Dne 24. července 2025 oznámil prezident Emmanuel Macron, že Francie uzná stát Palestina. Formální akt se má odehrát během Valného shromáždění OSN v září. Zatímco v Pásmu Gazy se slavilo a představitelé Hamásu rozhodnutí přivítali, ve Francii vyvolalo prezidentovo rozhodnutí smíšené reakce.
Soudní dvůr Evropské unie zamítl odvolání dědiček bývalého lídra francouzské krajní pravice Jeana-Marie Le Pena proti rozhodnutí Evropského parlamentu. Podle něj má vrátit přibližně 300 tisíc eur (7,3 milionu korun), které neoprávněně získal jako europoslanec, uvedl soud.
Doba rozpůlených společností, které se do krve hádají, zda je lepší liberální demokracie, nebo autoritářský systém prozíravého vůdce, je natolik hektická, že téměř nedovoluje zastavit se a podívat se, co a jak se děje. Snažíme se o to – myslitelé, komentátoři, politici – ale vždy nutně jen částečně, nikdy ne v širších souvislostech, dějinně.
Ve věku 96 let v úterý zemřel Jean-Marie Le Pen, někdejší vůdce francouzské krajní pravice a zakladatel strany Národní fronta (FN), později přejmenované na Národní sdružení (RN). O jeho skonu informovala agentura AFP s odvoláním na rodinu.
Šestadevadesátiletý někdejší vůdce francouzské krajní pravice Jean-Marie Le Pen tento týden zpíval s neonacistickou hudební skupinou. Ta dlouhodobě nemocného politika navštívila u něj doma, zjistil investigativní server Mediapart. Le Pen byl přitom v pondělí kvůli špatnému zdraví omluven u soudu, který ho prošetřoval kvůli zneužití prostředků Evropského parlamentu.
Hnutí SPD Tomia Okamury svolalo ve čtvrtek odpoledne na Václavském náměstí demonstraci "proti diktátu Evropské unie", na místo ale dorazili také odpůrci hnutí, kteří akci soustavně narušovali. Policisté tak zakročili a vytlačili je z náměstí. Na shromáždění vystoupil kontroverzní zpěvák Ortel, projevy pronesli Okamura, místopředseda Radim Fiala a lídr do eurovoleb Ivan David. K příznivcům promluvili také zahraniční hosté - předseda nizozemské Strany pro Svobodu Geert Wilders a předsedkyně francouzského Národního sdružení Marine Le Penová.
Dalším krokem na cestě k nové identitě francouzské nacionalistické strany má být změna názvu, kterou by měl sjezd schvalovat.
Odvolací soud ve Versailles v pátek potvrdil předloňský verdikt francouzské justice a ponechal Jean-Marie Le Penovi funkci čestného předsedy strany Národní fronta, kterou před 45 lety založil. Zároveň však zůstává v platnosti zrušení jeho běžného členství ve straně, informovala agentura AFP. Soudní spor pramení z neshod zakladatele Národní fronty s jeho dcerou Marine Le Penovou, která po převzetí předsednictví v roce 2011 stranu přibližuje k hlavnímu proudu francouzské politické scény. Rodinný konflikt ale tímto nemusí skončit. Na sjezdu strany letos v březnu totiž strana s největší pravděpodobností přijme nové stanovy, ve kterých už funkce čestného předsedy vůbec není.
V Praze se setkají představitelé evropské ultrapravice. Setkání politiků s radikálními názory vnímá několik občanských iniciativ jako nebezpečné a připravují proti nim poklidné protesty.
Veterán americké diplomacie Daniel Fried do ní nastoupil už za éry prezidenta Jimmyho Cartera. Na prvním postu byl v roce 1980 v tehdejším sovětském Leningradě. Jeho posledním úkolem, než letos v únoru odešel ze služeb státu, byla funkce koordinátora amerických sankcí vůči Rusku. V této roli se Fried nakonec ocitl v nepříjemné situaci. Po Trumpově nástupu do Bílého domu musel proti němu lobbovat v americkém Kongresu, aby zajistil, že nový prezident protiruské sankce nezruší.
