Cukr máme v kuchyni, v práci i v hlavě. Sladíme si kávu, aniž bychom o tom přemýšleli, a konzumujeme jej i tam, kde bychom ho docela nečekali. Podle lékaře a absolventa Harvardu Saurabha Sethiho přitom stačí jediný měsíc bez přidaného cukru, aby se tělo začalo viditelně měnit. A nejde zdaleka jen o hmotnost. Jde i o játra, mozek, celkovou imunitu a pocit, že vám konečně správně „běží systém“.
Jak často chodíte "na velkou"? Otázka, která u jídla nepůsobí zrovna nejvhodněji, podle nové vědecké studie ale může o vašem zdraví prozradit víc, než byste možná čekali. Tým amerických výzkumníků sledoval přes tisíc lidí a zjistil, že ideální frekvence vyprazdňování opravdu existuje – a vychýlení na jednu či druhou stranu může být signálem, který byste rozhodně neměli ignorovat.
Pizza s uzeným masem a sklenice koly – pro mnoho lidí neodolatelná kombinace, pro mozek ale doslova dvojitý úder. Nový výzkum z americké univerzity Virginia Tech ukázal, že ultrazpracované masné výrobky a slazené nápoje nejvíce poškozují mozkové funkce a zvyšují riziko demence. Dobrá zpráva? Omezit je může být snazší, než se zdá.
Na sociálních sítích se šíří nový „zázrak na zdraví“ – pití vody s jedlou sodou prý dokáže odkyselit tělo a přinést vitalitu. Zní to lákavě, levně a přirozeně. Jenže realita je jiná. Tělo žádné „odkyselení“ nepotřebuje – a pokusy o něj mu mohou spíš uškodit. Specialistka na zdraví maminek a dětí Zdenka Morvai vysvětluje, proč je tenhle virální trend nebezpečnější, než vypadá.
Češi mají dlouhodobě nedostatek klíčových minerálů. Hořčík chybí hlavně ženám a starším lidem. Vápník postrádají především senioři. Nedostatek zinku byl zaznamenán u přibližně 50–55 % žen od 15 let a u mužů nad 60 let. To při hodnocení podle doporučení EAR - odhadované průměrné potřeby. Tyto látky jsou přitom zásadní pro celkovou kondici i správnou funkci imunitního systému.
Smažený sýr je nepsané národní jídlo, bez kterého by polední menu v restauracích, hospodách ani luxusních podnicích nemohlo existovat. Aby milovníci smažáků věděli, kam se za touhle gastronomickou lahůdkou vydat, mají díky nim i svoji vlastní Smažákomapu. „Studený smažák je špatný smažák!“ říká Anička, která spolu s kamarádkou Terezií stojí za instagramovým fenoménem Život ve strouhance.
Zdravou stravu si leckdo stále plete s přísnou dietou. Výživový poradce Petr Havlíček ovšem upozorňuje, že pokud chce člověk zhubnout, hladovět by rozhodně neměl. Dobrá životospráva podle něj stojí na pestrém jídelníčku, dostatku spánku a pohybu i zvládání stresu. V rozhovoru přibližuje, proč Češi patří k nejobéznějším evropským národům a jakou daň platí obyvatelé západního světa za své pohodlí.
"Neexistuje žádná potravina, která do jídelníčku nepatří. Vždy záleží jen na množství. Lepek za tloustnutí nemůže, na cukru závislost nevzniká," říká inženýrka kvality a výživy potravin Karolína Fourová, autorka Výživné knihy o jídle. "Je špatné jídlo démonizovat a zakazovat si ho, ale současně bychom měli znát rozumnou míru. Je škoda, že se o výživě a o výběru potravin neučí už ve škole," dodává.
O tom, že nadměrná konzumace hovězího masa a masných výrobků typu klobásy či slanina zvyšuje riziko výskytu rakoviny tlustého střeva, se mluví už déle. Vědci z Oxfordské univerzity ovšem nyní přišli na to, že intenzivní masožravce kvůli jejich nezdravému jídelníčku více postihují také srdeční choroby, cukrovka nebo zápal plic.
Vyvážená strava zní prostě - dostatek bílkovin, trochu sacharidů a hodně zeleniny a ovoce. Jenže co když na přípravu takových jídel nemáme čas ani peníze? Na Instagramu se pak objevují vyšperkované účty, které sdílí dokonalá jídla i těla. Co ale když o jídle pak přemýšlíme až příliš a přeroste to doslova v obsesi? O tom všem ve Fenoménu s nutriční terapeutkou Veronikou Pourovou.
Obyvatelé galicijského města Narón se pustili do společného hubnutí. Akci svolal 45letý lékař, který málem zemřel na infarkt. Kromě úpravy jídelníčku lidé společně chodí na dlouhé procházky v ostrém tempu. V Galicii žije podle Španělské kardiologické společnosti nejvíce lidí s nadváhou.
Od roku 1950 se spotřeba masa zvýšila o více než 30 kilogramů za rok. Nejvíce sníme vepřového a drůbežího masa. Spotřeba ovoce se od roku 1950 zvýšila o jednu třetinu.
Vědci z univerzity v Sydney zkoumali vliv jídelníčku na to, jak muži připadají ženám atraktivní. Lépe dopadli ti, kteří snědli více ovoce a zeleniny. Horší výsledky byly spojeny s konzumací většího množství sacharidů.
Nejen opalovací krém, sluneční brýle a dostatek pití je nutným vybavením pro bezproblémové zvládnutí parných dní.
V potravě nepřijímají dost vápníku, hořčíku, draslíku a selenu. Doba života se sice prodlužuje, ale roky navíc tráví nemocní.
Vedle rychlejšího životního stylu může za změnu jídelníčku i širší nabídka jídel, říkají ekonomové.
Jídelny by také podle hygieniků měly zvýšit zastoupení bezmasých slaných jídel.
Loni klesla spotřeba chleba, hovězího masa, ovoce, zeleniny, brambor či cukru.
Dítě se učí napodobováním, jenže stravování jeho rodičů je často cesta do pekel
Italská či španělská kuchyně skutečně prodlužuje život, vědci shromáždili důkazy
Loňský jídelníček zveřejnil Vít Bárta. Cena je nižší než za socialismu, říká
Otestovali jsme, jaké občerstvení nabízí trojice konkurentů na hlavní trase
Nejdražšími položkami byly maso a ovoce
Přemysl Sobotka "ulovil" hned tři podpisy prezidentů na jídelní lístek
