Babiš, Okamura a Turek stvrdili novou vládní alianci podpisem koaliční smlouvy jen hodinu před začátkem ustavující schůze Poslanecké sněmovny. Trojblok ANO, SPD a Motoristů si rozdělil ministerstva i vedení dolní komory. Budoucí premiér vzejde z hnutí ANO. Poslanci mezitím zahájili své první jednání v novém funkčním období.
Programové prohlášení vznikající vlády odráží zejména priority hnutí ANO. V některých oblastech do něj své předvolební sliby ale dokázali prosadit i jeho koaliční partneři, tedy Motoristé a SPD. Uvedli to politologové, které v pátek oslovila ČTK. Podle nich v programu nejsou zásadní překvapení.
"Je to odpovědnost Motoristů." Taková slova zaznívají od představitelů hnutí ANO a SPD na adresu Filipa Turka a jeho kauz. Obě strany potenciální koalice se tak k Motoristům a jejich adeptovi na post ministra zahraničí staví zdrženlivě a vyčkávají. Řeší se ale i klíčový post ve sněmovně. Jejím předsedou by se měl stát Tomio Okamura. To je ale podle opozice reputační riziko.
Odborníci očekávají od Ústavního soudu při rozhodování o skrytých koalicích spíše zdrženlivost než razantní zásah. V názoru na ústavnost nepřiznaných koalic se však liší. Pro některé jde o zjevné obcházení zákona s protiústavním rozměrem, jiní upozorňují na letitou politickou praxi, kdy na nekoaličních kandidátkách stran figurovali členové jiných subjektů.
Necelých deset dnů před volbami je situace přehledná a jasná. V zásadě platí to, co říká předseda ODS a lídr koalice Spolu Petr Fiala: příští vládu sestaví buď hnutí ANO, nebo nejsilnější současná vládní strana. Výrazně pravděpodobnější je v danou chvíli varianta první, předseda ANO Andrej Babiš, ale musí počítat i s tím, že nepůjde zrovna o snadný úkol.
Krajské soudy zamítly všechny návrhy na zrušení registrací kandidátních listin pro říjnové volby. Například brněnský soud sice označil hnutí Stačilo! za nepřiznanou koalici, registraci ale nezrušil. Podle právníka Gora Vartazaryana nejde o protiústavní jednání, ale o mezeru v zákoně, kterou musí řešit zákonodárci. "Ten stav, který je, zákon vlastně jakýmsi způsobem umožňuje," míní.
U Stačilo! a SPD řeší jednotlivé krajské soudy, zda jde v jejich případě o jeden kandidující subjekt, či skrytou koalici více stran. Definitivní odpověď nám dá Ústavní soud. Před obdobnou otázkou ale stála česká politika v trochu jiných kulisách už jednou - před parlamentními volbami v roce 1992.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš obvinil vládní politiky z šíření lží, z manipulací nebo z porušování zákonů. Volební program koalice Spolu je podle šéfa nejsilnějšího opozičního hnutí halucinací. Babiš to v úterý uvedl v projevu k programu zřejmě poslední schůze Sněmovny v tomto složení.
Pokud by se sněmovní volby konaly v srpnu, tak by je podle modelu agentury Kantar pro Českou televizi vyhrálo hnutí ANO s 33 procenty hlasů. Koalice Spolu by získala hlasy 20 procent voličů. Aktuální výsledek ANO i Spolu je mírně horší než v červnovém modelu. Oslabení zaznamenala rovněž SPD.
Do napjatých koaličních vztahů se začal velmi ostře trefovat expremiér a někdejší šéf Občanské demokratické strany Mirek Topolánek. Topolánek se do Starostů opřel za jejich vystupování v bitcoinové kauze. Nejprve v pátek napsal na síti X, že ve volbách každý hlas pro hnutí Starostové a nezávislí je vlastně hlasem pro Andreje Babiše a jeho hnutí ANO - načež se strhla lavina silných výroků.
Náměstek pražského primátora a předseda Pirátů Zdeněk Hřib požádal o schůzku s premiérem a lídrem Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) Petrem Fialou (ODS) a ministrem vnitra a předsedou STAN Vítem Rakušanem ohledně stavu koalice na magistrátu hlavního města. Hřib to řekl novinářům po schůzce, která řešila výhrady Pirátů k plnění programu pražské koalice Pirátů, Spolu a STAN.
