Na Velký pátek 4. dubna 1969 se v domovním průjezdu jihlavského náměstí Míru polil ředidlem a zapálil vedoucí pracovník podniku Motorpal a stranický funkcionář Evžen Plocek (40). Na následky popálenin zemřel o pět dnů později. Následoval tak živé pochodně Jana Palacha (16. ledna 1969) a Jana Zajíce (25. února 1969). Od Plockovy hraniční oběti uplynulo 52 let.
Značná část jihlavských obyvatel vnímala před 52 lety sebeupálení Evžena Plocka 4. dubna 1969 s velkým pohnutím. Pohřbu o týden později se zúčastnilo pět tisíc lidí. Svého krajana vnímali podle historika Petra Blažka jednoznačně jako následovníka Jana Palacha a Jana Zajíce, kteří se upálili na protest proti okupaci vojsk Varšavské smlouvy i rezignaci společnosti na tuto intervenci.
Před 54 lety se - po vzoru Jana Palacha - upálil český student Jan Zajíc, pochodeň č. 2. Plán mu však zřejmě nevyšel a jeho tělo bylo po vzplanutí nalezeno v domě č. 39 na Václavském náměstí. V roce 2021 jsme se s historikem Petrem Blažkem podívali na místo, kde se Jan Zajíc k činu připravoval a kde i nalezl svou smrt. Osudová místa si můžete prohlédnout prostřednictvím panoramatických snímků.
21. srpen 1968 přinesl tragédii, kterou nikdo z Čechů nezpochybňuje. Ještě, že to smutné výročí máme. Co bychom teď bez něj o své nedávné minulosti asi říkali?
Památku Jana Zajíce si lidé připomněli na Václavském náměstí v Praze. Dočasnou pamětní desku odhalili na domě č. 39, kde se osmnáctiletý student 25. února 1969 demonstrativně upálil. Chtěl tím vyjádřit nesouhlas s nastupující normalizací a pasivitou lidí.
Premiéři zemí visegrádské čtyřky, představitelé Senátu i zástupci Karlovy univerzity v Praze uctili památku Jana Palacha, přesně 51 let od jeho sebeupálení.
Desítky následovníků v komunistických zemích měl Jan Palach, od jehož smrti uplynulo 55 let. Na protest proti totalitnímu útlaku se lidé sebeupálili například v Maďarsku, Rumunsku nebo východním Německu. Jejich příběhy shromáždil český historik Petr Blažek a vydal o nich knihu Živé pochodně v sovětském bloku.
S vážnou tváří dokončí větu o nejhorším činu, který si lze jen představit, aby probudil lidi z letargie. Na chvíli se odmlčí. Pak se ale sedmdesátník Jaroslav Suk nadějeplně usměje a řekne: „Nechápu, proč ho katolíci neprohlásí za svatého.“
V podvečer padesátého výročí od sebeupálení studenta Jana Zajíce u bývalého Stalinova pomníku na pražské Letné znovu vzplál "věčný oheň". Za akcí s názvem "Jen počkej, Zajíci!" stojí umělecká skupina Ztohoven, která například vyvěsila nad Pražským hradem obří rudé trenýrky.
Při vyslovení jména Jan Palach zareaguje snad každý. U Jana Zajíce už tomu tak není. Připomeňte si unikátními rodinnými snímky stále opomíjenou živou pochodeň č. 2, jak sám sebe Zajíc nazval. Aktuálně.cz je poskytli Zajícovi sourozenci Marta a Jaroslav. Tehdy osmnáctiletý student se upálil přesně před 55 lety, 25. února 1969.
Nemám rád, když se říká, že nic nedokázal, Palach se nesmazatelně zapsal do dějin, stal se nadčasovým symbolem, míní historik Petr Blažek. Obraz člověka, který je na jedné straně citlivý k nespravedlnosti a pomáhá blízkým lidem, který je ale zároveň velmi zarputilý, možná bojovník, podle něj odpovídá skutečnosti. Je čas na to, aby se probádaly ohlasy jeho činu, pořádně zmapovaný není ani Palachův týden, dodává Blažek, který je spoluautorem nové výstavy o Palachovi v horní části Václavského náměstí.
Městská část Praha 1 chtěla dům prodat již vloni za 153 milionů. Magistrát jí to ale zatrhl, podle něj je hodnota domu skoro dvojnásobná.
Poslední rozloučení proběhne v sobotu v kostele ve Vítkově u Opavy
Jaroslav Palas pozval k moci komunisty z doby totality
