Za zvuků hudebního žánru K-pop skončilo jamboree, světové setkání skautů, pořádané v Jižní Koreji. Toho se účastnilo celkem 40 tisíc lidí. Nálada byla skvělá, zní od české výpravy. A to i přesto, že akci od začátku provázely problémy - špatná organizace, vlny veder i evakuace kvůli tajfunu.
„Být skaut je jako kdybyste měli druhé manželství. Vztah, který se prolíná celým vaším životem,” říká ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák, jehož dědeček kvůli skautu skončil v koncentračním táboře a tatínek v lágru na Jáchymovsku. „Skauting se u nás po revoluci rozjel skvěle, rodiče vědí, co od nás čekat. Dětem pomáhá převzít zodpovědnost a stát se dobrými a spokojenými lidmi,” dodává.
Košile pískové barvy, odznaky, šátek. Už více než sto let chodí po Česku skauti a jejich kroje se za tu dobu staly tak ikonickými, že je pozná snad každý. Ve svých počátcích měly napodobit vojenské uniformy a smazat sociální rozdíly mezi dětmi. Dnes slouží spíše jako "výstavní skříň" toho, co každý skaut dokázal. Aktuálně.cz přináší poslední díl seriálu Do další stovky pod junáckou vlajkou.
Slavnostní pochod ve čtvrtek ukončil Středoevropské jamboree - velké skautské setkání, které se letos konalo na pražském Výstavišti. Účastnilo se jej přes tisíc skautů ve věku mezi 14 a 17 lety z 23 zemí. "Cílem bylo poznat nové přátele a kulturu a skauting v jiných regionech," říká mluvčí organizace Junák - český skaut Barbora Trojak.
Zatímco na prvních táborech věnovali skauti většinu času práci a sportu, dnes mají více prostoru ke hrám. Ty už nejsou jen o indiánech, rytířích či hledání zlata, inspiraci hledají ve filmech a počítačových hrách. Nový kabát dostaly i skautské zkoušky zvané odborky. Tradice a rituály ale zůstávají téměř beze změn. Aktuálně.cz přináší třetí díl seriálu Do další stovky pod junáckou vlajkou.
Klubovna je pro skauty místem, které oddíly přijmou za vlastní, kde se schází a tráví společný čas. Může jí být téměř cokoli: sklep, věž kostela, ale i maringotka nebo jurta. Tato nouzová řešení dnes skauti často volí kvůli cenám nemovitostí i rostoucím počtům členů. Podobně na tom ale byli i za první republiky. I Foglar obešel 600 míst, než našel to pravé, říká historik Roman Šantora.
Odborným jazykem se tomuto fenoménu říká villegiatura. Venkovská vila určená pro letní pobyt majitelů. Před půldruhým stoletím se začaly stávat módní součástí života mnoha bohatých Pražanů. Jedny z prvních villegiatur se zrodily v údolí Berounky. Minulý díl zavítal do Černošic, tentokrát se přesuneme o kousek dál proti proudu malebné řeky, do Dobřichovic.
Na příručkách Vladimíra Rogla vyrostly celé generace turistů, trampů či skautů. Tituly U táborového ohně, Správnou stopou či Vaříme v přírodě bývaly hned rozebrány a velmi opotřebované se dědily z otce na syna. Velký úspěch mělo i jejich novodobé vydání. "Dneska už je to retro, i když sever je na severu za všech režimů," říká autor, jenž zažil i vyšetřování a sledování Státní bezpečností.
Příběhy z pohnuté historie českého skautingu vyprávějí členové Foglarova slavného oddílu Pražská dvojka: Vladimír „Dan“ Janík a Jiří „Jirka N“ Navrátil.
Organizace Junák - český skaut by u příležitosti padesáti let od smrti Jana Palacha ráda našla malého účastníka pohřbu, jehož skautství prozrazují tři vztyčené prsty.
Armádní plánovači chtějí dosáhnout toho, aby Češi byli akceschopní a odolní třeba i v situaci, jaká o víkendu nastala v Londýně. Vojáci plánují v případě ohrožení do obrany státu zapojit co nejvíce lidí, chtějí proto spolupracovat s myslivci, skauty či kynology. Materiál, který počítá se zvýšením obranyschopnosti země s pomocí civilistů, schválila v pondělí vláda.
Bývalý politický vězeň a skautský činovník Jiří Navrátil v pondělí ve věku 93 let zemřel. Byl členem protinacistického odboje, více než deset let strávil v komunistickém vězení a uranových dolech. Od třicátých let byl členem Junáka a až do současnosti byl jeho místostarostou. V roce 2002 mu světové skautské ústředí udělilo nejvyšší vyznamenání.
První místostarosta Junáka – českého skauta Jiří Navrátil (92) nerad hovoří o svém věku. V legendárním oddílu Pražská Dvojka ho vedl Jaroslav Foglar, zažil také boje v Pražském povstání, zatčení Gestapem, pokus o protikomunistický puč i 11 let těžkého žaláře, které si za něj musel odsedět, dělnické profese, sledování Státní bezpečností, návrat svobody. Nedávno zažil i jakési malé déjà vu - to když příliš horlivý policista zakázal skautům zpěv hymny na Hradě. "S horlivými policisty tu už je zkušenost. Pak přijdou horlivé domovní důvěrnice a uliční výbory, prokurátoři a soudci a nakonec bachaři – všichni, kdo se horlivě snažili udělat nám ze života peklo. To už tu bylo," říká pro Aktuálně.cz.
Dosavadní název Junáka byl příliš složitý a dlouhý a o jeho změně spolek uvažoval již v minulých letech. Navíc už neodpovídal novému občanskému zákoníku.
Do rukou vikáře brněnské diecéze, Jiřího Mikuláška, jej předali skauti.
