Knižní a grafická díla, která česká malířka Toyen vytvořila ve francouzském exilu, nově vystavuje Galerie výtvarného umění v Ostravě. Práce za 2,2 milionu korun loni zakoupila do sbírky. Kolekce čítá 85 knih, bibliofilií, knižních vazeb a boxů či volných grafických listů.
Obraz malířky Toyen z roku 1967 nazvaný Mirage, v překladu Přelud, byl na nedělní aukci v Praze prodán za 31,2 milionu korun včetně přirážky. Vyvolávací cena činila 12 milionů. Mirage se tak stal druhým nejdražším plátnem českého poválečného umění vydraženým na zdejší aukci po roce 1989.
Písničkář Jaroslav Hutka se nemusí omlouvat bývalému předsedovi Jazzové sekce Karlu Srpovi za tvrzení, že Srp na Hutku donášel komunistické Státní bezpečnosti. Pravomocně to potvrdil pražský městský soud, který zamítl Srpovo odvolání. Hutka své výroky uvedl v roce 2017 poté, co chtěl prezident Miloš Zeman prosadit Srpa do etické komise, která oceňuje účastníky protikomunistického odboje.
Písničkář Jaroslav Hutka byl v právu, když někdejšího hudebního publicistu Karla Srpa označil za udavače. Srp za minulého režimu spolupracoval se Státní bezpečností. Na Hutku podal čtyři hlášení. Podrobnosti Srpova sepětí s StB plynou z rozsudku, který Aktuálně.cz prostudovalo. Soud Srpovu žalobu na Hutku zamítl, bývalý publicista se proti tomu odvolal.
Někdejší ředitel televize Nova a nedávný kandidát do Senátu Vladimír Železný začátkem měsíce stáhnul 11 děl ze své sbírky z reprezentativní výstavy Národní galerie věnované Mikuláši Medkovi. Teď na vysvětlenou rozeslal obsáhlý dopis. Národní galerii v něm především vyčítá, že nedala dost prostoru dvěma velkým obrazům, jež se minulý rok staly senzací českého trhu s uměním.
Na to, že měla zavírací den, bylo v pražské Valdštejnské jízdárně předevčírem rušno. Na výstavě malíře Mikuláše Medka se svěšovalo osm obrazů a stěhovala jedna socha, které zapůjčila Galerie Zlatá husa spravující kolekci sběratele, podnikatele, bývalého ředitele TV Nova a nedávného kandidáta do Senátu Vladimíra Železného. Místo nich se věšela jiná, narychlo sehnaná Medkova díla.
Ještě nikdy nepřipravila pražská Národní galerie tak rozsáhlou výstavu věnovanou jedinému umělci. Retrospektivu Mikuláše Medka, originálního malíře druhé poloviny 20. století, hostí Valdštejnská jízdárna, jeho sakrální motivy jsou k vidění v Anežském klášteře a rozměrné obrazy vytvořené pro Československé aerolinie zase ve Veletržním paláci.
Díla slavného secesního malíře Alfonse Muchy s obrazy současného umělce Pasty Onera, vzešlého ze streetartového prostředí, vystavuje od tohoto úterý pražské Museum Kampa.
Středoevropští avantgardní umělci počátku 20. století vydali „stejné množství textů jako obrazů, teoretických pojednání jako plastik a dokonce mnohem více esejů a článků než děl architektonických nebo užitých,“ konstatuje kunsthistorik Steven Mansbach, jeden z 22 autorů téměř sedmisetstránkové publikace nazvané Rozlomená doba 1908-1928.
Spolupráce Karla Srpa s komunistickou Státní bezpečností byla rozsáhlá a v archivech je jednoznačně doložitelná, uvedli shodně v pátek při pokračování soudního sporu bývalého šéfa Jazzové sekce s písničkářem Jaroslavem Hutkou předvolaní svědci a badatelé z Ústavu pro studium totalitních režimů Miroslav Vodrážka a Petr Blažek.
Hutka to uvedl poté, co chtěl prezident Miloš Zeman prosadit Srpa do etické komise, která oceňuje účastníky protikomunistického odboje.
Za více než 30 metrů čtverečních ve vile, která patří Správě Pražského hradu, platí spolek měsíčně 5291 korun plus 650 korun za elektřinu, úklid, teplo a vodu.
Mezi výdaji Přátel Miloše Zemana na prezidentskou kampaň a součtem ze seznamu darů, který ve čtvrtek prezident ukázal v televizi, je rozdíl dva a čtvrt milionu. Podle Vratislava Mynáře a Karla Srpa, kteří spolek vedou, je vše v pořádku.
O víkendu se v ulicích objevily billboardy s fotografií prezidenta a heslem Zeman znovu. Zadavatelem a zpracovatelem reklamy je spolek Přátelé Miloše Zemana, který vede kancléř Vratislav Mynář a dlouholetý šéf Jazzové sekce Karel Srp. Podle mluvčího Jiřího Ovčáčka bude reklama započítána do nákladů, jak vyžaduje zákon.
