Jeho jméno je vyslovováno s despektem, přestože šlo o elitního parašutistu vysazeného v březnu 1942 na území protektorátu s cílem sabotáže. O tři měsíce později se přihlásil gestapu, kde vyjmenoval pachatele atentátu na Reinharda Heydricha i další jim nápomocné. Teď se Karlu Čurdovi věnuje hra Čurda, hrdina jedné prohry, kterou napsal a režíruje David Jařab v Městských divadlech pražských.
Za prototyp zrádce je v Česku obecně považovaný Karel Čurda. Vyzradil úkryt svých kamarádů, parašutistů, kteří zlikvidovali zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Konfident gestapa, letec Augustin Přeučil, ho v mnohém překonal. Narodil se 3. července 1914 v Třebsíně na Benešovsku. V Armádním muzeu na Žižkově Přeučila "připomíná" prázdné políčko na pomníku.
Nejvýraznější čin domácího odboje proti nacistům, likvidaci říšského protektora Reinharda Heydricha československými parašutisty, se neodvážili vymazat z dějin ani komunisté. O atentátu však mluvili co nejméně a zdůrazňovali následnou mstu okupantů na civilistech. Na rozdíl od letos vydaného románu Dalibora Váchy nazvaného Smrt na kůru.
Boj sedmi parašutistů, kteří se podíleli na likvidaci jednoho z nejvlivnějších nacistů a architekta holokaustu Reinharda Heydricha, má i po 81 letech citlivá tajemství. Historici si pokládají dvě hlavní otázky: Co se stalo s těly parašutistů? Kde skončily lebky, jež jim němečtí patologové z archivnických důvodů odňali? Jejich zodpovězení má podle expertů pro Česko stále nemalý historický význam.
Vlast opouštěli v roce 1939. Poměry doma byly v době jejich návratu dramaticky jiné: lidé měli větší strach, gestapo bylo zkušenější a tím také nebezpečnější, okupační úřady svědomitější. Parašutisté byli sice vycvičeni, nepočítali ale s drsnou realitou protektorátu. Z první vlny výsadků tak většina padla v boji či byla popravena. K výročí akce Anthropoid připomínáme osudy dalších výsadkářů.
Dokumentární podcast Na cestě rekonstruuje okolnosti útoku na parašutisty po atentátu na Reinharda Heydricha ukryté v pravoslavném chrámu v pražské Resslově ulici.
Čurda z Hlíny. Název knihy, právě vydané publicistou a historikem Milošem Doležalem, je na obálce a také v tiráži výhradně uveden verzálkami, tedy velkými písmeny.
Rudolf Jan Holý se narodil v září 1921 v Ústí nad Labem - Střekově. Po obsazení pohraničí Němci se s rodiči přestěhoval do Prahy. Tam studoval obchodní akademii v Resslově ulici a navštěvoval pravoslavnou komunitu mládeže v kostele sv. Cyrila a Metoděje, kde se přátelil s tamním kaplanem Vladimírem Petřekem. Psal se rok 1942 a skrývali se zde parašutisté po atentátu na Heydricha. Úkolem Holého bylo sehnat pro ně jiný úkryt, nakonec ale vše dopadlo jinak. V září bude tomuto dlouholetému šéfovi Českého yacht klubu 98 let, přesto se ještě letos plavil na plachetnici po Baltském moři. "Ale příště už nepopluju, ani kdyby mě prosili na kolenou," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Jak reaguje člověk v mezních situacích? K boji sedmi parašutistů v kryptě kostela Cyrila a Metoděje došlo 18. června 1942. Parašutisté zlikvidovali třetího muže nacistické říše Reinharda Heydricha, zradil je jejich kamarád Karel Čurda, jenž pak jako konfident gestapa poslal na smrt stovky odbojářů či blízkých parašutistů. Miloš Doležal, autor knihy Čurda z hlíny popisuje okolnosti.
Spisovatel a publicista Miloš Doležal vydal letos knihu "Za", v níž se vydává nejen po stopách známých postav českého kulturního a společenského života 20.století, ale také polských osobností a přátel z domovského kraje Vysočina. Dlouhodobě se zajímá i o osud umučeného číhošťského kněze Josefa Toufara. "Velmi zasažený jsem byl ve chvíli, když se na Vysočině po šedesáti pěti letech od násilné smrti ukládaly jeho ostatky," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Kniha "Za" vznikla jako soubor textů, které Doležal publikoval od 90. let minulého století v různých novinách a časopisech.
