Zhruba 3000 diváků v neděli večer na pražském Výstavišti navštívilo benefiční koncert nazvaný NeverMore 68. Konal se u příležitosti 54. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy a poukázal na paralelu s nynějším ruským vpádem na Ukrajinu. Vystoupili ukrajinská skupina Brunettes Shoot Blondes a zpěvačka Birdsy, z Čechů pak Lenka Dusilová, Jaroslav Hutka nebo kapela Nylon Jail.
Vladimír Mareček byl příslušníkem StB, jehož úkolem bylo monitorovat takzvané nepřátele socialistického zřízení. Jinými slovy šikanoval disidenty, kteří stáli proti komunistické diktatuře. Jednoho z nich se mu z tehdejšího Československa podařilo systematickým nátlakem vypudit. Podle zjištění Aktuálně.cz za to skončil Mareček ve vězení. Dostal pět a půl roku. Nejvyšší soud zamítl jeho dovolání.
Písničkář Jaroslav Hutka složil o svém příteli Václavu Havlovi píseň Havlíčku, Havle, jež porovnává jeho život s osudem Karla Havlíčka Borovského. Spolu s písní Náměšť se stala "hymnou" sametové revoluce. Když se 25. listopadu 1989 jako první známý exulant vrátil do Československa, zapojil se hned do demonstrace na Letné. Zde se po jedenácti letech znovu s Havlem setkal.
Písničkář Jaroslav Hutka se nemusí omlouvat bývalému předsedovi Jazzové sekce Karlu Srpovi za tvrzení, že Srp na Hutku donášel komunistické Státní bezpečnosti. Pravomocně to potvrdil pražský městský soud, který zamítl Srpovo odvolání. Hutka své výroky uvedl v roce 2017 poté, co chtěl prezident Miloš Zeman prosadit Srpa do etické komise, která oceňuje účastníky protikomunistického odboje.
Písničkář Jaroslav Hutka byl v právu, když někdejšího hudebního publicistu Karla Srpa označil za udavače. Srp za minulého režimu spolupracoval se Státní bezpečností. Na Hutku podal čtyři hlášení. Podrobnosti Srpova sepětí s StB plynou z rozsudku, který Aktuálně.cz prostudovalo. Soud Srpovu žalobu na Hutku zamítl, bývalý publicista se proti tomu odvolal.
Spolupráce Karla Srpa s komunistickou Státní bezpečností byla rozsáhlá a v archivech je jednoznačně doložitelná, uvedli shodně v pátek při pokračování soudního sporu bývalého šéfa Jazzové sekce s písničkářem Jaroslavem Hutkou předvolaní svědci a badatelé z Ústavu pro studium totalitních režimů Miroslav Vodrážka a Petr Blažek.
Letenská pláň zažila masové protesty již v listopadu 1989. Tehdy ji demonstranti zaplnili hned dvakrát za sebou - v sobotu 25. listopadu i o den později. Obě akce významně přispěly k pádu režimu, byla to doba, kdy se politika odehrávala na náměstích či pláních. Díky tomu, že protesty na Letné přenášela televize, se o sametové revoluci, Občanském fóru či Václavu Havlovi dozvěděli občané po celé republice. Svou kariéru tu nastartoval i Miloš Zeman - na ulici, jako demonstrant a jeden z řečníků. Dnes ovšem říká, že demonstrace nemají smysl, tlaku ulice se neustupuje a demonstranty nazývá chudáčky, co se potřebují vyřádit.
Hudebník Jaroslav Hutka chtěl vystoupit na demonstraci Milionu chvilek pro demokracie v neděli na pražské Letné. Umělec organizátorům nabídl, že by zahrál skladbu Náměšť, podobně jako na demonstraci na stejném místě v listopadu 1989. Jeho nabídku však spolek odmítl. Zdůvodnil to tím, že na demonstraci nechce žádné příliš silné odkazy na rok 1989.
Ten, kterého tajná policie vyštvala z domova, nedovede logicky přimhouřit oči nad tím, kdo to s ní jaksi-taksi koulel.
Hutka to uvedl poté, co chtěl prezident Miloš Zeman prosadit Srpa do etické komise, která oceňuje účastníky protikomunistického odboje.
Písničkář Jaroslav Hutka musel emigrovat z Československa právě před čtyřiceti lety. Začal žít svobodně - a smutně. Nikdo mu nerozuměl.
Když se Dubček vrátil z Moskvy, zlikvidoval energii, kterou národ měl, pak přišla deprese, popisuje dění v srpnu roku 1968 písničkář Jaroslav Hutka. Z domu ve Vinohradské ulici viděl, jak vojáci bočním vchodem vnikli do budovy Československého rozhlasu. Křičel jsem na ně a oni po mně střelili, ale třicet centimetrů vedle do omítky, líčí Hutka, který deset let po začátku okupace opustil republiku. První léta jsem toho litoval, měl jsem pocit, že všechno dobré, co jsem udělal, jsem tím zničil, říká písničkář. Dodáváme, že celý rozhovor s panem Hutkou najdete na www.dvtv.cz - tato část zahrnuje pouze jeho vyjádření k událostem r. 1968.
