Praha 10 do konce roku zahájí roky připravovanou rekonstrukci části vinohradské dvojvily, ve které žil spisovatel Karel Čapek. Oznámil to první místostarosta městské části Tomáš Pek (TOP 09). Po rekonstrukci bude ve vile muzeum zaměřené na Čapkův život, otevřít by mělo začátkem roku 2027. Rekonstrukce vyjdou radnici podle výsledku tendru na zhruba 35,5 milionu korun bez DPH.
Je to něco jako malé kulturní "Nagano". Na jedné z nejslavnějších světových scén, v Královské opeře v Londýně, v obrovské konkurenci světové metropole česká kultura právě sehrála minimálně úspěšnou přesilovku.
Památník Karla Čapka ve Staré Huti na Příbramsku představí slavného spisovatele coby průkopníka světové vědeckofantastické literatury na dvou odborných konferencích ve Spojených státech. Uskuteční se 24. a 25. září v Los Angeles. S programem inspirovaným Čapkem se následně počítá i v Českém centru v New Yorku.
Josef Čapek, který zemřel v 58 letech počátkem dubna 1945 v nacistickém koncentračním táboře Bergen-Belsen na tyfus, nebyl jen svébytným malířem, ale napsal i řadu knih. Patří k nim např. esej Kulhavý poutník, próza Stín kapradiny či knížka pro děti Povídání o pejskovi a kočičce. Sám se považoval za fatalistu, a tak se stavěl i ke svému násilnému odsunu do koncentračního tábora.
Karel Čapek varoval před populistickou politikou, a je tak aktuální i nyní, uvedl při středeční vzpomínkové akci u spisovatelova hrobu na pražském Vyšehradě literát a scenárista Pavel Kosatík. Setkání se pravidelně koná ve výroční den Čapkova úmrtí, k němuž došlo roku 1938. V posledních letech se ho vždy účastní desítky lidí.
Pátečníci a Karel Čapek patří k sobě, říkají učebnice. Jenže některé věci se tam nedozvíte. "Drsné slovo tu vzácné nebylo a obhroublosti tu v klatbě nebyly," popsal tato setkání intelektuálů jeden z nich. Čapek Pátečníky fotil, ale u několika portrétů nebylo jasné, kdo na nich je. Podařilo se to zjistit autorům knihy Pátečníci na fotografiích Karla Čapka. Navíc přidali i mnoho zajímavých příběhů.
Vinohradský domov Karla Čapka a místo, kde se scházeli slavní pátečníci, se promění v muzeum podobné vile Tugendhat. Praha 10 chce do léta dokončit projekt, v němž část vinohradského dvojdomu z pera architekta Ladislava Machoně navrhuje citlivě zrekonstruovat a přizpůsobit spisovatelově stylu života za první republiky.
Postavil ji autor pražského Národního divadla a Karel Čapek v ní napsal Krakatit. Přesto se výletní restaurace Rudolfov v Jindřichově Hradci v roce 2004 téměř rozpadala. Definitivně zachránit a znovu otevřít veřejnosti se ji podařilo až letos. Akademik Petr Chvojka musel po odkoupení památky překonat řadu překážek včetně soudních sporů o pozemky, restituce, rozkrádání materiálu i pandemie covidu.
Ztřeštěné a divoké štěně foxteriéra Dášeňka z knihy spisovatele Karla Čapka se zapsalo do srdcí dětí i dospělých na celém světě. Víme, že její mámou byla Iris a že jako každý malý psík musela po čase odejít do jiné rodiny. Ale co se s ní potom stalo? Ve své knize Staré pověsti fotografické to prozrazuje fotograf a publicista Jiří Koliš. O osudu Dášeňky vypráví také v našem podcastu.
V hlavní dvojroli známé hry Bílá nemoc od Karla Čapka se na sobotní premiéře v pražském Divadle ABC představil Miroslav Donutil. Režisér Michal Dočekal ho obsadil jak do role doktora Galéna, objevitele léku na bílou nemoc, tak do role militantního maršála.
Patřili k prvorepublikové elitě jak uměleckého světa, tak oborů méně tvůrčích, jako je třeba politika či armáda. Většina z nich si dům v atraktivních vilových čtvrtích v Praze nechala postavit. Ti ostatní se do zpravidla honosných vil nastěhovali později. Poválečná generace známých osobností pak na ně navázala. Podívejte se, jak žili slavní Češi a Češky minulého století.
Juraj Hordubal se po osmi letech vrací z Ameriky domů na Podkarpatskou Rus v domnění, že na něj čeká věrná žena a dcera. Všechno je ale jinak. Dramatizaci známého románu Karla Čapka nazvaného Hordubal uvedlo tento čtvrtek pražské Národní divadlo, připravil ji nový kmenový režisér činohry Michal Vajdička.
