Střelnice v pražských Kobylisích je takřka zapomenutým místem. V české historii však patří k nejosudovějším. Za pouhý měsíc bylo na této střelnici před 80 lety během druhého stanného práva Němci zavražděno 539 českých vlastenců: premiér Alois Eliáš, podplukovník Josef Mašín, senátorka Františka Plamínková, spisovatel Vladislav Vančura, kněz Vladimír Petřek a mnoho dalších českých osobností.
Je tomu 120 let, co se 7. února 1904 narodila Irena Bernášková. Nacisté ji 26. srpna 1942 zavraždili. Odvážná a zarputilá odbojářka se stala vůbec první Češkou popravenou nacisty v Berlíně. Spolu se svým otcem, grafikem Vojtěchem Preissigem, byla výraznou osobností českého odboje. Nyní oba připomene muzeum Československé obce legionářské ve východočeském Žamberku.
Devět studentských vůdců bylo 17. listopadu 1939 zavražděno v jízdárně ruzyňských kasáren. Nacistická okupační moc v ten samý den uzavřela české vysoké školy a do koncentračních táborů poslala 1 220 vysokoškoláků. O dva roky později byl s obrovskou mezinárodní podporou českým studentům ustanoven v Londýně 17. listopad jako Mezinárodní den studentstva.
Pražské povstání se stalo největší bitvou Čechů na vlastním území v moderních dějinách. Velel mu generál Karel Kutlvašr. Nyní v nakladatelství Epocha vychází jeho vzpomínky, které sepsal v komunistickém kriminále. Režim je tehdy zabavil a ukryl. Generál vypráví o tvrdých bojích, o zákulisí vyjednávání s Němci i o nastupujícím politikaření, jež ovládlo společnost po konci války. Zemřel v roce 1961.
Výstavu V ulicích protektorátu označují experti za jeden z nejpůsobivějších a nejemotivnějších příběhů z historie českého státu. Autoři se netají, že působení na emoce je hlavním cílem expozice.
Nový dokumentární film Století Miroslava Zikmunda poodhaluje neznámé detaily ze soukromého života legendárního cestovatele.
Událost nazývaná také prostě jako Lidice byla aktem krvavé pomsty protektorátního režimu vůči českému obyvatelstvu za zabití Heydricha českými parašutisty.
Praha - Největší proces dějin byl zakončen, hlásaly před 60 lety noviny. Nahlédněte, jak psaly o posledních dnech říšského ministra K. H. Franka.