Opoziční hnutí SPD bude v podzimních sněmovních volbách kandidovat společně se Svobodnými, Trikolorou a stranou PRO. Šéfové čtveřice stran v pátek podepsali memorandum o spolupráci. Zástupci menších stran budou podle dohody na kandidátkách SPD, vyhnou se tím nutnosti překonat vyšší hranici získaných hlasů pro vstup do dolní komory stanovené pro koalice.
Berlín postihlo politické zemětřesení, konec rozhádané vládní trojkoalice je ale dobrou zprávou pro Německo, píší dnes v komentářích německá média. Řada z nich kritizuje kancléře Scholze, který svedl vinu za konec vládní spolupráce sociálních demokratů (SPD), zelených a svobodných demokratů (FDP) na ministra financí Christiana Lindnera. Podle nich přitom nese velký díl viny kancléř sám.
V Německu se ve středu rozpadla vládní koalice. Kancléř Olaf Scholz oznámil, že požádal prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera o odvolání ministra financí Christiana Lindnera, který je předsedou nejmenší koaliční strany FDP. Ve vládě zůstane jeden její člen - ministr dopravy Volker Wissing, z FDP ale odejde.
V první dohodovací řízení vládní koalice vyústí rozhodnutí ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) jmenovat svého zmocněnce pro přijetí eura. Dvořák krokem reagoval na to, že koalice nenašla společnou řeč na zřízení národního koordinátora pro zavedení společné evropské měny v Česku. Dohodovací řízení svolal premiér Petr Fiala (ODS).
Šéfové stran, které chtějí vytvořit příští vládní koalici v Polsku, v pátek podepsali koaliční smlouvu. Podle pravděpodobného premiéra Donalda Tuska jsou tyto strany připravené převzít odpovědnost za Polsko. Prezident Andrzej Duda ale v pondělí sestavením příštího kabinetu pověřil současného premiéra Mateusze Morawieckého ze strany Právo a spravedlnost (PiS).
Vládu Petra Fialy by jedničkou nebo dvojkou hodnotilo 30 procent jejích voličů, stejná část jí ale dává čtyřku nebo pětku, uvádí průzkum STEM/MARK. Z vládních stran si nejlépe vedou Piráti a Starostové. Voliči chválí zahraniční politiku, kritizují komunikaci a ekonomické kroky. "To, že vláda není populární, automaticky neznamená, že by jí lidé nedali hlas. Musí je ale přesvědčit," říká sociolog.
Strany koalice Spolu, tedy ODS, lidovci a TOP 09, by měly v pátek podepsat dohodu o jednotné kandidátce do voleb do Evropského parlamentu, které proběhnou příští rok v červnu. Výkonná rada ODS podle informací deníku Aktuálně.cz v úterý večer společný postup do eurovoleb schválila většinou svých členů. Přinášíme odpovědi na hlavní otázky ke společné kandidatuře.
Předsedové tří politických stran na Slovensku, které se po zářijových parlamentních volbách dohodly na vytvoření nové vlády, v pondělí podepsali koaliční smlouvu. Dohodu uzavřely dvě sociálnědemokratické strany, Směr-sociální demokracie (Směr-SD) a Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD), a nacionalistická Slovenská národní strana (SNS).
Koalice v Brně bude pokračovat beze změn, jednotlivé strany podporují brněnskou primátorku Markétu Vaňkovou (ODS) i poté, co se objevila fotka, kde je zachycen bílý prášek. Novinářům to řekli představitelé jednotlivých stran. Vaňková podstoupila test na drogy, je negativní, stejně jako v případě náměstka Roberta Kerndla (ODS).
Prezidenta Petra Pavla občas překvapuje urputnost politických bojů ve sněmovně, které někdy vedou k její paralýze. Chybí mu větší tolerance a naslouchání mezi koalicí a opozicí, řekl v úterním vystoupení před poslanci, které trvalo zhruba sedm minut. Hlava státu navštívila sněmovnu krátce před uplynutím prvních 100 dnů ve funkci.
Jednání pěti stran vládní koalice o nezbytném snížení vysokého deficitu státního rozpočtu se dál táhnou. I když někteří koaliční politici tvrdí, že už jsou strany blízko dohodě, v mnoha názorech na to, kde uspořit a kde vzít peníze, se výrazně liší. Aktuálně.cz přináší přehled, s jakými návrhy šly jednotlivé vládní strany do jednání.
