Jak se architektům daří zapojovat moderní stavby do staré zástavby a lze proměny starých budov dělat více udržitelně? Odpovědi na otázky přinese letošní ročník festivalu Den architektury, který o víkendu otevře desítky budov na 120 místech po celé republice. Kromě starých klenotů se veřejnosti otevřou i běžně nepřístupné moderní prostory, jako je sídlo popelářů nebo bytový dům u pražské Stromovky.
On spal dvě, ona čtyři hodiny denně. Poslední týdny byly pro manžele Smetanovy těmi nejnáročnějšími v životě. Datum slavnostního otevření opravených Automatických mlýnů v Pardubicích se blížilo a ještě zdaleka nebylo vše hotovo. Do finálních prací se proto zapojila celá rodina. "Je to krásné, ale jde z toho hrůza. Raději bych, kdyby měli hezký, malý byt," říká maminka investorky.
Architekt Jan Kotěra založil Školu architektury v roce 1910 jako nedílnou součást uměleckého vzdělávání na Akademii výtvarných umění. Původně se mělo jednat o patrovou stavbu ve stylu pozdní moderny s výrazným kubistickým portálem. Po Kotěrově smrti se ale jeho nástupcem stal architekt Josef Gočár, který budově přidal nové patro s rovnou střechou a funkcionalistickými okny.
Víc než sto let se v Pardubicích nad řekou Chrudimkou tyčí jedna z nejslavnějších staveb Josefa Gočára. Monumentální mlýny, které architekt původně navrhl pro bratry Winternitze, pracovaly bez přestání do roku 2013, kdy v nich firma Goodmills ukončila provoz. Město teď společně s krajem a soukromým majitelem mění areál v pulzující čtvrť, která z Pardubic udělá východočeský Babylon.
Hradci Králové se přezdívá Salon republiky. Právem. Kromě impozantních budov, jakou je například Muzeum východních Čech, či nápaditých architektonických zajímavostí, jakou je Gočárovo schodiště, oplývá množstvím pozoruhodných vil. Z nich vyčnívají zejména ty, které vyznávající modernu či funkcionalismus. Tyto domy se zařadily mezi to nejlepší, co v první třetině 20. století v zemi vzniklo.
Dříve řeka Orlice tvořila přirozenou obrannou překážku královéhradecké pevnosti. Když barokní hradby na konci 19. století zcela zmizely, na jejím břehu vznikla nejstarší vilová čtvrť ve městě. Ohromující jsou tu zejména honosné neorenesanční rodinné domy stavitele Václava Rejchla. Sekundují jim velkorysé funkcionalistické vily, které patřily ve své době k nejluxusnějším stavbám ve městě.
Stánek umění od architekta Otakara Novotného je funkcionalistický komplex staveb vybudovaný na místě bývalých Šítkovských mlýnů v letech 1928–1930. Za původním secesním návrhem stojí Jan Kotěra, pozdější podobu ve stylu art deco má na starosti Josef Gočár.
V Roztokách vzniklo nejstarší vilové letovisko v okolí Prahy. Výstavba prvních rodinných domů u Únětického potoka spadá již do poloviny 19. století, kdy byla zprovozněna železnice do Drážďan. Stále bohatší a náročnější majitelé si původní skromné vily přestavovali na honosná letní sídla. Některá byla raritní, snad až výstřední, jako třeba stavba připomínající japonský chrám.
Vinohrady, Karlín, Žižkov, Smíchov. Čtvrti, které jsou neodmyslitelně spjaté s Prahou. Kvůli těsné návaznosti na centrum a jednotné zástavbě působí, že byly součástí metropole odnepaměti. Přitom je to teprve sto let, co byly připojeny k hlavnímu městu. V roce 1922 vznikla takzvaná Velká Praha - po desetiletích sporů o tom, o která města a obce se rozšíří.
Swéerts-Šporkovský palác je komplex budov v pražském Novém Městě s hlavním průčelím v Hybernské ulici a zadními trakty v ulici V Celnici. Celý palácový komplex je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka. Jednotlivé budovy jsou architektonicky odlišné. Ačkoliv je dnes objekt běžně nazýván jako Šporkův palác, jeho oficiální název zní palác Swéerts-Sporck.
Černošice, někdejší vesnice jižně od Prahy, z níž se na začátku minulého století stalo progresivní letovisko, nabízí plejádu honosných vil od slavných tvůrců. Dvě stavby dokonce významem dalece překračují hranice dnešního města. Patřily k nejmodernějším své doby a zařadily se mezi klenoty evropského funkcionalismu. Nicméně v obci stojí za vidění i rodinné domy secesního či historizujících slohů.
Budova bývalé Banky československých legií, nazývaná také jako Legiobanka, se nachází v centru Prahy v ulici Na Poříčí. Dodnes je nejvýznamnější pražskou stavbou ve stylu takzvaného národního dekorativismu. Jejím autorem byl slavný český architekt Josef Gočár.
V centru Prahy ve Vodičkově ulici se nachází tradiční česká cukrárna Myšák. Vznikla na konci 19. století a dodnes patří k nejpopulárnějším cukrářským podnikům v hlavním městě. Pozoruhodná je také historie domu, ve kterém sídlí.
Školní areály architekta Josefa Gočára v Hradci Králové patří k mimořádným urbanistickým i architektonickým dílům 20. let minulého století. Čím stavby ve stylu takzvaného holandského racionalismu vynikají? Podívejte se na další díl Skrytých pokladů architektury Zdeňka Lukeše.
