Dnes si je většina rodičů schovává jako roztomilý suvenýr na památku. Do budoucna se ale může z obyčejných mléčných zoubků stát lukrativní komodita. Vědci totiž zjistili, že jejich dřeň je cenným zdrojem kmenových buněk. Lze je ze zoubků odebrat a zamrazit v některé z tkáňových bank pro budoucí léčebné využití. Jedna taková biobanka vznikla letos dokonce i v Česku.
Otvírá se nová kapitola výpočetní techniky: čipy se neučí od lidí, ale lidé od čipů. Australský start-up Cortical Labs postavil první biologický počítač na světě, který využívá takzvanou syntetickou biologickou inteligenci. Spojuje živé lidské mozkové buňky s klasickým křemíkovým čipem – a přináší tak netušené možnosti.
Legenda praví, že Marii Antoinettě zbělaly vlasy přes noc, než byla popravena gilotinou za francouzské revoluce v roce 1793. Francouzská královna zřejmě jevila příznaky těžké formy šedivění vlasů v důsledku stresu. Tým vědců z Harvardovy univerzity nyní ale dospěl k závěru, že na šedivění se podepisuje takzvaná reakce "bojuj, nebo uteč", kterou vyvolá vnější hrozba.
Koncem ledna obletěla svět zpráva, že čínští vědci naklonovali opici a otevřeli tím cestu k případnému budoucímu klonování lidí. Vyplývalo to ze studie zveřejněné prestižním časopisem Cell (Buňka). Podle docenta Aleše Hampla, přednosty Ústavu histologie a embryologie na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity a Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně jde bezesporu o úspěch, nicméně slova o otevření cesty ke klonování lidí mu přijdou zbytečně silná a zavádějící.
Z britských ostrovů přišla povzbudivá zpráva - během testování nové léčebné metody byl viru HIV zbaven vůbec první pacient na světě. Pokud se virus nevrátí, může být nový lék Vorinostat silnou zbraní v boji proti dosud neléčitelnému onemocnění. Současné medikamenty totiž dokáží jeho projevy pouze potlačit.
Senátorce za ČSSD a vědkyni Evě Sykové, která protizákonně brala peníze za léčbu kmenovými buňkami, doporučil prezident Miloš Zeman, aby proti "nespravedlivým nařčením" podnikla právní kroky. Bývalá ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR dodala, že spolu vedli velmi přátelský rozhovor, v němž jí prezident vyjádřil podporu. Nad tím, že by se právně bránila, prý již uvažuje se svými právníky.
Interní šetření Fakultní nemocnice v Motole došlo k závěru, že lékaři neporušili předpisy při experimentální léčbě amyotrofické laterální sklerózy (ALS). Neurolog Martin Bojar však po mediální kauze kolem výzkumu kmenových buněk na vlastní žádost požádal o ukončení zaměstnaneckého poměru v nemocnici. Podle vyjádření nemocnice Bojar nechce, aby kauza poškodila dobré jméno nemocnice a jeho kolegů.
Firma Bioinova, kterou mimo jiné zakládala vědkyně Eva Syková, získala nového investora. Společnost Finep Innovation koupila 15procentní podíl ve společnosti. Finep Innovation je dceřiná společnost Finepu Holding a investiční společnosti ABP Consulting. Bioinova byla nedávno zapletena do kauzy Evy Sykové, která si měla nechat platit od pacientů za to, že budou zařazeni do klinické studie. Zařazení do studie by podle zákona mělo být zdarma. Sama Syková popřela, že by dělala něco špatného.
Odvolání vědkyně a senátorky Evy Sykové z Rady pro výzkum, vývoj a inovace schválila vláda. Syková působila v Radě jako první místopředsedkyně, po kauze s placenou léčbou kmenovými buňkami minulý týden na funkci sama rezignovala a odešla také z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd, jehož byla ředitelkou. Návrh na odvolání, který podal Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), musela ještě schválit vláda. Místo ředitelky v ústavu po Sykové zatím převzala Miroslava Anděrová, dokud nebude v konkurzu zvolen nový ředitel.
Evu Sykovou v čele Ústavu experimentální medicíny Akademie věd dočasně nahradí členka rady Miroslava Anděrová. Do doby, než bude ve výběrovém řízení vybrán nový šéf, ji vedením pověřil předseda akademie Jiří Drahoš. Na jeho podnět zároveň v Ústavu experimentální medicíny začala mimořádná kontrola hospodaření.
Američtí vědci se pokoušejí vypěstovat v těle prasete orgán složený z čistě lidských buněk. Do prasečího embrya s upraveným DNA vpravili lidské kmenové buňky, které vytvoří slinivku břišní, jež by mohla být transplantována do těla lidského pacienta. V případě úspěchu tímto způsobem plánují pěstovat i ostatní orgány. Obavy panují nad tím, aby lidské buňky v těle prasete nezasáhly do vývoje i ostatních orgánů, především mozku, čímž by se prasata mohla "polidštit". Mezi odpůrce tohoto druhu výzkumu patří ochránci zvířat. Podle nich by farmy na pěstování orgánů znamenaly nový zdroj pro jejich utrpení.
