Kolumbijský tribunál pro zločiny z války s povstaleckou organizací FARC nařídil zatknout bývalého hlavního vyjednavače mírové dohody z roku 2016 Ivána Márqueze a několik dalších povstalců, kteří se ve čtvrtek objevili na videu s výzvou k obnovení ozbrojeného boje proti vládě. Informovala o tom v noci na pátek místní média.
Kolumbijská povstalecká organizace Vojsko národního osvobození (ELN) oznámila, že se s vládou dohodla na příměří. Informovala o tom v pondělí agentura AFP. Prezident Juan Manuel Santos vzápětí oznámil, že dohoda o příměří bude podepsána ještě před návštěvou papeže Františka, který přicestuje do Kolumbie ve středu. Podle Santose by příměří mělo vstoupit v platnost 1. října. Hnutí ELN jedná s vládou o míru od letošního února. Dosud se ale tato gerila nevzdala násilí a unášení lidí s cílem vymáhat výkupné, což bylo jednou z hlavních překážek dohody. ELN je poslední aktivní gerilovou skupinou v Kolumbii poté, co loni podepsala mírovou dohodu s vládou největší povstalecká skupina v zemi - FARC.
Od neděle do pátku se v Bogotě, hlavním městě Kolumbie, koná konference gerilové organizace FARC. Někdejší bojovníci odevzdali své zbraně a nyní pracují na vzniku politické strany, která je od příštího roku bude reprezentovat v kolumbijském parlamentu. Jejich vůdce zvaný Timochenko upozorňuje, že ukončením ozbrojeného boje se nijak nemění ideologie celého uskupení. FARC zůstanou nadále revoluční, ale boj v džungli vymění za souboj argumentů na půdě parlamentu.
Americký viceprezident Mike Pence při návštěvě Kolumbie kritizoval stávající situaci ve Venezuele. Spojené státy podle něj nebudou pouze přihlížet, jak se z jihoamerické země stává diktatura. Vynaloží veškeré ekonomické a diplomatické úsilí, aby ve Venezuele byla obnovena demokracie. Pence řekl, že tamní politická krize ohrožuje bezpečnost a prosperitu celé západní polokoule, včetně Spojených států.
Kolumbie řeší problém s kácením lesních porostů. Stromů výrazně ubývá od té doby, co řadu oblastí v latinskoamerické zemi opustili bojovníci FARC. Ti kácení lesů "bránili", protože je potřebovali. Sloužili jim jako velmi dobrý úkryt. Po uzavření míru a složení zbraní ale na mnoha místech v Kolumbii rozkvetl nelegální obchod s těžbou dřeva.
"Není to jen otázka platů, požadujeme i lepší podmínky pro děti, včetně jídla či dopravy. Bojujeme za kvalitu školství v Kolumbii," řekl místním médiím šéf školských odborů Carlos Rivas.
Po více než půlstoletí trvající občanské válce v Kolumbii přišel loni na podzim klid zbraní. Mírová dohoda, kterou uzavřeli povstalci z FARC s prezidentem Juanem Manuelem Santosem, obsahuje i termín odzbrojení povstalců. Ten vyprší ve středu. Odzbrojování však nabralo zpoždění, z něhož povstalci viní vládu.
Obchod s drogami v jihoamerické Kolumbii kvete. Na více než 460 000 akrech stále roste koka. Zemědělci, kteří dostali od vlády dotace na přechod na pěstování legálních plodin, místo toho zafinancovali rozšíření polí právě s kokou. Žádná jiná rostlina jim nevydělá tolik peněz a vzdát se jí nechtějí. V loňském roce se v Kolumbii podle odhadů USA vyrobilo 710 tun kokainu. Většina z něj putovala právě do Spojených států.
Jorge Enrique Botero, který už přes 20 let pokrývá občanskou válku v Kolumbii, si vysloužil přezdívku "Novinář FARC". Jako jediný získal takovou důvěru partyzánů, že mu umožnili přístup do svých stanovišť v džungli. Byl u čtyřletého procesu mírových vyjednávání FARC s kolumbijskou vládou a prezidentem Juanem Manuelem Santosem, který loni v listopadu vyústil v ukončení přes 52 let dlouhého krvavého konfliktu. Prahu navštívil jako jeden z hostů filmového festivalu Jeden svět, který se minulý týden přesunul do dalších českých měst. Na festivalu je k vidění film o něm s názvem Ukončit válku.
Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos v sobotu v norské metropoli Oslu převzal Nobelovu cenu za mír. Této pocty se mu dostalo za dojednání mírové dohody s levicovými povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC), která ukončila 52 let trvající občanskou válku v zemi. Ve švédském hlavním městě Stockholmu byly pak později odpoledne předány ostatní letošní Nobelovy ceny - za lékařství, chemii, fyziku, ekonomii a literaturu.
Kolumbijská vláda ve čtvrtek podepsala s povstalci z organizace FARC mírovou dohodu, která má v zemi ukončit více než padesátiletou občanskou válku. Jde o v krátké době již druhou takovou dohodu. Ta první byla v říjnovém referendu odmítnuta kolumbijskými voliči. O nové už hlasovat lidé nebudou, schvalovat ji budou pouze obě komory parlamentu. Podle odpůrců se však nová dohoda příliš neliší od té původní. Nelíbí se jim zejména to, že se někdejší povstalci budou moci účastnit politického života.
