Vysvětil základní kámen budoucí katedrály svatého Víta, znal se s králem Janem Lucemburským, studoval s Karlem IV., později působil jako jeho diplomat a zástupce, málem se stal papežem, zakázal boží soudy, byl posledním pražským biskupem i prvním arcibiskupem. Arnošt z Pardubic byl pohřben v polském Kladsku a mezinárodní tým badatelů nyní vyzvedl jeho ostatky.
Sedm dětí, sedm klíčů a symbolické „odemčení“ klenotu, který není ze zlata, perel ani z drahokamů, ale z více než 128 tisíc lego kostiček. Na Hradčanském náměstí v Praze se odehrála událost, která připomíná historii jinak – hravě a s fantazií. Proč k ní bylo potřeba sedm klíčníků?
Lidé si v úterý a ve středu mohou připomenout 668. výročí od položení základního kamene Karlova mostu. V úterý vpodvečer se v Muzeu Karlova mostu konají přednášky na téma historie stavby Karlova mostu.
Není na světě mnoho tak vzácných, a přitom stále záhadami opředených klenotů, jako je Svatováclavská koruna. Ozdobena je jedněmi z největších a nejdražších kamenů, jaké zatím lidstvo dokázalo najít. Než ji Karel IV. nechal na sklonku života upravit téměř do dnešní podoby, vypadala však zcela jinak. Nyní se na pravděpodobný vzhled původní koruny může veřejnost poprvé podívat.
Stačí se rozhodnout, sednout do auta nebo do vlaku a vyrazit. Přísná protiepidemická opatření posledních dvou let cestování po Česku nepřála, teď je to ale jinak. Žádné lockdowny ani stres kvůli propadlému testu na koronavirus. Místo toho je možné navštívit české hrady, rozhledny, historická města a další památky. A otestovat si znalosti v kvízech Aktuálně.cz nebo v nich najít inspiraci.
Nejvýznamnější českou osobností byl podle pětiny lidí král Karel IV., na dalších místech se s nepatrným odstupem umístili první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, někdejší prezident Václav Havel a nedávno zesnulý zpěvák Karel Gott. Vyplývá to z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Během středeční dlouhé rozpravy v Poslanecké sněmovně vystoupil také odvolávaný ministr kultury za ČSSD Antonín Staněk. V půlhodinovém projevu prohlásil, že mu ve funkci uškodila jeho slušnost, a neváhal se přirovnat ke Karlu IV., když hovořil o svých zásluhách v roli ministra kultury. Jeho projev posléze ocenil předseda opozičního klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Řešení? Vodní obchvat hlavního města (viz vizi kanálu Dunaj–Odra–Labe), tedy něco jako nový, vodní tunel Blanka, pak mosty v Praze ztratí na významu.
S českými korunovačními klenoty to není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Mnoho lidí má zafixováno, že se jedná o korunu, žezlo a jablko z doby Karla IV. Jenže na pohled druhý se ukáže, že z doby Karlovy pochází jen koruna, zatímco žezlo a jablko jsou pozdější. Navíc se s nimi často vystavují i ostatkový (korunovační) kříž a Svatováclavský meč, ale ty přímo ke korunovačním klenotům nepatří. Můžeme si tedy jednou provždy ujasnit, jak to vlastně s českými korunovačními klenoty je? Zkusme si v tom udělat jasno s filozofem, historikem, pedagogem a autorem řady knih nejen o historii Prahy Vladislavem Dudákem.
České korunovační klenoty, které patří k symbolům české státnosti a odkazují k k českému patronovi svatému Václavovi, se vyzvedávají jen při výjimečných příležitostech. Jak dobře znáte jednotlivé klenoty, jejich historii a současnost?
V Císařské konírně na Pražském hradě dnes začíná první z velkých výstav ke 100. výročí vzniku Československa nazvaná V základech státnosti. Protože ukazuje vzácné originály, potrvá jen šest dnů. Kvůli zachování klimatických podmínek na ní navíc může být v jeden moment jen 60 návštěvníků.
