Novým rektorem Univerzity Karlovy bude analytický chemik Jiří Zima, dnes ho zvolil akademický senát. Ve druhém kole volby porazil současnou rektorku Milenu Králíčkovou. Zima získal 40 hlasů, pro Králíčkovou hlasovalo 27 senátorů.
Věda, letectví, právo, medicína i aktivismus — česká historie i současnost skrývá desítky žen, které měnily a mění svět. Často bez slávy, ale s velkým dopadem na společnost i další generace. První pilotka. První profesorka. Průkopnice vědy, výzkumu i postavení žen ve vědě. Jejich příběhy překročily hranice své doby a ukazují, že odvaha a zvídavost jsou tou nejlepší inspirací.
Čeští vědci zkoumají bílkovinu zodpovědnou za nežádoucí účinky některých léčiv. Poznatky, získané díky látce vyzařující světlo a speciálnímu mikroskopu, mohou přispět k výrobě bezpečnějších a účinnějších léků. O práci skupiny Josefa Lazara z Ústavu biologie a lékařské genetiky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v pátek fakulta informovala v tiskové zprávě.
V Česku se zvyšuje podíl lidí, kteří mají pocit, že vůbec nebyli vystaveni dezinformacím. Vyplývá to z lednového průzkumu CEDMO Trends při Univerzitě Karlově. Proti první vlně měření z loňského března se podíl respondentů, kteří mají pocit, že ve sledovaném období vůbec nebyli dezinformacím vystaveni, zvýšil z 22 procent na 38 procent, což je podle autorů průzkumu dosavadní maximum.
Psal se rok 1998, když se dospívající Filipe Cabrita z jihoportugalského Fara hlásil ke studiu medicíny na Karlově univerzitě. Česká republika nebyla členem Evropské unie, vládu vedl Miloš Zeman a prezidentem byl Václav Havel. Mladý Portugalec toho o zemi moc nevěděl a studijní pobyt bral jako dobrodružství. Nakonec si z Česka přivezl titul, oftalmologickou atestaci, rodinu a lásku k běžkám.
Pouze 15 procent Slováků věří, že demokracie na Slovensku funguje, jak má, ukazuje průzkum dezinformační scény od společnosti CEDMO krátce před volbami. Nový parlament bude země volit už tuto sobotu. Hlavním tématem kampaně se stala migrace, kolují i falešné zprávy o smrti kandidátů nebo falešné předvolební průzkumy. Jen třetina Slováků přitom věří, že jsou součástí informační války.
Rusko od začátku invaze na Ukrajinu přišlo s mnoha způsoby, jak svého protivníka oslabit. Dávno před zahájením bojů na frontě rozjelo rozsáhlou dezinformační kampaň, která pronikla i do Česka. I tak ale lidé pravdivosti informací, které o dění na Ukrajině získávají, spíše věří, ukazuje průzkum agentury Median pro institut CEDMO.
Mezi 500 nejlepších vysokých škol na světě se letos, stejně jako loni, umístili tři čeští zástupci. Nejlépe si v žebříčku sestavovaném britskou poradenskou společnost Quacquarelli Symonds vedla Univerzita Karlova. Letos obsadila 248. pozici, zatímco loni byla 288. Na 400. místě následuje s výrazným meziročním zlepšením brněnská Masarykova univerzita. Třetí skončilo České vysoké učení technické.
Prezidentský úřad si pro sebe privatizoval, překračoval ústavní pravomoci a hájil zájmy Ruska. Přesto se od Miloše Zemana má podle odborníků nově zvolený prezident Petr Pavel co učit. Zeman dokázal komunikovat s lidmi a mezi evropskými politiky byl jedním z mála, kdo jasně podporovali Izrael. Mandát ukončí v březnu, po deseti letech odchází s velkou nedůvěrou veřejnosti i politiků.
Kaliningradská oblast ležící na pobřeží Baltského moře patří od druhé světové války Rusku. Teď by ji podle žertu, který se šíří v posledních dnech na sociálních sítích a vtipkují o něm i vrcholní politici, mělo Česko anektovat. Političtí geografové ale upozorňují, že kdyby k tomu někdy skutečně došlo, přineslo by to zemi komplikace například s vybudováním dopravní infrastruktury.
Tři čtvrtiny studentů v Česku čelily na univerzitě sexualizovanému či genderově motivovanému násilí, jedna třetina už na střední škole. Přestože jde o častý problém, stále neexistuje jednotná strategie, pomocí které by mohly vzdělávací instituce nevhodné chování řešit. Účinnou prevencí by mohla být sexuální výchova, tu však téměř polovina škol nevyučuje.
Monika Šimků z Klobuk u Slaného se tento týden stala oficiálně nejmenší ženou Česka. Studentka Karlovy univerzity se narodila s nemocí bránící růstu dlouhých kostí. Pelhřimovská agentura Dobrý den studentku zapsala do České knihy rekordů.
