Když byl Zohran Mamdani v úterý zvolen novým starostou New Yorku, nešlo jen o další politické vítězství v jedné z nejdůležitějších světových metropolí. Jeho úspěch okamžitě vyvolal pozornost napříč kontinenty – v USA, v Indii, odkud pochází jeho rodina, ale také v Izraeli, kde jeho politika budí silné a často velmi emotivní reakce.
Češi jsou známí tím, že si na svůj život rádi stěžují. Bylo to tak ale vždy v minulosti? Kdy vítězil optimismus a kdy naopak převládala blbá nálada popisuje historik Jakub Rákosník, který se na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy specializuje na sociální dějiny.
Ve Vlastnících zachytil absurditu domovních schůzí. Ve filmu Zahradníkův rok, který uvede na festivalu v Karlových Varech, zase režisér Jiří Havelka naráží na kafkovskou bezvýchodnost moderní byrokracie. V rozhovoru mluví o kauze zahradníka Reného Mandyse, kterou se volně inspiroval, práci s Oldřichem Kaiserem, jehož obsadil do hlavní role, i Dejvickém divadle, kam brzy nastoupí jako umělecký šéf.
Přestože víkendový kongres ODS potvrdil vysokou podporu vedoucímu tandemu Petr Fiala a Zbyněk Stanjura, ozývají se i kritici současného směřování strany. Vedení vyčítají, že dělá málo pro tržní ekonomiku a svobodu podnikání, má málo odvahy k reformám a neplní sliby. Kritizují také přílišnou vstřícnost k Evropské unii. A upozorňují, že vládě zbývá už jen rok a půl.
Zažili jsme jiný 17. listopad. Provázela ho stávka studentů. Univerzity za klima chtějí spravedlivější stát, odmítají oligarchický kapitalismus. Staří politici bručí, každá liška hájí svůj ohon.
Příběh spisovatele Jaroslava Kalfaře působí jako americký sen. Jeho první román Kosmonaut z Čech se stal světovým bestsellerem a vznikl podle něj film s Adamem Sandlerem v hlavní roli. V dystopické novince Stručná historie věčného života ale Spojené státy nešetří a varuje před krajní pravicí i nadnárodními korporacemi. "Dnešní realita je tak šílená, že ji žádný autor nepřekoná," říká v rozhovoru.
Depresivních a úzkostných lidí stále přibývá a nejde zdaleka jen o dospívající, kteří bývají pro svou přecitlivělost přezdíváni sněhové vločky. Jan Géryk v knize Společnost úzkosti popisuje, jak zhoršující se duševní zdraví souvisí s informačním přehlcením, přepracovaností i svobodou bez jasných mantinelů. Dnešní dobu přirovnává k jízdě na houpacím koni, který se sice hýbe, ale zůstává na místě.
Koho u nás mohou volit mladí, avantgardně uvažující ženy a muži? Proč by nemohli vnímat těžké a stále se opakující chyby kapitalismu? Proč by měli dělat, že na zastavení klimazměny máme času habaděj?
Po roce 1989 jsme si představovali rovnou soutěž, rovné podmínky pro všechny. V roce 2023 najednou vidíme, že stát vysávají „kamarádské“ firmy, s politiky spřáhnutí podnikatelé.
Tři bývalí squateři podávají svérázné svědectví o tom, co v 80. letech minulého století zažili v Západním Berlíně. Úkolu se zhostili se značnou dávkou sebereflexe a humoru.
Uživatelé sociálních sítí a digitálních technologií už díky populárnímu dokumentu Sociální dilema od Netflixu možná přivykli představě, že komoditami, které se tu zpeněžují, jsou náš čas, pozornost a zvyky.
Socioložka Anna Durnová vydala knihu, ve které školákům zábavně přibližuje principy demokracie a sociálního státu, ale i dezinformací a populismu. Když budou rodiče s dětmi o politice mluvit, budou podle ní mladí lidé více chodit k volbám a veřejně se angažovat. V rozhovoru rozebírá také prezidentskou kampaň a vysvětluje, proč není radno podceňovat videa s vánočkou nebo fotky ve flanelové košili.
V loňském debutu Zrcadla ve tmě vystihl pocity dnešních dvacátníků, kteří se vyrovnávají s nenaplněnými sny. Teď natočil film A pak přišla láska... o ženě v krizi středního věku, která hledá naději u kartářky. V rozhovoru režisér Šimon Holý popisuje, proč ještě nezfilmoval svůj osobní příběh o coming-outu mladého žida i proč mu česká kinematografie připadá odtržená od současných problémů.
Jak se staré myšlenkové šablony stávají v moderních hybridních společnostech směšnými.
