Skupinka mladíků se ukrývá ve stísněném prostoru a plánuje další kroky. V jejich výrazech se rozhodnost a nadšení mísí s bezelstností, která souvisí s věkem. Skoro připomínají partu Rychlých šípů. Akorát že „dobrodružství“ bratrů Mašínů se odehrává na drsnějším a reálnějším půdorysu, než jsou temné uličky Foglarových Stínadel.
Ve čtvrtek 26. října do kin vstupuje film Bratři o odbojové skupině Ctirada a Josefa Mašínových. Jejich jména Čechy pořád rozdělují na dva tábory, režisér Tomáš Mašín před premiérou dostává stovky negativních reakcí. "Je to tím, že dobíhá komunistická ideologie, která jejich příběh do značné míry zkreslila," říká režisér a vzdálený příbuzný rodiny v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Je to téměř rok, co se na statku v Lošanech na Kolínsku podařilo dokončit a otevřít Památník tří odbojů. Dcera odpůrce nacistického režimu, generála Josefa Mašína, o to usilovala deset let. Společně s architekty se jí v místě podařilo skloubit historii s výrazným estetickým jazykem. Stavba koncem června získala cenu předsedy Senátu a nominaci na Českou cenu za architekturu.
Nejednoznačný postoj k bratrům Mašínům svědčí o tom, že česká společnost neumí mít ráda své hrdiny. Na karlovarském festivalu to řekl Jaroslav Sedláček, kreativní producent České televize, během středeční debaty o chystaném filmu Bratři. Ten vypráví právě příběh odbojové skupiny bratří Josefa a Ctirada Mašínových.
"Bez svobody nelze žít," zní v prvním traileru z očekávaného filmu o bratrech Mašínech, který natočil jejich vzdálený příbuzný Tomáš Mašín. Ukázku z něj ve středu večer zveřejnila Česká televize, která jej označuje za "jeden z největších příběhů studené války".
Zdeně Mašínové bude letos devadesát let a prezident Petr Pavel jí chce udělit vyznamenání za to, že nikdy neuhnula z cesty dané rodinným odkazem. Dcera generála Josefa Mašína popraveného nacisty a sestra protikomunistických odbojářů Ctirada s Josefem mladším se ale k minulosti nerada vrací. Na rozhovor s Aktuálně.cz přistoupila proto, že chce svůj příběh předávat pro poučení mladším generacím.
Devětaosmdesátiletou Zdenu Mašínovou nezlomili nacisté ani komunisté. Letos dceru popraveného odbojáře Josefa Mašína podle zjištění deníku Aktuálně.cz ocení státním vyznamenáním nový prezident Petr Pavel. Redakci to potvrdila sama Zdena Mašínová. Na rozdíl od jeho předchůdce Miloše Zemana by ocenění z rukou Pavla klidně převzala. "Nejsem ale ještě úplně rozhodnutá," řekla.
Zdena Mašínová se jako dcera bojovníka proti nacismu Josefa Mašína a sestra protikomunistických odbojářů Ctirada a Josefa setkávala v životě s překážkami a pronásledováním. Po popravě otce, útěku bratrů na Západ a utýrání matky ztratila celou rodinu. Nyní slaví devadesáté narozeniny. Fotogalerie přináší pohled do života této nezlomné ženy.
Koncem listopadu skončilo čtyřměsíční natáčení celovečerního hraného filmu Bratři, který o bratrech Mašínech natočil jejich vzdálený příbuzný Tomáš Mašín dle scénáře Marka Epsteina. Lídry odbojové skupiny Josefa a Ctirada Mašínovy hrají Oskar Hes a Jan Nedbal. Ti se skutečným Josefem Mašínem prošli místa, kudy roku 1953 s bratrem Ctiradem a kamarádem Milanem Paumerem utíkal do Západního Berlína.
Prezident Miloš Zeman 28. října vyznamená in memoriam Josefa Mašína, který byl členem protinacistické odbojové skupiny Tři králové. Serveru Seznam Zprávy to potvrdila jeho dcera Zdena Mašínová. Zároveň ale řekla, že ona sama odmítá ocenění od prezidenta převzít. Server také uvedl, že ocenění by měl získat ředitel Ústřední vojenské nemocnice Miroslav Zavoral, který je Zemanovým ošetřujícím lékařem.
V pátek rodina Mašínova slavnostně otevřela na rodinném statku v Lošanech na Kolínsku Památník tří odbojů. Josef Mašín mladší, který je jako jediný z někdejší odbojové skupiny ještě naživu, nedorazil. Místo něj z USA přiletěla jeho dcera Barbara. V exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz promluvila o tom, proč by podle ní Češi měli jejího otce a strýce vnímat jako hrdiny stejně jako jejího dědu.
V Lošanech na Kolínsku byl otevřen Památník tří odbojů, který je věnovaný i protinacistickému odbojáři Josefu Mašínovi, který se narodil před 126 lety. Jeho synové, účastníci třetího odboje Josef a Ctirad Mašínové spolu v říjnu 1953 uprchli z komunistického Československa. Otevření památníku se zúčastnila sestra odbojářů Zdena, která se o komunisty zestátněný rodný statek Mašínů roky soudila.
Ve východoněmeckých lesích po nich pátraly tisíce policistů a vojáků, přesto se bratrům Mašínům povedlo z komunistického Československa utéct do Západního Berlína. Režisér Tomáš Mašín se teď proslulou odyseu svých vzdálených příbuzných chystá po dlouhých odkladech zfilmovat. V rozhovoru vysvětluje, proč snímek Bratři nevznikl dřív i proč odmítá debatu hrdinové versus vrazi.