Eva Syková v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekla, že se rozhodla rezignovat na post ve vedení ústavu, aby nepoškozovala vynikající kredit Ústavu experimentální medicíny. Celá kauza by mohla vrhat špatné světlo na skvělé odborníky a jejich výjimečnou vědeckou práci. Syková dále tvrdí, že neudělala úmyslně nic špatného. Chtěla jen pomoci pacientům s neléčitelnou nemocí. Uznává chybu při komunikaci s pacienty, kteří nabyli mylného dojmu, že finanční příspěvky na léčbu kmenovými buňkami jsou povinné.
Léčba kmenovými buňkami není v současné době dostatečně podložena, říká ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR Václav Hořejší. Podle něj důvěra pacientů kvůli kauze senátorky Evy Sykové klesne. Její tým nabízel lidem s nevyléčitelnou chorobou ALS účast na experimentální léčbě kmenovými buňkami za úhradu, přestože ze zákona mají mít pacienti účast v klinické studii zdarma. "Slovo 'chyba' je v tomto případě příliš slabé. Nikoho z našeho ústavu by něco takového ani nenapadlo," komentuje Hořejší případ vědkyně Sykové.
Eva Syková dnes rezignovala na funkci ředitelky Ústavu experimentální medicíny Akademie věd, rada její rezignaci přijala. V ústavu bude dál pokračovat ve vědecké práci. Kvůli kauze s kmenovými buňkami se ale nevzdá funkce senátorky za ČSSD, řekla. Syková čelí kritice kvůli přijímání peněz od pacientů za účast v klinické studii týkající se léčby kmenovými buňkami.
Vědkyně a senátorka Eva Syková má skončit v čele Ústavu experimentální medicíny, protože kauzou s kmenovými buňkami poškodila dobré jméno akademie. S návrhem přišel předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Návrh ještě musí schválit rada ústavu, ve které je však právě Syková předsedkyní. Pokud by rada odvolání nepotvrdila a Sykovou nechala ve funkci, musela by věc pravděpodobně řešit dozorčí rada ústavu.
Američtí vědci přišli se zjištěním, že virus zika napadá a poškozuje kmenové buňky, z nichž se pak vytváří mozek při vývoji lidského plodu v těle matky. Nemusí to být přímý důkaz, že virus způsobuje mikrocefalii, to ale podporuje i řada dalších souvislostí. Vědecká studie byla zveřejněna v časopise Cell Stem Cell.
Společnost Full Medical Services se dostalo příležitosti stát se součástí oficiální české podnikatelské delegace na Kubu. Motivací byl její plán založit na Kubě pobočku tkáňové banky. Jenomže mezitím vyšlo najevo, že společnost nesmí nakládat s lidskými tkáněmi a kmenovými buňkami. Nemá k tomu povolení od Státního ústavu pro kontrolu léčiv ani jiné evropské lékové autority.
Mezi pětadvaceti českými podnikateli, kteří v neděli odletí spolu s náměstkem ministra zahraničí Martinem Tlapou do Havany, budou i zástupci firmy Full Medical Services. Prakticky neznámá společnost, která vznikla teprve v roce 2012, by chtěla navázat spolupráci s kubánskými odborníky na výzkum kmenových buněk. Podle jednatele Daniela Januje by totiž jejich poznatky mohly být kvůli dlouholeté izolaci poměrně zajímavé. Pokud to tak bude, firma by na "ostrově svobody" ráda zřídila pobočku buněčné banky.
Skupina Hinxton, sdružující vědce, etiky a politiky ze čtrnácti zemí světa, kteří se zabývají se výzkumem kmenových buněk, přišla s výzvou k povolení modifikací genofondu lidských embryí. Genetici toho už prý o DNA vědí dost a současná omezení údajně brzdí vědecký vývoj.
K soudu míří první případ pacienta, který podstoupil léčbu kmenovými buňkami. Terapie, kterou si muž musel zaplatit zcela ze svého, mu totiž nepomohla. Lékař navíc muži zapomněl sdělit, že ho léčí experimentální metodou. Pacient chce proto svých 54 tisíc korun zpět. Pražská Poliklinika I. P. Pavlova se ale brání: metoda je sice nová, ale účinná. Peníze klinika vracet nechce, tvrdí, že jednala v souladu se zákonem.
Rozhovor s přední českou vědkyní Evou Sykovou o zázračné léčbě kmenovými buňkami a práci českých výzkumníků.
Nervová soustava pacientů s amyotrofickou laterální sklerózou sice způsobuje, že mozek není schopen ovládat většinu svalů, pacient ale zůstává při vědomí. Jeho mentální schopnosti nemoc nesnižuje.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček měl kvůli kmenovým buňkám roztržku s koaličním partnerem a ministrem financí Andrejem Babišem. Poslanci ANO se bojí, aby se nevydaly miliony "za nic".
Léčba by mohla být zařazena do seznamu výkonů od ledna 2016 a hradily by ji zdravotní pojišťovny, při vydání novely i dřív.
Jak vědci pokročili v diagnostice rakoviny, proč jsou lidé na dietě nešťastní a jaká je budoucnost v oblasti plánovaného početí? Podívejte se, na co všechno vědci letos přišli.