Ve vietnamské zahradě rostou dýně, papája i malabarský špenát. Kus od jezírka s červenými rybkami kvete perila, bylinka připomínající směs máty a kopřiv. Záhony ústí do klidného dvorku s cihlovými budovami porostlými břečťanem. Nejsme však ve Vietnamu, nýbrž v německém městě Kasselu. A tohle celé je jedno ze stovek děl na přehlídce současného umění Documenta. Potrvá do 25. září.
Stál jsem na ulici, byla svoboda a já mohl udělat tohle a támhleto, anebo klidně něco jinýho, napsal Jáchym Topol. Jeho nejslavnější román Sestra pojmenovává podstatu 90. let minulého století.
Spisovatel Simon Mawer je v Česku díky románům o brněnské vile Tugendhat, přírodovědci Gregoru Johannu Mendelovi nebo událostech pražského jara mimořádně oblíbený. Koncem června britský autor za svými tuzemskými čtenáři přijede na festival Slunovrat v Opavě. V rozhovoru vysvětluje, proč by se malé národy neměly podceňovat i proč se ve své nové knize vrací do období anglické průmyslové revoluce.
Spisovatelce Leile Slimani lži nevadí. Dědeček jí jako malé namluvil, že jizvu na břiše mu způsobilo, když se ve Schwarzwaldu popral s bengálským tygrem. Až později Maročanka zjistila, že v Německu tygři nežijí. „Kdyby byl přiznal, že má jizvu po nějaké banální operaci, nebyl pro mě celé dětství hrdinou, který se rve se šelmami. Takže dětem je dobré lhát, potom se z nich stanou spisovatelé,“ říká.
Kniha O času a o vodě Islanďana Andriho Magnasona je ekologickým apelem na to, abychom začali jednat, než bude pozdě. Letos byla přeložena do češtiny a Magnason do Česka v červenci zavítá v rámci Měsíce autorského čtení. V rozhovoru vysvětlil, proč současní čtyřicátníci a padesátníci mentálně nežijí v tomto století, a zavzpomínal, jak uprostřed klimatické katastrofy prožil nejkrásnější den života.
Annu Hogenovou mají média ráda. Levá, pravá, veřejnoprávní i dezinformační. A mnohá mezi tím. Její názory přitom nezřídka oscilují mezi spekulací a konspirací. Dobře je to patrné na historických paralelách, kterým skoro nikdy neodolá. Tou poslední - o normalizaci - vyvolala slušný rozruch. A opět minula terč.
Sametová revoluce nepřinesla jen naděje v lepší budoucnost, ale i vzestup podsvětí, které svobodu chápalo po svém. Do doby, kdy se titulky novin plnily vraždami a mafiáni policistům dlouho unikali, se teď vrací krimi série Devadesátky. V rozhovoru na ni vzpomíná bývalý šéf pražské mordparty Josef Mareš, který se na novince České televize podílel jako scenárista a byl u vyšetřování známých případů.
Když někdejší učitelka marxismu-leninismu tvrdí, že žijeme v totalitě trhu, manipuluje. Dnes nejsme vystaveni žádné diktatuře, máme volbu.
Za rozdělení společnosti v době pandemie může podle fenomenoložky Anny Hogenové fakt, že vývoj vakcíny proti koronaviru ovládla touha po zisku. Populární filozofka věří, že tržní systém je ještě nebezpečnější než předlistopadová totalita, protože potichu pronikl do politiky, vědy i vzdělání. "Lidé to ale nebudou chtít slyšet," říká v rozhovoru a radí, jak v postmoderním světě pečovat o svou duši.
Přestože se na první svobodné Vánoce Češi a Slováci stále potýkali s nedostatkem některého zboží, pod stromečkem se už objevily první hračky ze Západu. Na ulicích je prodávaly stovky prodejců, kteří je o adventu sehnali v nedalekém Rakousku. Do rozdělení Československa se trh uvolňoval pozvolna, po roce 1993 byly k dostání i walkmany, panenky Barbie, první počítače i zakázané knihy.
Protože se blíží advent, rozhodli jsme se ohlédnout zpátky do časů, které formovaly směr budoucího Česka a Slovenska a kdy lidé slavili své první svátky v demokratické zemi. V 90. letech se otevřel trh a s ním zavalilo tuzemské obchody dříve nedostatkové zboží. Aktuálně.cz proto připravuje galerii, která ukáže estetiku i dary "prvních kapitalistických Vánoc". Potřebujeme však vaši pomoc.
Stovky hráčů, kteří padli na sociální dno, přijmou pozvánku zúčastnit se dětských her. Čeká je lákavá odměna, nebo smrt. „Hlavním tématem seriálu Hra na oliheň je kritika kapitalismu,“ tvrdí Kamil Fila.
