Už v roce 2013 dalo Biskupství královéhradecké zelenou procesu, na jehož konci má být blahořečení Josefa Toufara. Číhošťského faráře na začátku roku 1950 umučili sadističtí příslušníci totalitní Státní bezpečnosti, kteří "vyšetřovali" zázrak, během kterého se měl krátce před Vánoci 1949 v obecním kostelíku při Toufarově kázání pohnout kříž. Komplikace v jeho beatifikaci prý způsobil i covid.
Dokumentární povídky odehrávající se v 50. letech 20. století v Československu spojuje surovost tehdejší doby. Naopak různorodí jsou jejich aktéři, jejich volby i chování. Napsal je Miloš Doležal, kterého veřejnost zná také jako básníka (jeho sbírka z roku 2022 Jana bude brzy sbírat lipový květ získala Magnesii Literu). Tentokrát jde ale o prózu, a to poměrně temnou.
Ďáblický hřbitov v Praze. U severní zdi, kterou roky zakrývalo bujné nevzhledné houští, v místech, kam se odhazovaly odpadky, se skrývá pět metrů dlouhá zasypaná jáma, do níž totalitní režim zahrabával lidi, kteří měli nadobro zmizet z povědomí národa. I jejich zmučená těla byla nebezpečná. Nesla totiž svědectví o nesmírné komunistické krutosti.
Krajský soud v Hradci Králové rehabilitoval faráře Josefa Toufara za nezákonné zatčení a vazební stíhání v roce 1950. Toufara, jehož jméno je spojeno s takzvaným číhošťským zázrakem, ve vazbě umučili příslušníci komunistické Státní bezpečnosti. Návrh na Toufarovu soudní rehabilitaci podal krajský státní zástupce.
Osudy kněze Josefa Toufara, kterého umučili příslušníci komunistické Státní bezpečnosti, připomene hudebně-dramatický workshop v Sukově síni pražského Rudolfina. Scénář pořadu nazvaného Kam zmizel můj strýc, pane presidente? napsala Jana Doležalová Franková podle knih Miloše Doležala, hudbu složil Slavomír Hořínka.
Dokumentarista Miloš Doležal přináší unikátní svědectví Jana Zmrhala, svědka nejtěžších životních chvil číhošťského faráře, jehož komunisté umučili před jednasedmdesáti lety - 25. února 1950.
Je to vlastně smutné výročí 75 let od vzniku Státní bezpečnosti (StB) v říjnu 1945. Prvorepubliková idea ochrany republiky vzala brzy za své. StB se v rukou Komunistické strany Československa a pod dozorem Moskvy stala nástrojem pronásledování demokratické opozice. A trvalo to až do pádu totality v listopadu 1989. Šmírování, únosy, mučení, ale i vraždy - to je ve zkratce "výroční" vizitka StB.
Farář Josef Toufar, narozený před 120 lety a umučený komunisty v roce 1950, je nejznámější, ale nikoli jedinou obětí komunistické reakce na "číhošťský zázrak". Totalitní režim zničil životy i řadě dalších lidí, kteří měli odvahu vzepřít se zlu v podobě propagandistických lží a cynických manipulací.
Přesně před 70 roky komunisté umučili číhošťského faráře Josefa Toufara. Na následky bezbřehého týrání zemřel 25. února 1950. Podcast Miloše Doležala přináší unikátní svědectví tří lidí, kteří se do knězovy blízkosti dostali v nejtěžších chvílích jeho života.
Online deník Aktuálně.cz nabídne od ledna čtenářům kromě textového a obrazového obsahu také zvukové podcasty. Kulturní novinář a moderátor Petr Vizina startuje svůj pořad Na dotek a spisovatel Miloš Doležal nabídne k poslechu autorský projekt Na cestě.
11. prosince 1949 se v kostele v Číhošti na Vysočině během kázání kněze Josefa Toufara rozkýval dřevěný oltářní kříž. Událost vešla do dějin jako "číhošťský zázrak". Komunisté oblíbeného faráře právě kvůli němu zatkli a umučili. Stal nejznámější obětí stalinistického tažení proti církvi. Události připomíná fotogalerie.
Četba denního tisku dnes připomíná spíš listování některým z historických periodik: Otazníky nad smrtí Jana Masaryka. Hádka o maršála Koněva. Sovětská okupace jako dopravní nehoda… Až se člověk ptá, jestli od pádu komunismu už opravdu uplynuly tři dekády. Proč se vlastně pořád motáme v kruhu?
Ulice v pražských Řeporyjích ponese jméno umučeného faráře Josefa Toufara. Vyplývá to z materiálu, který v pondělí schválila rada hlavního města. Státní bezpečnost Toufara obvinila ze zinscenování takzvaného číhošťského zázraku, kdy se v tamním kostele několikrát pohnul kříž na oltáři. Od dodnes neobjasněné události v kostele Nanebevzetí Panny Marie letos uplyne 70 let, od smrti kněze 25. února uplynulo 69 let.
