Systém pomoci obětem násilí se v Česku dlouhodobě nedaří nastavit. Chybí potřebné služby i prevence. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková je přesvědčena o tom, že by k systémovému řešení přispěla takzvaná Istanbulská úmluva proti násilí na ženách a domácímu násilí.
"Mluvíme o zločinu proti lidskosti. O zničeném životu konkrétní mladé ženy, která nemá šanci mít normální život," říká zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková k tomu, že vnímá propuštění dvou ze čtyř žhářů z Vítkova, kteří v roce 2009 zaútočili zápalnými lahvemi na dům romské rodiny, jako nepřiměřené. Měl soud rozhodnout jinak? A jak se musí změnit definice domácího násilí?
Stát hledá způsoby, jak uprchlíkům umožnit přístup k většímu množství kurzů češtiny, stejně jako k lepšímu zaměstnání a důstojnému bydlení, slibuje nedávno jmenovaná koordinátorka pro integraci a adaptaci válečných uprchlíků Klára Šimáčková Laurenčíková. "Ale je před námi mnoho úkolů. Teprve za rok, dva, tři budeme schopni vyhodnotit, jestli jsme to zvládli," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková se dlouhodobě věnuje také pomoci dětem, které mají psychické problémy. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o tom, proč stát v této oblasti zaspal a co by poradila rodičům, kteří potřebují pro děti tuto pomoc. Podstatné podle ní je řešit psychické problémy co nejdříve, než se prohloubí a způsobí nevratné škody.
V Česku je stále několik skupin obyvatel, jejichž lidská práva nejsou zcela ochráněna, tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz Klára Šimáčková Laurenčíková, která je od května vládní zmocněnkyní pro lidská práva. Podle ní chybí například výslovný zákaz fyzických trestů dětí anebo dostupná péče pro seniory, která výrazně omezuje možnost prožití kvalitního a důstojného stáří.