Novou podobu kolumbijské mírové dohody s levicovými partyzány z hnutí FARC už nebudou schvalovat lidé v referendu. Prezident Juan Manuel Santos ji pošle rovnou do parlamentu. To se nelíbí opozici v čele s exprezidentem Álvarem Uribem. Podle něj je nový text dohody skoro stejný jako ten z října. Tehdy Kolumbijci v referendu odmítli mírovou dohodu jako příliš mírnou. V zemi se nyní znovu vyzbrojují polovojenské skupiny, které dřív proti partyzánům z FARC bojovaly. Hrozí, že v případě potřeby vezmou spravedlnost do svých rukou.
Opozice v Kolumbii pod vedením bývalého prezidenta Álvara Uriba nesouhlasí s novou dohodou o míru, kterou připravila vláda a povstalci z hnutí FARC. Podle Uriba je dohoda velmi podobná té, kterou kolumbijští občané na začátku října odmítli v referendu. Vadí mu zejména to, že se bývalí povstalci mohou účastnit politického života. Podle lídra vládních vyjednavačů Humberta de la Calleho ale dohoda zahrnuje mnohé z toho, co její odpůrci požadovali, a všechno to, co bylo možné s povstalci z FARC dohodnout.
Mír s největší gerilou FARC je prodloužen do konce roku a Bogota začíná jednat i s Národní osvobozeneckou armádou (ELN). Oči Kolumbijců se tak v tuto chvíli upínají zejména na rozhovory, které by měly ukončit dlouholetý krvavý konflikt. Do budoucna ale bude mír záviset především na efektivní spolupráci vládnoucích elit. Po odchodu geril z oblastí, které těží z pěstování koky a z napojení na obchod s drogami, bude muset stát místním obyvatelům nabídnout alternativní způsob obživy. Jinak hrozí, že pozice uvolněné ozbrojenci obsadí drogové kartely a vláda opět ztratí nad územím kontrolu.
Cílem jednání v Havaně je upravit mírovou dohodu, kterou Kolumbijci 2. října v referendu překvapivě těsnou většinou odmítli. Její odpůrci chtějí docílit tvrdšího přístupu k velitelům a bojovníkům FARC odpovědným za zabíjení.
Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos prodloužil ve čtvrtek příměří s rebely z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) až do konce letošního roku. Rozhodnutí má umožnit oběma stranám dopracovat novou mírovou dohodu poté, co Kolumbijci před dvěma týdny v referendu těsně odmítli návrh té původní. Santos k rozhodnutí prodloužit příměří, které mělo vypršet koncem října, dospěl po setkání se studenty, kteří ve čtvrtek uspořádali v Bogotě mnohatisícovou demonstraci na podporu mírové dohody. Santos za snahu ukončit více než půlstoletí trvající ozbrojené povstání minulý týden získal Nobelovu cenu za mír.
Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos v pátek získal Nobelovu cenu míru za svou "snahu ukončit více než 50letý konflikt v zemi, ve kterém přišlo o život nejméně 220 tisíc Kolumbijců". Mírové dohodě s levicovou gerilou FARC byl během svého funkčního období ochoten podřídit vše a přistoupil i na podmínky povstalců, které jeho předchůdci odmítali. Není to však dlouho, kdy on sám prosazoval politiku svého v současnosti největšího oponenta a kdy coby ministr obrany dokázal v boji proti gerile postupovat i na úkor civilních obyvatel.
Nobelovu cenu míru za rok 2016 získal kolumbijský prezident Juan Manuel Santos. Norský Nobelův výbor ho ocenil za to, že se mu podařilo ukončit půl století trvající válku s povstalci z FARC. Ocenění získal i přes to, že Kolumbijci mírovou dohodu v nedělním referendu odmítli. Loni ocenění překvapivě získala čtveřice tuniských organizací, která přispěla k budování demokracie v Tunisku po roce 2011, kdy se v zemi uskutečnila první z revolucí takzvaného arabského jara.
Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos dosáhl podepsáním dohody s gerilou FARC historického úspěchu. V nedělním referendu se ale ukázalo, že nenávist vůči ozbrojencům je mezi obyvateli mnohem silnější než touha po míru. Lidé chtějí spravedlnost, kterou jim dohoda nenabízela. Santos ale nemá žádný náhradní plán. Stejně jako vůdce FARC však Kolumbijce ujišťuje, že mírová jednání budou pokračovat.
Damaris se k Revolučním ozbrojeným silám Kolumbie (FARC) připojila, když jí bylo pouhých čtrnáct let. Prý dobrovolně. Po ukončení půl století trvajícího konfliktu mezi kolumbijskou vládou a levicovými revolucionáři se teď ale pokusí o návrat do normálního života. Uzavřená mírová dohoda totiž mluví jasně – propusťte dětské vojáky.
Více než pět desetiletí trvající konflikt má ukončit dohoda mezi kolumbijskou vládou a povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie. Během ceremonie v Havaně ji podepsali šéf kolumbijské delegace Humberto de la Calle a hlavní vyjednavač povstalců z FARC Iván Márquez. Mírové ujednání má ukončit násilí a přispět k budování stability a míru v zemi. Dohodu ještě musí schválit občané v referendu. Uskutečnit se má začátkem října.
K nastražené náloži se nikdo nepřihlásil, v oblasti je ale aktivní krajně levicové Vojsko národního osvobození.
Santos porazil vyzyvatele Zuluangu, jen smír s rebely ostře odmítal.
Óscar Iván Zuluanga o necelá čtyři procenta předstihl současného prezidenta Juana Manuela Santose.
Zbývá už dojednat pouze odškodnění pro oběti konfliktu války s levicovou guerillou a samotný mechanismus ukončení bojů.
Marxistická gerila FARC prohlásila, že zbraně nesloží
