Ministerstvo vnitra podle zjištění Aktuálně.cz podalo žalobu na Úřad pro ochranu osobních údajů. Instituce pokutovala policii kvůli tomu, že během nejvážnější fáze pandemie nemoci covid-19 nezákonně vedla databázi lidí v karanténě a v izolaci. Podle úřadu tím nepřijatelně narušila soukromí občanů. Za policii odpovídá právě resort ministra Víta Rakušana (STAN). Ministerstvo s pokutou nesouhlasí.
V prezidentských volbách odvolili první lidé. Pro 2700 Čechů s pozitivním testem na covid zřídil stát volební místa, kde mohou hlasovat z auta. V Praze jich je pět, v dalších okresech po jednom. Zájem je ale malý. Na nejrušnější místo na pražské Letné přijelo za dopoledne sedm lidí, dva si přitom spletli místo. "Asi si mysleli, že je to tady pro celou Prahou," říká člen komise Marek Jančík.
Ještě před pár lety bývali vysokoškoláci za každou odpadlou přednášku rádi. Jenomže všeho moc škodí, a tak si nyní alespoň ve Velké Británii řada studentů stěžuje, že se během covidu nic nenaučila. Někteří dokonce po školách požadují, aby jim za neplnohodnotnou online výuku vyplatily odškodné.
Úřad pro ochranu osobních údajů uložil ministerstvu vnitra pokutu 975 tisíc korun. Důvodem bylo neoprávněné policejní zpracovávání údajů o zdravotním stavu lidí, jimž byla kvůli koronaviru nařízena izolace. Ministerstvo může rozhodnutí úřadu do 8. srpna napadnout. Policie postup hájila potřebou pomoci při zajištění ochrany veřejného zdraví.
Policie při tvorbě databáze občanů nacházejících se v karanténě či izolaci kvůli nemoci covid-19 postupovala v rozporu se zákonem. Informoval ji o tom Úřad pro ochranu osobních údajů. Policie navzdory právním předpisům vznik evidence neprojednala předem. Sbor pochybení odmítá.
Většina světa se učí s koronavirem žít. Čína ale vůči němu vytrvale zastává nulovou toleranci a obyvatelům 25milionové Šanghaje, která v neděli oznámila 25 000 nových případů nákazy, dochází trpělivost. Obyvatelé čím dál častěji porušují karanténu, chodí hledat do ulic jídlo a vyjadřují svoji frustraci.
Nemocnice se potýkají s chybějícími zaměstnanci a zároveň nárůstem počtu pacientů s covidem. Situaci jim pomáhají zvládnout takzvané pracovní karantény. Díky mimořádnému opatření ministerstva zdravotnictví nyní do práce mohou i ti, kteří by jinak museli zůstat doma. Zároveň zástupci nemocnic doufají, že se situace nebude zhoršovat, některé jsou totiž už teď na hranici kapacit.
Od příští středy se opět otevřou restaurace i pro neočkované, kteří je ani s negativním testem nesměli kvůli šíření epidemie navštěvovat od konce loňského listopadu. Podle zástupců gastronomie opatření podnikům velmi ublížilo, byť do restaurací smí lidé s očkováním, kterých je v Česku přes 63 procent. Vstup mají povolený rovněž ti, kteří covid prodělali v uplynulém půlroce.
Už téměř dva roky shromažďují policisté osobní data obyvatel, kteří jsou kvůli covidu v karanténě nebo v izolaci. Podle zjištění Aktuálně.cz prověřuje Úřad pro ochranu osobních údajů, zda policie s evidencí nakládá podle zákona. Citlivá data dostávají policisté od několika institucí. Už nyní je jasné, že minimálně jednu zákonnou povinnost při tvorbě databáze nesplnili.
Česká středoškolská unie apeluje na ministra školství, aby zavedl čtrnáctidenní distanční výuku. "Za poslední dva týdny jsem potřetí v karanténě. Do té nechodí jen žáci, ale i pedagogové, suplují za sebe místo příprav na další hodiny. Je potřeba překlenout nejhorší situaci a zároveň výuce neublížit," říká Emílie Šulcová, 1. místopředsedkyně České středoškolské unie.
Hosty jsou 1. místopředsedkyně České středoškolské unie Emílie Šulcová, polská aktivistka Katarzyna Byrtek, ředitel sekce Bezpečnost NAKITu Vladimír Rohel a hudební publicista Karel Veselý.
Poslanci se sešli k projednání novely pandemického zákona, podle kterého vláda nařizuje opatření proti šíření koronaviru. Pokud jej sněmovna schválí, prodlouží platnost zákona do konce roku a také změní některá pravidla, například pro nařizování karantén nebo omezování provozu restaurací. Odpůrci proti novele opět protestují, oslovení právníci ale tvrdí, že úprava je nutná.
