi o prospěšnosti pěstounské péče. I přes její nesporné výhody je totiž stále upozaďována a podfinancována, stát podporuje spíše neosobní ústavní péči. Dokument ukazuje nejrůznější podoby pěstounství, jedna z epizod vypráví o dvou Petrech, kteří vychovávají dvouletého Radka. "Dítě potřebuje mít své lidi, svou rodinu, ideálně fungující mámu a tátu. Pokud to není možné, tak dva muži nebo dvě ženy, kteří dají dítěti bezpečný domov a lásku, jsou určitě lepší než ústav," říká ředitelka Nadace J&T a odborná poradkyně dokumentu Marie Oktábcová.
Ve středu vláda rozhodne o tom, zda se Česko vydá cestou většiny evropských zemí a zakáže umisťování malých dětí do kojeneckých ústavů, sjednotí péči o ohrožené děti pod jedno ministerstvo a více se zaměří na pomoc rodinám, aby děti v ústavech končit vůbec nemusely. Na nutnost schválení nejen tohoto plánu, ale i konkrétních opatření - například stanovení věkové hranice, do které děti nemohou být umisťovány v ústavech - v úterý upozornila iniciativa Dobrý start, kterou založila Linda Jablonská, režisérka dokumentu V nejlepším zájmu dítěte.
Je geneticky dáno, že o člověka pečuje od narození jedna osoba, pak se mozek vyvíjí správně, to v ústavu nejde, říká autorka dokumentu V nejlepším zájmu dítěte Linda Kallistová Jablonská. Alternativu podle ní nabízí přechodná pěstounská péče a dodává, že na Západě jsou kojenecké ústavy zrušené. Kdyby se podle ní našly peníze na osvětu, co to přechodná pěstounská péče je, bylo by pěstounů víc.
Kojenecké ústavy a dětské domovy v Česku zatím zůstanou v podobě, v jaké jsou. Ministryni Michaele Marksové se nedaří přesvědčit své stranické kolegy z resortů školství a zdravotnictví, ale ani zástupce krajů, aby jí ústavy přepustili do kompetence, a ona tak mohla začít snižovat počty dětí v ústavech. Ministři Kateřina Valachová i Svatopluk Němeček zatím pouze opakují, že ke změnám je nejprve potřeba hluboká analýza. Hejtman Vysočiny Jiří Běhounek má za to, že ústavy v Česku fungují dobře a jejich překotná přeměna na rodinná centra západního střihu by ve výsledku dětem ublížila.
Hana Jurajdová se už tři roky stará o dnes šestiletou Aničku. Jednou za měsíc ji vozí na návštěvu do věznice za její biologickou matkou. Sama si nechává říkat babičko. Společně se teď všechny tři připravují na to, že se Anička od pěstounky k matce jednou vrátí. O to, aby se děti mohly do svých původních rodin vracet, usiluje i ministryně práce Michaela Marksová. Samozřejmě pod podmínkou, že rodina s pomocí státu vyřeší problémy, do kterých se dostala, a prokáže, že péči o dítě zvládne.
Zákonodárci uvažují kvůli nelichotivé statistice o změně zákona - chtějí, aby matky byly za zdraví dítěte trestně odpovědné už před jeho narozením.
Žena svého syna hodila v opilosti na zem, dítě později zemřelo na následky zranění
Kritici tvrdí, že zákon ústavní péči v podstatě zlikviduje
Teprve sedmnáctiletá matka neutekla z pražského diagnostického ústavu poprvé
I když mají obě strany, ministerstvo i Fond ohrožených dětí stejný zájem, ve formě se rozcházejí
Máme i velmi nemocné děti, o ně se nikdo nebude chtít starat a ani by to nezvládl, říká
V Simonově vile donedávna sídlil kojenecký ústav, opozici se prodej nelíbí
Ústavy mají nahradit pěstouni, nebo budou rodičům pomáhat specializovaní asistenti
Sousední země ústavy pro děti do tří let zakázaly
Z kojeneckého ústavu ho unesla jeho matka
Noví rodiče mohou po dnešku zažádat o adopci
"Dítě z kontejneru" bude nabídnuto první rodině