Neznámý vandal posprejoval červenou barvou podobiznu číhošťského kněze Josefa Toufara, která se minulý týden objevila na chodníku před domem jeho mučitele, příslušníka StB Ladislava Máchy. Obrázek Toufara vytvořil neznámý umělec poté, co deník Aktuálně.cz informoval před pár dny o Máchově úmrtí. Poničení vzpomínky zvedlo na sociálních sítích vlnu nevole. Někteří ale upozorňují, že červená barva dodala dílu další význam.
Ve věku 95 let zemřel bývalý příslušník Státní bezpečnosti Ladislav Mácha, který v roce 1950 jako velitel skupiny vyšetřovatelů sadisticky týral číhošťského kněze Josefa Toufara, jenž na následky mučení zemřel. S důtkou od nadřízených pokračoval v kariéře až do pádu totality. V 90. letech byl odsouzen k pěti letům vězení, nakonec si však odseděl jen rok. Dožíval v ústraní v Českých Budějovicích, svou vinu až do smrti odmítal.
Od pohraničních hvozdů až po stověžatou Prahu, tak by v euforických poválečných filmových týdenících vykreslili, kde všude Češi začali úderem druhé hodiny volit do Sněmovny. Střed českých zemí ale v Praze není, geodeti ho zaměřili v nenápadné vsi nedaleko Sázavy, která se v poválečné době stala mementem komunistické brutality. Jmenuje se Číhošť a působil tu farář Josef Toufar.
Spisovatel a publicista Miloš Doležal vydal letos knihu "Za", v níž se vydává nejen po stopách známých postav českého kulturního a společenského života 20.století, ale také polských osobností a přátel z domovského kraje Vysočina. Dlouhodobě se zajímá i o osud umučeného číhošťského kněze Josefa Toufara. "Velmi zasažený jsem byl ve chvíli, když se na Vysočině po šedesáti pěti letech od násilné smrti ukládaly jeho ostatky," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Kniha "Za" vznikla jako soubor textů, které Doležal publikoval od 90. let minulého století v různých novinách a časopisech.
V noci ze 13. na 14. dubna 1950 obklíčili příslušníci SNB, StB a Lidových milicí kláštery sedmi nejpočetnějších mužských řeholí. "Bušili na dveře, od jednoho pokoje k druhému. Vstávat! Spakovat! Shromážděte se v jídelně!" vzpomíná na nečekané probuzení jezuitský kněz Ludvík Armbruster. Tehdejší násilné události později získaly přízvisko "bartolomějská noc českých klášterů", internovány byly téměř tři tisíce mnichů.
S mobilním telefonem v ruce se nechytají jenom pokémoni. Díky aktualizované aplikaci Místa Paměti národa se lze vydat po stopách atentátu na Heydricha nebo navštívit místa spojená s životem a smrtí faráře Toufara. V mobilním průvodci je uloženo více než 1000 příběhů na téměř 850 místech.
Na pražské Novoměstské radnici se uskuteční multimediální výstava mapující životní příběhy faráře Josefa Toufara a básníka Jana Zahradníčka. Expozice s názvem Vzdorovali zlu – dva příběhy českého 20. století představí od 23. srpna do 30. září dvě osobnosti, které vystupovaly proti veřejné manipulaci a odmítly se přizpůsobit totalitním praktikám.
Dodnes nikdo přesně netuší, kolik vlastně lidí zahynulo za nacistického a komunistického útlaku. Oběti v masových hrobech, z nichž největší je v pražských Ďáblicích, nebyly nikdy přesně spočítány, natož pojmenovány. Mnoho Čechů tak stále neví, kam přesně položit svému blízkému věnec či květinu. Senátoři, podporovaní ministry obrany a kultury, to chtějí změnit. Připravují nový zákon, podle kterého by se místa masových hrobů měla stát národními kulturními památkami a ostatky obětí byly exhumovány a identifikovány.
V zaplněném kostele Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti na Havlíčkobrodsku si dnes lidé připomněli 66 let od úmrtí faráře Josefa Toufara, který zemřel po mučení komunistickou Státní bezpečností. Kromě mše, kterou vedl kněz Zdeněk Novák, si účastníci vyslechli úryvky z nové knihy Miloše Doležala Krok do tmavé noci, popisující Toufarův životní příběh.
Kněze Josefa Toufara v roce 1950 unesla komunistická StB, aby ho umučila k smrti. V neděli se Toufar ve své bývalé faře dočkal pohřbu za účasti kardinála Dominika Duky a tisíců lidí.
Státní bezpečnost faráře Josefa Toufara v roce 1950 unesla a umučila. Vinila ho ze zinscenování takzvaného číhošťského zázraku.
Po desítkách let se ostatky Josefa Toufara vrátí tam, odkud ho komunisté v zimě roku 1949 odvlekli.
Výzkum potvrdil, že ostatky vyzdvižené z hromadného hrobu v pražských Ďáblicích patří knězi Josefu Toufarovi. Ten byl nezákonně zatčen a umučen StB.