Na dvou domech v Resslově ulici od soboty visí pamětní desky, které připomínají hrdinství dvou manželských párů v době atentátu na Reinharda Heydricha. Dvojice manželů pomáhala strůjcům atentátu, když se schovávali v kryptě chrámu svatého Cyrila a Metoděje. Odhalení desek je součástí projektu Karla Polaty a Československé obce legionářské, který chce připomenout hrdiny odboje.
Víra v sebe sama. V dobro. A třeba i v boha. Tyto "kotvy" nás mohou v těžkých životních chvílích zachránit před selháním, udavačstvím nebo zradou blízkých. "V opačném případě hrozí, že se staneme podobnou bestií jako parašutista Karel Čurda. Myslet si, že něco podobného bych já nikdy neudělal, je jen povýšenou pózou," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz psycholog Daniel Štrobl, který působil v Centru pro výzkum stresu i několika riskantních armádních misích.
Atentát na Reinharda Heydricha 27. 5. 1942 patří k největším úspěchům čs. válečného odboje. S pozůstatky nacistické propagandy, která se jeho význam pokusila rozmělnit, ale zápasí česká veřejnost dodnes. Třeba s mýty o zbabělých Češích, masově udávajících své sousedy. Nebo o Gabčíkovi s Kubišem, kteří na Heydricha "spáchali atentát". O lidických dětech, údajně poslaných na převýchovu do Německa, přestože většinu z nich zabili nacisté plynem. "Jako bychom žili v roce 1942," zlobí se historik Vojtěch Šustek z Archivu hlavního města Prahy.
Karel Čurda. Snad žádné jiné jméno není v českých dějinách více spojované se zradou, udavačstvím a kolaborantstvím. Doplatily na ně desítky odbojářů i bývalých spolubojovníků, tedy sedmi parašutistů, kteří se podíleli na zlikvidování zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha na jaře 1942. Podle historiků Čurda o zradě delší dobu uvažoval. Kolem důvodů jeho selhání zůstává i přesto dodnes mnoho nejasností. Pro velký čtenářský ohlas reprízujeme jarní seriál Aktuálně.cz o hrdinech tzv. heydrichiády před 75 lety.
Zrada nás doprovází od bájného Svatopluka po rok 1968 a Antichartu. Odkud přijde příště? Komentář Luďka Navary pro Aktuálně.cz.
Násilí, které vyvolalo nacistické Německo, neskončilo 8. května 1945. Pokračovalo – byť s jinými aktéry – v roli pachatelů i obětí. Právě tohle je ústředním mottem nové publikace Jiřího Padevěta nazvané "Krvavé léto 1945". "Dnešní území České republiky se mezi březnem a srpnem 1945 stalo areálem nevídaného násilí a krutostí. Měli bychom si být vědomi, že takoví můžeme být. A není jen problémem Čechů, že jsou mezi námi sadistické bestie, které jsou ochotné páchat podobná zvěrstva. Za určitých podmínek se mohou podobné krutosti kdykoliv opakovat. Na to nezapomínejme," varuje autor v rozhovoru s Aktuálně.cz.
Atentát na jednoho z nejmocnějších a nejschopnějších nacistů Třetí říše Reinharda Heydricha dělí názorově i po 74 letech českou veřejnost. Vyzkoušejte si, co o této nejvýznamnější akci protinacistického odboje i následné mstě nacistů víte.
"Jsme tvorové, kteří se k sobě dokáží chovat strašlivě. A když o tom nebudeme mluvit, bude to v nás," říká v rozhovoru Jiří Padevět, autor úspěšných knih Průvodce protektorátní Prahou a Krvavé finále.
Před 72 lety zaútočili Jan Kubiš a Josef Gabčík na třetího muže nacistické říše Reinharda Heydricha. Aktuálně.cz mluvilo s "dětmi", jejichž rodiče jim pomáhali. A nacisté je za to popravili.
Karel Čurda. Jméno, které je v Česku po léta synonymem zrady a zbabělosti. Výsadkář vysazený ve skupině Out Distance do protektorátu zradil spolubojovníky a přispěl k vyzrazení parašutistů, kteří zlikvidovali třetího muže nacistické říše Reinharda Heydricha.