Kvůli rychlému zdražování nemá část mladých na nájem. Šetří na jídle a hledá práci s lepším výdělkem. Téměř polovina mladých v anketě Aktuálně.cz přiznává, že má problém vyjít s penězi. Přestože nepatří mezi nejzranitelnější, vláda by se jejich problémům podle sociologů měla věnovat. "Mají pocit, že bude v příštích letech jen hůř," říkají. Pomoci mohou vyšší výdělky z brigád bez odvodů pojistného.
Od června v Česku funguje vědecký institut SYRI, který bude hledat řešení na společenské a ekonomické výzvy v době krize. Sdružuje vědce z univerzit z Prahy a Brna a inspirací pro výzkumná témata pro ně bude covid. Týmy expertů budou hledat nejlepší řešení pro vzdělávání v době uzavřených škol nebo způsoby, jak zabránit propadům do chudoby různých skupin lidí. Výstupy poslouží i ministerstvům.
Maturitní zkouška by mohla mít do budoucna dvě podoby. Vedle běžné by středoškoláci mohli získat profesní, která by dostačovala pro výkon povolání, ale ne pro studium vysoké školy. Vyplývá to z návrhu think-tanku Univerzity Karlovy Vzdělávání 21. Podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) ministerstvo návrh zohlední při rozhodování o změnách v maturitách, které chce připravit.
Čeští studenti, kteří se vracejí ze zahraničních univerzit, se doma potýkají s procesem nazvaným nostrifikace. Tím se uzná jejich vzdělání, pokud chtějí pokračovat ve studiu na české škole nebo pracovat ve státní správě. Mnoho z nich ale říká, že proces je dlouhý a plný byrokracie. Jedna absolventka Aktuálně.cz popsala, jak složité bylo dokazování jejího studia v Estonsku.
Represe běloruského režimu po protestech proti výsledkům prezidentských voleb z roku 2020 směřovaly i proti studentům. Asi 60 z nich je dnes v Česku. Někteří se do bezpečí dostali díky odhodlání medičky Aliny, pomoc nabídly i jednotlivé české univerzity. S integrací a byrokracií jim pomůže nově založený projekt studentů Karlovy univerzity 11+1.
Zpravodajci Ruska, Číny nebo Íránu cílí na česká akademická pracoviště. Pokoušejí se získat citlivé informace, verbovat výzkumníky nebo je vydírat. Na vysoké školy mohou proniknout i jako badatelé nebo studenti, varují ministerstvo vnitra, BIS i Finanční analytický úřad. Podle nich mohou české znalosti přispět například Íránu k získání jaderné bomby.
V 77 letech zemřela v Dánsku známá novinářka a zpravodajka deníku Politiken Dana Schmidt. V českém prostředí zanechala výraznou stopu, často o něm psala pro zahraniční média, byla také porotkyní Novinářských cen Nadace OSF.
Poradcem šéfa ČSSD Jana Hamáčka je Miloš Balabán. Bezpečnostní konferenci, kterou v roce 2014 pořádal, dala BIS ve své zprávě za příklad akce, která kritizuje USA a naopak ignoruje zpravodajské nebezpečí Ruska a Číny. Hamáčkovo vnitro Balabánovu týmu dávalo milionové dotace na výzkum obrany státu. Aktuálně.cz odhalilo, že ho platila čínská ambasáda. Šéfem komise ČSSD pro obranu však zůstal dodnes.
Historici Martin Groman a Michal Stehlík zahajují spolupráci s on-line deníkem Aktuálně.cz. Jednou měsíčně na něm budou publikovat nový díl podcastu, který opouští "vyjeté koleje a stereotypy" ve vnímání českých dějin.
Jsou to čtyři roky, kdy archeologové objevili v pražské Vinoři unikátní nález - hrob ženy a šperků, kterými byl vybaven. Tým vědců nyní přichází s výsledky svého bádání. Kostra patří třináctileté dívce, jejíž život odborníci zasazují až do dob Velkomoravské říše. Kvůli šperkům i místu pohřbení, pak usuzují, že patřila k nejvyšším společenským vrstvám z rodu Přemyslovců.
Zemřel muž, který se nebál svého konce, třebaže nejraději žasl nad "darem života".
Nemocnice už omezily necovidovou agendu, přesto ale hlásají nedostatek kapacit. Problémem je především nedostatek pracovníků. Pomoci se snaží studenti a studentky hlavně ze zdravotnických oborů. Často na úkor právě svého vlastního času na vzdělání. Nejvyšší ročníky jsou povolány jednotlivými kraji, často ale v nemocnicích a zdravotnických zařízeních pomáhají i jejich mladší spolužáci.
Na začátku to byla pouze recese, ze které se nakonec vyklubala spolupráce s pivovarem Ferdinand, jenž teď pro matfyz uvaří speciální pivo. "Je inspirované číslem π, které se také symbolicky promítá do jeho receptury i názvu," vysvětluje Martin Vlach z Karlovy univerzity.