Muzeum hlavního města Prahy připravilo pokračování výstavy představující Prahu 14. století. 2. prosince ji otevírá v domě U Zlatého prstenu. Expozice se točí kolem zakladatelské činnosti císaře Karla IV., návštěvníci se ve středověkém městě ocitnou nejen díky dobovým předmětům, ale i díky hmatovým a virtuálním rekonstrukcím důležitých staveb i celých částí města. K hlavním exponátům patří model Prahy - Starého a Nového Města, Malé Strany a Hradčan, ale i Pražského hradu a Vyšehradu. Pomocí videomappingu na něm autoři výstavy ukazují stavební a urbanistický rozvoj Prahy v průběhu 14. století. Druhý videomapping pak představuje tehdejší podobu Karlova náměstí a okolí.
Muzeum hlavního města Prahy připravilo pokračování unikátní expozice představující Prahu doby lucemburské, doby 14. století. Jde o další etapu nověbudované expozice, jež se veřejnosti otevírá 2. prosince v domě U Zlatého prstenu v Týnské ulici 6 na Starém Městě. Návštěvník nahlédne do středověkého města nejen prostřednictvím dobových předmětů, ale i pomocí hmotových i virtuálních rekonstrukcí důležitých pražských míst i jednotlivých staveb, které odpovídají nejnovějším vědeckým poznatkům. Odrážejí dobové představy i zrealizované záměry císaře Karla IV., především velkolepý projekt výstavby Nového Města pražského.
Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Praha, v. v. i., zveřejnil na stránkách Praha-archeologicka.cz animaci, která ukazuje vzhled zaniklé brány Špička na Vyšehradě. Její podobu odvozují autoři ze zbytků zdiva a z dobových vyobrazení. Brána byla 27 metrů široká a 2 a půl metru tlustá. Horní patro bočních věží bylo vybaveno řadou střílnových okének, stejně jako horní část brány. Stavba byla zakončena nárožními arkýřovými věžičkami s jehlanovými stříškami a korouhvičkami. Průjezd se uzavíral zřejmě vraty, případně řetězem. Byl chráněn okovanou mříží.
Spisovatel a publicista Miloš Doležal vydal letos knihu "Za", v níž se vydává nejen po stopách známých postav českého kulturního a společenského života 20.století, ale také polských osobností a přátel z domovského kraje Vysočina. Dlouhodobě se zajímá i o osud umučeného číhošťského kněze Josefa Toufara. "Velmi zasažený jsem byl ve chvíli, když se na Vysočině po šedesáti pěti letech od násilné smrti ukládaly jeho ostatky," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Kniha "Za" vznikla jako soubor textů, které Doležal publikoval od 90. let minulého století v různých novinách a časopisech.
Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Praha zveřejnil animaci, která ukazuje vzhled středověké Prahy a výstavbu Nového Města pražského. Například na místě dnešní polikliniky a divadel Kalich nebo Ypsilon tu dříve byla Židovská zahrada. V okolí probíhala výstavba nových domů či přestavba starých dřevěných na kamenné. Podle královského nařízení se stavbou mělo být započato nejpozději do jednoho měsíce od vyznačení parcely a pod trestem zabavení majetku kompletní dům měl stát nejpozději do roku a půl. Videoprojekt s doprovodným textem akademici zpřístupnili na internetovém portálu praha-archeologicka.cz.
Národní galerie zažívá návštěvnické hody. Dvě velké výstavy - Františka Skálu ve Valdštejnské jízdárně a Gerharda Richtera v paláci Kinských - vidělo dohromady téměř 120 tisíc lidí. Podle galerie ale tuzemské diváky do galerií více táhne staré umění.