Evropský parlament ve středu zbavil imunity někdejšího šéfa francouzské nacionalistické Národní fronty Jeana-Marie Le Pena. Učinil tak na žádost francouzské justice, která Le Pena viní z podněcování k nenávisti. Poslanci zároveň zbavili imunity svého dalšího kolegu, litevského exprezidenta Rolandase Paksase. Paksas, který je členem euroskeptické frakce Evropa svobody a přímé demokracie, je podezřelý, že v roce 2015 přijal úplatek výměnou za ovlivnění orgánů veřejné správy a státních úředníků. O imunitu ve středu přišla i francouzská europoslankyně Mylène Troszczynská. Ta je ve své vlasti podezřelá z veřejného hanobení a podněcování nenávisti nebo násilí vůči jedinci či skupinám.
Novým prezidentem Francie je po nedělním hlasování 39letý nezávislý centrista Emmanuel Macron. V letech 2014-16 už byl francouzským ministrem hospodářství. Teď ho ale čeká daleko náročnější úkol. Jako historicky nejmladší šéf Elysejského paláce musí vytvořit novou vládu. A po červnových parlamentních volbách získat v parlamentu většinu. Bez ní totiž nedokáže naplnit svůj předvolební program.
Francouzi půjdou už tuto neděli vybrat nového prezidenta. Podle průzkumů se má vítězem stát centrista Emmanuel Macron se ziskem zhruba 59 až 60 procent hlasů. V prvním kole se průzkumy trefily. Mohou se ale tentokrát zmýlit? Macronově soupeřce, krajně pravicové Marine Le Penové, by mohlo pomoci, kdyby byla účast během druhého kola voleb velmi nízká.
Jean-François Jalkh vydržel v čele francouzské Národní fronty jen několik dní. Dostihla ho aféra. Podle francouzských médií v roce 2000 zpochybnil využití cyklónu B v nacistických vyhlazovacích táborech. Kauza vrhá na Národní frontu negativní světlo v době, kdy všichni odpočítávají poslední dny do druhého kola prezidentských voleb. V tom bude bojovat o křeslo hlavy státu Marine Le Penová, která právě z čela Národní fronty dočasně odstoupila.
Kandidátka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová vyrovnala úspěch svého otce Jeana-Marie Le Pena z roku 2002. Postoupila do druhého kola francouzských prezidentských voleb. A má větší šance než on je i skutečně vyhrát. Zintenzivnila proto kampaň a proti svému soupeři, centristovi Emmanuelu Macronovi, například poštvává dělníky na severu Francie. K úspěchům Le Penové pomohlo i to, že se odvrátila od svého otce.
Do druhého kola francouzských prezidentských voleb postoupili podle očekávání centrista Emmanuel Macron a šéfka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. Průzkumy veřejného mínění se letos ve Francii strefily. Tradiční strany socialistů a republikánů, které se léta střídaly u moci, jsou v krizi. Vše bude nyní záležet na parlamentních volbách, kterých se Francouzi dočkají už v červnu.
Florian Philippot patří mezi klíčové osobnosti Národní fronty. Její šéfce Marine Le Penové pomohl se zlidštěním strany po roce 2011, kdy se ujala jejího vedení. Nyní jí radí s prezidentskými volbami, které se ve Francii konají už za méně než dva týdny. Philippot je zapřisáhlý odpůrce evropské integrace a eura. Podobně i další kandidát na francouzského prezidenta Emmanuel Macron má svou "pravou ruku". Je jí renomovaný ekonom Jean Pisani-Ferry.
Sedmadvacetiletá Marion Maréchal Le Penová patří společně se svojí tetou, favoritkou na úřad francouzského prezidenta Marine Le Penovou k nejvýraznějším tvářím krajně pravicové Národní fronty. Mezi oběma ženami ale panuje napětí. Mladší Marion je především v sociální oblasti mnohem konzervativnější a má blíže ke svému dědovi Jean-Marie Le Penovi, který stranu v 70. letech minulého století založil.