Území, kterému se říká Baba, najdeme v Dejvicích. Jedná se o místo s impozantní vyhlídkou na město. V letech 1931 a 32 tady Svaz československého díla, které propagovalo moderní formy bydlení, nechalo vystavět tzv. výstavní kolonii. Jednalo se o urbanizační projekt, kde si zájemci mohli vybrat dům a ten si koupit, anebo si podle vybraného objektu nechat postavit vlastní sídlo.
O jedinečnosti sbírky kubistického užitého umění, kterou spravuje Nadace českého kubismu v Bauerově vile ve středočeských Libodřicích na Kolínsku, věděli odborníci dávno předtím, než ji její zakladatel a právník Pavel Šafář před pěti lety nabídl k odkoupení státu.
Vznik první benzinové pumpy v Československu se datuje do roku 1922. Stála na pražském náměstí Republiky a podle historika Jakuba Potůčka patřila pravděpodobně společnosti Naftaspol. Zpočátku se v ulicích stavěly jednoduché ruční pumpy se zásobou benzinu, od 30. let minulého století je postupně nahrazovaly menší dynamické stavby, které navrhovali architekti, jako byl Machoň, Havlíček nebo Gočár.
Stavitelé jej nesnášeli, protože byl moc složitý, kritika ho nechápala a veřejnosti byl pro smích. Dnes jezdí odborníci z celého světa obdivovat styl, který se zrodil právě u nás. O čem je řeč? O architektonickém kubismu. Jedna z nejvýznamnějších staveb tohoto stylu je Dům U Černé Matky Boží v Praze, jejímž autorem byl Josef Gočár.
Olšanské hřbitovy s rozlohou téměř 51 hektarů patří k největším pohřebištím v Praze a kromě desítky slavných osobností zde můžeme nalézt i celou řadu architektonicky a umělecky zajímavých náhrobků. Své stopy zde zanechal Josef Gočár, Jan Kotěra, Josef Mánes i Václav Myslbek. Díky iniciativě Klubu za starou Prahu a projektu adopce Správy pražských hřbitovů se ze tří stovek do projektu zařazených hrobů podařilo 130 zrekonstruovat.
Národní galerie od Josefa Gočára na Kampě nebo Národní muzeum na Karlově náměstí. U některých projektů je dobře, že se nerealizovaly, u jiných naopak. To, jak mohlo město vypadat, připomíná výstava Praha nerealizovaná na Václavském náměstí. "V některých případech vlastně můžeme být šťastní, že neumíme ambiciózní projekty dotahovat do konce. Město je tak vlastně odolnější k různým módním výstřelkům, které se mohou rychle ukázat jako slepá cesta. Praha je tak vlastně torzem nedokončených velkolepých koncepcí a knihovnou nerealizovaných návrhů z každé doby," říká autor výstavy, architekt Petr Kučera.
Pozemek na konci Revoluční ulice u paty Štefánikova mostu se změnil na stavební parcelu. Praha 1 tam chce stavět projekt takzvaného Zlatého vejce, který původně navrhovala jako prostor pro Slovanskou epopej Alfonse Muchy. Podle architekta a popularizátora architektury Petra Kučery, který se mimo jiné podílel na projektu revitalizace Václavského náměstí, jde ale spíš o předvolební marketingový tah. "Zavání to prostě účelovostí nebo diletantstvím. Kdyby to přece někdo myslel vážně, tak to udělá opačně. Nejprve myšlenku konzultuje se všemi zainteresovanými a získá pro ni podporu, pak změní územní plán, vypíše soutěž a její výsledky představí veřejnosti," říká v rozhovoru.
Čtyři patra plná dobového oblečení, šperků, obalů, hraček, designu či předmětů denní potřeby dávají okusit atmosféru mezi dvěma světovými válkami. V pražském Tančícím domě se ve střdu návštěvníkům otevřela výstava 13 komnat první republiky.
Britský developer Lordship minulý týden vyzval v otevřeném dopise Prahu 6 k demolici zchátralých historických vil na Letné. Na jejich místě by v budoucnu měl vyrůst komplex pěti administrativních budov. Každou z nich by měl navrhnout jiný architekt. K demolici však zatím chybí souhlas památkářů.
Tvorba předního českého architekta Jaroslava Fragnera byla inspirována funkcionalismem a kubismem. Proslavil se nejenom prací na obnově, dostavbě či opravě českých památek, ale i návrhy rodinných domků. Podívejte se na výběr některých z jeho děl.
Těžko v Česku najít další srovnatelně půvabnou průmyslovou stavbu. Pardubické Automatické mlýny, který stavěl jako jedno ze svých prvních děl věhlasný architekt Josef Gočár, jsou od roku 2014 národní kulturní památkou. Opuštěný pětipatrový objekt, kde se mlela mouka naposledy před třemi roky, koupil letos na jaře pražský architekt Lukáš Smetana s manželkou. Nyní Aktuálně.cz prozradil, jaké má s budovou, která připomíná středověký hrad a stylem je podobná slavné londýnské elektrárně Battersea, záměry.
Industriální stavby se v Česku zachraňují a přizpůsobují novému účelu. Řada z nich má ale nejistou budoucnost. Architekt Petr Kučera se vydal hledat ty nejzdařilejší rekonstrukce i ty, kterým hrozí zbourání.