Ředitelé škol řeší, jak se vypořádat s chybějícími učiteli. Ti kvůli rychle se šířící koronavirové variantě omikron často končí v karanténě či izolaci. Zavřít školu a nechat ji na distanční výuce však mohou pouze hygienici, kteří to dělají jen výjimečně. Pomoct by měl zákon, díky kterému by ředitelé mohli vyhlásit na deset dní mimořádné ředitelské volno nebo sami zavést výuku na dálku.
Počet nakažených žáků stále roste. Minulý týden potvrdil PCR test nákazu u 7210 z nich, což je více než dvojnásobek oproti předchozímu týdnu. V izolaci či karanténě tak končí spousta lidí. V případě, že se u dítěte nákaza potvrdí, totiž musí na pět dní do karantény i jeho rodina. Pozitivní dítě zůstává pět dní doma, pokud nemá příznaky. V případě příznaků se izolace může prodloužit.
Od pondělí firmy nahlásily 17 682 zaměstnanců, kterým vyšel pozitivní antigenní test. Panují však zmatky ohledně povinných karantén či izolací pracovníků. Fakt, že se kolega nakazil, totiž ještě neznamená, že všichni z jeho kanceláře musí hned do karantény. Záleží na tom, zda si pozitivní člověk udělá kontrolní PCR test, a také na tom, v jak úzkém kontaktu s ním ostatní kolegové byli.
V nemocnici máme u pacientů s omikronem první případy oboustranného zápalu plic. Na začátku se zdálo, že k němu u této varianty nebude docházet tak často. Osobně se ale domnívám, že klinické projevy při infekci omikronem nebudou příliš odlišné od těch, se kterými jsme již měli zkušenosti. Zatím k tomu ale nemáme dostatek informací, uvádí pro Aktuálně.cz lékař Petr Husa z Fakultní nemocnice Brno.
Po sociálních sítích se v posledních dnech začaly šířit záběry z tvrdých poměrů v čínských karanténních táborech, které tamní úřady nařídily vybudovat k zabránění šíření covidu-19. Lidé v nich podle svědectví žijí na samotce v malých pokojích, kde mají k dispozici jen toaletu, postel a stolek. Jídlo pak dostávají od pracovníků v ochranných oblecích jen malým okýnkem ve dveřích.
Nakažených koronavirem přibývá nejrychleji mezi dětmi ve věku šest až 15 let, v nynější epidemické vlně se nakazí zhruba každé čtyřicáté. Dávat třídy do karantény ale hygienici nestíhají, samotní ředitelé zase nemohou přikázat vyučování na dálku. Některé děti tak chodí bez otestování do školy dál, přestože mají nakažené spolužáky. Ředitelé proto rodiče žádají, ať zváží, zda dítě do školy pošlou.
„Jsem jenom obyčejný fotr, kterého má mladej na háku,“ říká šestatřicetiletý spisovatel Dominik Landsman o tom, jak si užil se svým prvňákem distanční výuku. Autor Deníčků moderního fotra, podle nichž byl natočen i stejnojmenný film, právě vydal nejnovější a prý i poslední knihu o rodičovském životě – Karanténa s moderním fotrem.
Pracovníci protiepidemického týmu v čínské provincii Ťiang-si zabili psa, jehož majitelka byla v nedalekém hotelu v karanténě. Postižená žena video brutálního incidentu, který v jejím bytě zachytila bezpečnostní kamera, umístila na internet, kde vyvolal pobouření. Čínské úřady posléze oznámily, že jednoho ze zdravotnických pracovníků propustily. Informoval o tom zpravodajský web BBC.
Systém testování, karantén i pobídek k očkování je tak nesmyslný a natolik se míjí s aktuální situaci, že je třeba, aby se každý stal sám sobě obezřetným ministrem zdravotnictví i financí a pokusil se ochránit sebe i blízké.
Jako by nám mentalita individualisticky pojaté vakcinační kampaně zatemnila mozek, považujeme každého neočkovaného automaticky za militantního odpírače. I když jde třeba jen o seniora někde na periferii, který se bez pomoci k očkovací látce prostě nedostane. Důraz na osobní odpovědnost se u nás mění v nebezpečné společenské sobectví.
Počet lidí nakažených koronavirem znovu roste, nejvíce ve skupině mezi 12 až 15 lety, tedy u žáků druhého stupně základní školy. Své o tom vědí učitelé, kteří ani tento rok nezažívají normální výuku. Nevědí, kdy se některá z jejich tříd ocitne v karanténě kvůli kontaktu s nakaženým. Některé třídy učí ve školách, jiné na dálku a někdy musí učitelé zvládat dokonce oboje najednou.
Test na covid-19 bude od pátku 9. července nutný při návratu do České republiky ze všech zemí, rozhodla vláda. Zaměstnavatelé současně nesmějí vpustit na pracoviště po návratu ze zahraniční dovolené lidi bez negativního testu, řekl po zasedání kabinetu novinářům ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