Kandidátka na francouzskou prezidentku Marine Le Penová má nového podporovatele. Je jím David Duke, bývalý vůdce americké rasistické organizace Ku Klux Klan. Podle agentury AFP Duke pochválil i jejího otce a zakladatele krajně pravicové Národní fronty Jeana-Marie Le Pena. "Její otec je velký muž, opravdový vlastenec. Vychoval inteligentní a silnou ženu, která ví, jak dělat politiku v 21. století," napsal ve čtvrtek na Twitteru Duke, který před loňskými prezidentskými volbami v USA podporoval Donalda Trumpa. Šestašedesátiletý Duke "proslul" svým popíráním holocaustu. Organizace Ku Klux Klan, kterou léta vedl, prosazuje nadřazenost bílé rasy.
Šéfka francouzské krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová o víkendu oficiálně zahájila prezidentskou kampaň. Její šance na vítězství postupně rostou poté, co se do problémů dostali další pravicoví kandidáti. Největší švýcarská banka UBS už ve své analýze tvrdí, že Le Penová má čtyřicetiprocentní šanci stát se prezidentkou. Její program je plný radikálních změn. Francie by podle ní měla opustit euro a změnit EU – anebo z ní vystoupit. Zemi totiž podle ní ohrožují "dva totalitarismy". Jedním z nich je islámský fundamentalismus a tím druhým právě globalizace, kterou EU představuje.
Šéfka francouzské protiimigrační Národní fronty Marine Le Penová měla do úterní půlnoci vrátit 300 tisíc eur (8,1 milionu korun) Evropskému parlamentu. Podle úřadů porušila pravidla, když dva její asistenti pobírali plat od evropské instituce – a přitom pracovali na stranických aktivitách. V Bruselu údajně ani nebydleli. Le Penová ale peníze vrátit nechce. Hrozí jí však, že přijde o část platu a poslaneckých náhrad.
Přední francouzský list Le Parisien přestane dočasně publikovat průzkumy veřejného mínění. Rozhodl se tak méně než čtyři měsíce před prezidentskými volbami. Na jeho rozhodnutí měly vliv hlavně referendum ve Velké Británii o vystoupení z EU a vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Obě tyto události totiž průzkumy neodhadly správně. Le Parisien se tak raději rozhodl spoléhat na vlastní reportáže a bude také častěji vysílat své novináře mezi lidi.
Krajně pravicová strana Národní fronta má dlouhodobé potíže s financováním. Francouzské banky jí totiž odmítají půjčit. Úvěr, kterým zaplatí prezidentskou kampaň Marine Le Penové, nakonec straně poskytl až její zakladatel Jean-Marie Le Pen. Otec současné šéfky partaje přitom se svou dcerou nemá vůbec dobré vztahy. Kvůli jeho rasistickým výrokům se od něj dcera distancovala. Sám Le Pen se ale už před časem nechal slyšet, že jasně rozlišuje mezi svým osobním vztahem s dcerou a potřebou zajistit straně financování.
Jean-Marie Le Pen musí zaplatit 30 000 eur (810 000 Kč) za to, že plynové komory v nacistických vyhlazovacích táborech označil za "detaily" v historii druhé světové války. Zakladatel francouzské nacionalistické strany Národní fronta (FN) a její někdejší dlouholetý předseda byl podle serveru BBC usvědčen z popírání zločinů proti lidskosti. Stejný verdikt si Le Pen vyslechl už v roce v 2012 za svá slova, že nacistická okupace Francie nebyla "nijak zvlášť nelidská".
Kvůli podezření z daňových podvodů francouzská policie prohledala byt a pracovnu bývalého předsedy krajně pravicové Národní fronty (FN) Jeana-Marieho Le Pena. Letos v dubnu investigativní server Mediapart zveřejnil informaci, že 87letý politik ukryl na svůj účet ve Švýcarsku 2,2 milionu eur (asi 60 milionů Kč). Policie v bytě na pařížském předměstí Saint-Cloud hledala dokumenty, které by pomohly při vyšetřování údajného daňového úniku. Další dvě prohlídky provedla u současného a bývalého Le Penova asistenta. Sám zakladatel FN a současný europoslanec byl v době razie v zahraničí. "Jsem šokovaný a rozhořčený, nevidím důvod pro takovouto prohlídku. Nemám v zahraničí žádná tajná konta," řekl.
Bývalý předseda strany byl předmětem disciplinárního řízení kvůli nedávnému provokativnímu prohlášení o holokaustu.