Karel Srp vzkázal premiérovi Bohuslavu Sobotkovi, že pokud nedoloží jeho styky s StB, podá na něj žalobu. Sobotka v lednu odmítl kontrasignovat návrh prezidenta Miloše Zemana, aby se Srp stal členem komise pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu a odůvodnil to právě tím, že Srp spolupracoval s StB. Srpovo jméno figuruje v neoficiálních seznamech spolupracovníků StB, takzvaných Cibulkových seznamech. V prosinci 2000 Městský soud v Praze 1 rozhodl, že byl ve spisech StB evidován jako její spolupracovník neoprávněně.
Úsilí prezidenta Miloše Zemana prosadit svého stoupence Karla Srpa na pozici, kde by se zabýval obdobím komunismu v Československu, nebylo úspěšné ani napodruhé. Senátoři odmítli, aby Srp, někdejší člen KSČ a člověk podezíraný z aktivní spolupráce se Státní bezpečností, zasedl v Radě Ústavu pro studium totalitních režimů.
Karel Srp se nestane sedmým členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Návrh na jeho jmenování zamítla volební komise Senátu. Nesplňuje totiž podmínky dané zákonem o ÚSTR, který zapovídá kandidátovi členství v KSČ před rokem 1990. Horní komora by tak o jeho jmenování vůbec neměla rozhodovat. "Na své členství v době Pražského jara jsem hrdý," vzkázal Srp členům komise. Sám byl přesvědčený, že ho prezident pouze nenavrhl, jak ukládá zákon, ale rovnou jmenoval.
Karel Srp se nejspíš sedmým členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů nestane. Kandidát, kterého navrhl prezident Miloš Zeman, totiž nesplňuje kritéria daná zákonem. Jako člen předlistopadové KSČ by neměl být jako uchazeč o uvolněné místo po Naděždě Kavalírové vůbec připuštěn. Jeho nominací se bude příští týden zabývat senátní volební komise. "Je možné, že ho za nevolitelného skutečně prohlásí," řekl její předseda Luděk Jeništa.
Možná je jeho pravým cílem zasít nejistotu. Zpochybnit pravdu, znejistit pohledy na minulost a tím i na současnost je stará metoda, která má přivést obyvatele pod křídla toho, kdo jim ukáže směr.
Prezident republiky Miloš Zeman navrhl Senátu k volbě do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Karla Srpa. Dlouholetý šéf Jazzové sekce byl podezřelý, že spolupracoval s komunistickou policií StB. To byl také důvod, proč nedostal osvědčení, že je protikomunistický odbojář. Srp podle archivů s bezpečnostními složkami spolupracoval v letech 1976 až 1983.
Jaroslav Hutka je žijící legendou. Proslulé bylo jeho koncertování v 60. letech s Petrem Kalandrou, nezapomenutelný je jeho příjezd z nuceného exilu v listopadu 1989 a písně Náměšť či Havlíčku, Havle před statisíci demonstranty na Letenské pláni i porevoluční koncerty ve vyprodané Lucerně. Pověstné jsou také jeho snahy zúčtovat s někdejším komunistickým režimem, na což česká společnost trochu rezignovala. Naposledy se tak stalo, když se ozval proti jmenování Karla Srpa do Etické komise. "Češi jsou nějak od přírody strašpytlové a bojí se říct nahlas, co si myslí, a snaží se to nakonec i nemyslet a přizpůsobit se," říká v rozhovoru Jaroslav Hutka, jenž 21. dubna slaví 70. narozeniny.
Nejmenování Karla Srpa členem Etické komise podpořila i Konfederace politických vězňů. Navzdory návrhu Miloše Zemana se premiér Bohuslav Sobotka rozhodl nepotvrdit Srpovo jmenování, především kvůli podezření na Srpovu spolupráci s StB. Jeho rozhodnutí podpořila i Konfederace politických vězňů, jejíž prohlášení zveřejnil premiér na svém Twitteru. Mluvčí Hradu na to reagoval tweetem, že se konfederace hluboce mýlí.
S minulostí jsme se nevyrovnali. Ani se současností, jak ukazuje úřadující prezident Zeman, ale i některé akty premiéra Sobotky.
Premiér Bohuslav Sobotka se rozhodl nepodepsat rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana jmenovat Karla Srpa členem etické komise, která oceňuje příslušníky třetího odboje. Z veřejně dostupných zdrojů totiž vyplývá, že Srp donášel na přelomu 70. a 80. let StB, upozornil premiér. "Nesplňuje zákonné předpoklady pro to, aby byl členem etické komise pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu. Návrhu kontrasignovat jeho členství nemohu vyhovět,“ uvedl Sobotka.
Členem etické komise pro ocenění účastníků protikomunistického odboje byl prezidentem Milošem Zemanem jmenován Karel Srp, který zakládal a dlouhá léta předsedal Jazzové sekci. Ta se před listopadem 1989 podílela na vydávání legálních i zakázaných publikací. Rozhodnutí musí ještě podepsat premiér Bohuslav Sobotka. Pokud se tak stane, pětileté funkční období začne Srpovi v dubnu.
Dalšími oceněnými jsou Věnceslava Hrdličková a Karel Srp