Skupinu bratří Mašínů, jejíž útěk do Západního Berlína v roce 1953 bývá označován za jeden z největších příběhů studené války, navrhla sněmovna na státní vyznamenání. Dříve to opakovaně zkoušel Senát, nikdy ale neuspěl. Je na čase to změnit. V době, kdy si připomínáme osmdesáté výročí heydrichiády a sledujeme hrdinný ukrajinský boj za svobodu, by se ocenění pro Mašíny stalo velmi výmluvným gestem.
Celovečerní film o bratrech Mašínech začne v srpnu natáčet režisér Tomáš Mašín podle scénáře Marka Epsteina. Hlavní role ztvární Oskar Hes a Jan Nedbal, v dalších se objeví Matěj Hádek nebo Tatiana Dyková. Premiéra je naplánována na 26. října 2023.
Balet libereckého Šaldova divadla v pátek poprvé uvedl tragikomickou taneční gangsterku Mašíngun Brothers, kterou inspiroval příběh bratří Mašínů z 50. let minulého století. Podle režiséra Štěpána Benyovszkého nejde o historickou rekonstrukci. "Ale snažíme se zůstat věrní postavám tak, jak fungují uvnitř příběhu, který předkládáme," říká.
Pražské Divadlo Na Jezerce uvedlo premiéru nazvanou Mašíni. Příběh bratrů nazývaných hrdiny odboje i vrahy autor a režisér Jan Jirků překvapivě postavil na obsazení "sklepáckých" herců Milana Šteindlera s Janem Slovákem a přidal provokující podtitul: "Bojovali s Hitlerem, bojovali s Gottwaldem, bojovali s Havlem."
Přesně před sedmdesáti lety se odehrála jedna z nejvýraznějších a nejrozporuplnějších odbojových akcí bratří Mašínů. Aby si v odporu vůči komunistickému režimu opatřili zbraně, přepadli stanici Sboru národní bezpečnosti v Čelákovicích blízko Prahy. Při akci zabili jednoho příslušníka. Boj bratří Mašínů proti státní moci vyvrcholil v říjnu 1953, když po ozbrojeném střetu uprchli z Československa.
S historikem Daliborem Váchou o odvaze riskovat, umírání se smíchem a protektorátních plakátech Vlasty Buriana.
Člen odbojové skupiny Tři králové Václav Morávek byl legendární postavou odboje, v protinacistické činnosti pokračoval i po zadržení svých přátel Josefa Mašína a Josefa Balabána. Je proto znám také jako "poslední ze Tří králů". Nakonec ale nacisté dopadli i jeho. Zemřel při přestřelce s gestapem na křižovatce dnešních ulic Svatovítská a Milady Horákové před 80 lety, v podvečer 21. března 1942.
Když před dvěma lety získala Zdena Mašínová, dcera protinacistického odbojáře Josefa Mašína, rodný statek v Lošanech zpět, prohlásila, že na něm chce vybudovat památník. Nyní to vypadá, že už brzy dostane konkrétní obrysy. Na Památník tří odbojů, jak by se měl jmenovat, bude koncem srpna vypsána veřejná sbírka. Spolek, který ji iniciuje, peníze od státu nechce. Výsledný projekt by měl v Lošanech připomínat nejen činy generálmajora Mašína, ale i další hrdiny tří odbojů.
Doufala jsem, že dojde ke spravedlnosti, ale k té nedošlo, zločinný komunistický řád nebyl postaven mimo zákon, říká Zdena Mašínová. Jejího otce, člena legendární odbojové skupiny Tři králové, zavraždili nacisté, matku stál život pobyt v komunistickém vězení, bratři Ctirad a Josef se probili na Západ. Nebyl tu ani náznak norimberského procesu, pro morální stav národa to bylo velmi důležité, má to následky do dneška, míní Mašínová. Dnes žije v Olomouci, v domě naproti věznici, ve které ji komunisté v 50. letech drželi.
Komunismus byl horší než to, co provedli v bývalém Československu nacisti, říká Josef Mašín, člen někdejší odbojové skupiny. Smrt tří lidí, které na začátku 50. let v tuzemsku tato skupina zabila, odmítá nazývat vraždou. Byla to občanská válka, kterou vyhlásili komunisté, my jsme odpověděli stejnými prostředky, vysvětluje Mašín. Hodně mladých lidí si podle něj nedovede představit, co komunismus byl. Vadí mu, že řada bývalých členů strany je stále ve vysokých funkcích. Také proto se zatím nechystá k návratu do vlasti, kde už bezmála 65 let nebyl. Mám špatný pocit z toho, jak se duch národa po roce 1989 vyvinul, dodává.
Svoboda vědeckého bádání má své meze a soudný badatel musí dát pozor na přirovnání, rozhodl Ústavní soud. Zamítl tak stížnost historičky a bývalé ředitelky blanenského muzea Evy Nečasové, která ve své publikaci uvedla, že kníže Hugo Mikuláš Salm byl určitou optikou podobně nevinný jako Adolf Hitler. Salmovi potomci se v Česku soudí o restituci dvou zámků a tisíců hektarů pozemků, zabavených v rámci Benešových dekretů.
Ani nacisté nesebrali rodině popraveného Josefa Mašína rodný statek v Lošanech, toho se neštítili až komunisté o pár let později. Po šedesáti letech se dcera hrdiny Zdena může ujmout jeho správy.
Jeden telefonát a krátké setkání se správnými lidmi, přesně tak se dá ocitnout před branou statku generála Josefa Mašína v Lošanech s klíčem v ruce. Jako by v tom byla symbolika, jak jednoduché mělo po listopadu 1989 být navrácení komunisty ukradeného majetku. Nebylo, dcera slavného protinacistického odbojáře Zdena Mašínová uspěla až po letité a únavné soudní anabázi. Teď čelí nové výzvě: udělat z polorozpadlé budovy muzeum a památník.