Těžké časy autora R.U.R. ukazuje výstava nazvaná Úspěch se neodpouští v Památníku Karla Čapka Na Strži u Dobříše. Vidět tu jsou anonymní dopisy od čtenářů i sloupky a komentáře, které do novin psali jeho vlastní kolegové.
Aktuální rozměr dostala v souvislosti s pandemií a nyní také s ruskou invazí na Ukrajinu inscenace Matky od Karla Čapka, kterou v pátek uvedlo Národní divadlo Brno. Titulní postavu, jež postupně ztrácí syny, ale pokouší se dobrat smyslu všeho utrpení, hraje Tereza Groszmannová.
Na některé dárky se vyplatí počkat, obzvlášť když jde o třetí díl dobře započaté knižní série. Soupis výtvarného díla Josefa Čapka, který v roce 2019 začalo vydávat humpolecké kulturní centrum 8smička, je více než jen bibliofilsky vypraveným katalogem se všemi odbornými náležitostmi.
Člověk za poznáním nemusí jezdit daleko. Může využít příležitost poznat lépe svou čtvrť, projít se ulicemi, jimž se člověk zpravidla vyhne nebo jimi jen rychle proběhne, a zastavit se u domů, které jsou pozoruhodné architekturou i svými majiteli. Třeba na okraji pražských Vinohrad leží vilová čtvrť, kde žili intelektuálové a formoval se nový architektonický styl.
Kolik času trvá, než malíř vytvoří 2000 novinových kreseb, karikatur, knižních ilustrací a například jevištních návrhů? Josef Čapek měl vyměřeno 26 let, od roku 1913, kdy začínal s učňovskými návrhy ornamentů na textil, do začátku září 1939, kdy jej zatklo gestapo.
V listopadu uplynulo 100 let od chvíle, kdy nakladatelství Aventinum vydalo hru R.U.R. spisovatele a novináře Karla Čapka. Brzy po československé premiéře v lednu 1921 se začala hrát v Evropě i zámoří a rozšířila nové slovo, jež se zde objevilo poprvé: robot.
Novinář, dramatik, spisovatel, vizionář, fotograf, glosátor, zahradník, turista... Tím vším byl Karel Čapek. Prožil mimořádně pestrý život. A nesmírně pestrá je i tato fotogalerie. Karel Čapek se nedožil ani padesátin, ve své vile zemřel 25. prosince 1938.
Vyšla duchovní biografie spisovatele Karla Čapka, koláž z textů doprovází glosy Martina C. Putny. Kniha bude on-line uvedena toto pondělí večer v pražské Dominikánské 8, v místě vzdělávání a kultury při klášteře sv. Jiljí.
Slovo, které bratři Čapkové vymysleli před sto lety, je odpovědí na mechanická jatka války i na utopický ráj komunismu, soudí spisovatelé Pavel Kosatík a Jaroslav Veis, dnešní hosté podcastu Na dotek.
U letního sídla Strž ve Staré Huti u Dobříše přestavěli kůlnu na garáž a v sobotu 4. června se tu otevírá veřejnosti. Parkuje v ní krásná Škoda Rapid, která byla vyrobena na den přesně jako vůz, se kterým slavný pár tvořený herečkou Olgou Scheinplflugovou a spisovatelem Karlem Čapkem projel půlku Evropy.
„Pracoval jsem mnoho,“ povzdechl si Josef Čapek ve své knize Psáno do mraků. Teoretička umění Pavla Pečinková teď citát použila jako trefný název pro knižní vydání soupisu všech jeho dochovaných výtvarných děl. Zatím se na pultech knihkupectví objevil první z plánovaných čtyř dílů. Je věnovaný kresbám a v nedávné anketě Nejkrásnější kniha roku získal jednu z cen.
Konec dubna 1945. Dolní Sasko, jihozápadně od města Bergen. Osvobozený koncentrační tábor. Jarní vánek roznáší vůni pryskyřice z borových lesů, která se mísí s puchem rozkládajícího se masa tisíců mrtvých.
Exoplaneta, kterou Česku přidělila Mezinárodní astronomická unie v Paříži, získala jméno. V hlasování veřejnosti zvítězil název Makropulos. Hvězda XO-5 v souhvězdí Rysa, kterou Makropulos obíhá, ponese jméno Absolutno.
Ve východním Německu to vře. Nebouří se ale lid, jak by se mohlo zdát. Jen jedna elita proti druhé.