Výstava na Hrubé Skále na Semilsku připomene 670 let od korunovace Karla IV. českým králem. Zlatník Jiří Urban z Turnova tu vystaví špičkové kopie korunovačních klenotů, návštěvníci si budou moci prohlédnout i dobové zbraně, oděvy nebo 3D modely. Počítá se i s programem pro děti.
K výročí 660 let od otevření Karlova mostu uspořádala pražská Technická správa komunikací prohlídku jinak nepřístupných míst. Pod malým otvorem ve středu Karlova mostu se otevřel prostor šestého pilíře. V něm návštěvníky čekala stoprocentní vlhkost vzduchu, ale i malé občerstvení. Podle legendy základní kámen položil Karel IV. Datum a čas byly vybrány záměrně, šlo o posloupnost lichých číslic, která měla být podle numerologie šťastná. Kámen byl položen v roce 1357, 9. 7. v 5:31.
U lesní cesty na Rokycansku nalezl na konci roku chodec keramický džbán s 519 pražskými groši a dvěma drobnými mincemi. Podle odborníků poklad pochází zřejmě z husitských válek, když ho jeho tehdejší majitel zakopal z obavy před válkou. Za nalezený objem peněz šlo tehdy koupit menší dům na předměstí, menší statek na venkově nebo 15 krav. Pražské groše se na burzách prodávají řádově za desetikoruny, nález má tak větší cenu jako celek a v dalších souvislostech, než kdyby se prodal po jednotlivých mincích.
Velkovévodství Lucembursko je nejmenším ze tří států tvořících Benelux. Země je zakládajícím NATO, Evropské unie, OECD.
Počet návštěvníků výstavy o Karlu IV. a umění jeho doby překročil hranici 90 tisíc osob. Informoval o tom generální ředitel Národní galerie v Praze Jiří Fajt. Výstava, která trvala od poloviny května do neděle, se řadí k divácky nejúspěšnějším akcím Národní galerie i výstavám letošního roku. Po uvedení v Praze bude mít od 20. října do 5. března reprízu v Norimberku. Výstava byla jedním ze stěžejních programů uspořádaných k letošnímu 700. výročí narození slavného panovníka. Nejnavštěvovanější tuzemské výstavy výtvarného umění v posledních deseti letech mívají kolem 60 tisíc až 80 tisíc návštěvníků. Výjimečně divácky poutavé projekty mají i přes 100 tisíc lidí.
Zákrok, který ještě v druhé polovině 19. století rodička téměř neměla šanci přežít, se úspěšně uskutečnil již ve středověké Praze. Císařským řezem podle nového zjištění českých vědců porodila královna Beatrix Bourbonská syna Václava, nevlastního bratra pozdějšího císaře Karla IV.
Sedm klíčníků v úterý večer uzamklo české korunovační klenoty zpět do Korunní komory v katedrále sv. Víta. Vystaveny byly při příležitosti 700. výročí narození jejich prvního nositele Karla IV., a to pouze na 14 dní. Po dobu, kdy byly k vidění pro veřejnost, je zhlédlo ve Vladislavském sále přes 40 000 návštěvníků. Svatováclavská koruna, jablko a žezlo byly uloženy zpět do trezoru, kde je uzamklo sedm nositelů klíčů, mezi něž patří například prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka či kardinál Dominik Duka. Příště budou k vidění v roce 2018 u příležitosti prezidentské volby.
Vystavené korunovační klenoty si za dva týdny prohlédlo 40 283 návštěvníků. Znovu budou k vidění v roce 2018 u příležitosti inaugurace dalšího prezidenta. Prohlídka klenotů byla přístupná zdarma ve Vladislavském sále Pražského hradu, lidé na ni stáli frontu i několik hodin. Dnes to stihli i za dvacet minut. Klenoty byly vystaveny u příležitosti 700 let od výročí narození císaře Karla IV. Na Hradě mohou lidé nadále navštívit i další výstavy, které připomínají panovníkův odkaz.