Původní verzi jsem zmírnil, aby to publikum uneslo, líčí písničkář Jaroslav Hutka. Skladba Miloš a Zubatá, ve které se strefuje do současného prezidenta, vyvolala ostré reakce. Je to úsměvná píseň, stojím si za ní, Zubatá je tam jako starý křesťanský symbol, Memento mori, Vzpomeň na smrt, tvrdí Hutka. Je to osobní, je to můj prezident a vadí mi, že tu funkci nezvládá, že místo toho, aby mě a nás reprezentoval, nám dělá ostudu, dodává písničkář.
Koncertem v Divadle U Hasičů měl Jaroslav Hutka 7. 12. oslavit 50 let na scéně. Kvůli chřipce ale letos sedmdesátiletý písničkář vystoupení odložil na květen příštího roku. “Dobrá zpráva je, že vychází deska vánočních balad Nebeští malíři, kterou jsme natočili s Radimem Hladíkem před dvěma desetiletími,” vzkazuje fanouškům. Písničky našel na Moravě v první půlce 19. století František Sušil. Hutka letos vydal básnickou sbírku Agonda, 2CD starých nahrávek z roku 1974 a album nových skladeb V rozpitých barvách. Hutka se narodil 21. 4. 1947. Založil folkové sdružení Šafrán, podepsal Chartu 77 a v roce 1978 byl donucen odejít do exilu. Do Prahy se vrátil po roce 1989.
Písničkář Jaroslav Hutka uspěl se stížností, kterou se domáhal odškodnění za to, že v roce 1977 skončil v cele předběžného zadržení pro podezření z výtržnictví.
Karel Srp se nejspíš sedmým členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů nestane. Kandidát, kterého navrhl prezident Miloš Zeman, totiž nesplňuje kritéria daná zákonem. Jako člen předlistopadové KSČ by neměl být jako uchazeč o uvolněné místo po Naděždě Kavalírové vůbec připuštěn. Jeho nominací se bude příští týden zabývat senátní volební komise. "Je možné, že ho za nevolitelného skutečně prohlásí," řekl její předseda Luděk Jeništa.
Jaroslav Hutka je žijící legendou. Proslulé bylo jeho koncertování v 60. letech s Petrem Kalandrou, nezapomenutelný je jeho příjezd z nuceného exilu v listopadu 1989 a písně Náměšť či Havlíčku, Havle před statisíci demonstranty na Letenské pláni i porevoluční koncerty ve vyprodané Lucerně. Pověstné jsou také jeho snahy zúčtovat s někdejším komunistickým režimem, na což česká společnost trochu rezignovala. Naposledy se tak stalo, když se ozval proti jmenování Karla Srpa do Etické komise. "Češi jsou nějak od přírody strašpytlové a bojí se říct nahlas, co si myslí, a snaží se to nakonec i nemyslet a přizpůsobit se," říká v rozhovoru Jaroslav Hutka, jenž 21. dubna slaví 70. narozeniny.
S Milošem Zemanem jsme si tykali, známe se ze 70. let, napsal jsem o něm kdysi kritický článek, protože opoziční smlouva se mě strašně dotkla, přestal mi tykat a řekl mi, že lidé se scházejí a rozcházejí, Zeman se nezměnil, negativní vývoj v něm roste dále, je to pozice moci, alkohol, nezodpovědnost moci, je prezidentem, který si dělá, co chce, říká písničkář Jaroslav Hutka a dodává, že prezident poslal Karla Srpa do Etické komise, aby ji rozvrátil. Během výslechů na StB se Hutka podle svých slov snažil neodpovídat přímo na otázky. Češi prý v současnosti trpí Bílou nemocí. Ta se údajně projevuje tím, že zprávy bereme podle emocí a podle toho, zda nám vyhovují.
Jeden z nejznámějších českých hudebníků prošel několika kapelami, natočil spoustu desek, má vlastní planetku i film. 8. března oslavil životní jubileum, ale s hraním rozhodně nepřestává. „Nejsme žádní inovátoři, ale na koncertech máme pořád plno,“ říká v rozhovoru Vladimír Mišík, kterému nedávno vyšla reedice jeho prvního sólového alba.
S minulostí jsme se nevyrovnali. Ani se současností, jak ukazuje úřadující prezident Zeman, ale i některé akty premiéra Sobotky.
Snad ještě nikdy nebyl kolem tradičního trutnovského festivalu už v květnu takový rozruch. Způsobilo ho bizarní video, na kterém šéf přehlídky Martin Věchet zve bývalého generální tajemníka KSČ Miloše Jakeše a ukazuje mu festivalové tričko. "Je to zčásti recese a celé účelově vytržené z kontextu. Samozřejmě jsem 'generálního' nikdy nechtěl zvát na pódium, uvádět ho jako rudého bratra Vinnetoua Pierra Brice, netiskla by se s ním samozřejmě žádná trička. Chtěl jsem mu ukázat ty rozesmáté tváře, jak se tu lidé skvěle baví, což kdyby byli oni u moci, by se nikdy nestalo, i kapely, které zavírali a zakazovali jim hraní," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz Věchet.
Policie písničkáře v roce 1977 držela 48 hodin v cele, a to kvůli textu písně Havlíčku, Havle
Nešlo o výtržnictví, ale odpor proti režimu, dal mu za pravdu Ústavní soud
Koncerte se koná u příležitosti vydání dobových nahrávek
Písničkář poskytnul Aktuálně.cz rozhovor
