Válka v Gaze je prvním vážným testem zahraniční politiky Joea Bidena. Navzdory své dobré znalosti mezinárodních vztahů mu izraelsko-palestinský konflikt přináší problémy i doma. Americký prezident se ocitl pod politickou palbou opozičních republikánů, kritizují ho ale také demokraté z jeho vlastních řad.
První jednání mezi novou administrativou amerického prezidenta Joea Bidena a reprezentací Číny minulý měsíc ukázalo, že vztahy mezi Washingtonem a Pekingem budou velmi problematické. Jednou z mála oblastí, kde ovšem chtějí obě mocnosti spolupracovat, je zmírňování dopadů klimatických změn. Pro Bidena je to klíčová agenda celé jeho politiky.
Joe Biden od nástupu do Bílého domu spustil smršť vládních výnosů a politických opatření, z nichž mnohé ruší agendu jeho předchůdce Donalda Trumpa. Nicméně vlastní velké úkoly, především opatření v boji proti epidemii koronaviru v USA, má Biden teprve před sebou. Jejich prosazení přitom bude i zkouškou jeho předsevzetí, že by chtěl zemi politicky sjednotit.
Výstavbě sporného ropovodu Keystone XL, který by propojil naleziště v Kanadě s americkými rafineriemi na břehu Mexického zálivu, již nestojí v cestě žádná velká překážka. Ta poslední padla v pondělí, kdy regulační úřad v Nebrasce povolil vedení ropovodu přes území tohoto amerického státu. Portál The Hill poznamenal, že nyní musí vydat souhlas již jen administrativa prezidenta Donalda Trumpa, která projekt podporuje. Jisté komplikace představují také žaloby, které podali odpůrci ropovodu. Zda se ale nakonec skutečně začne stavět, jisté stále není. Stát Nebraska sice povolil vést potrubí přes své území, ale souhlas neodpovídá trase, kterou si společnost TransCanada přála.
Donald Trump je již půl roku nejmocnějším člověkem planety. Coby prezidentovi se mu ale zatím nedaří plnit sliby, které svým voličům dal během předvolební kampaně. Přesto se stále těší voličské podpoře. Slibované zrušení programu zvaného Obamacare senátoři ještě neschválili a zeď podél hranice s Mexikem se nestaví. Washington navíc ochromuje kauza kolem ruského ovlivňování voleb.
Donald Trump už dříve oznámil, že tento týden rozhodne, zda Spojené státy odstoupí od Pařížské dohody o klimatu z prosince 2015. Podle agentur Axios nebo AP už tak učinil a USA opravdu odstoupí. Sám prezident to ale nepotvrdil. Pokud by Spojené státy dohodu skutečně vypověděly, mohlo by to znamenat konec globálního klimatického konsensu. Ani další hlavní producenti karbonových emisí, Čína a Indie, by se totiž smlouvou z Paříže nemuseli cítit vázáni.
Pro Keystone XL zvedlo ruku i devět demokratů, na podobě zákona se ale Kongres bude muset domluvit.
Když by stavba ropovodu Keystone XL prošla i Senátem, Bílý dům ji zřejmě vetuje.
Republikáni se netají úmyslem předložit v Kongresu návrh o kontroverzní stavbě znovu příští rok, kdy budou mít většinu v obou komorách.
Šéf Bílého domu představil novou "zelenou strategii" na Georgetownské univerzitě
Zpráva amerického ministerstva zahraničí tvrdí, že Keystone XL není hrozbou
Severní Amerika čeká na verdikt Johna Kerryho o ropovodu Keystone XL
Projekt je pod palbou ekologů, premiér Harper ho řeší s prezidentem Obamou
