Dokončoval DAMU, hrál v divadlech, filmech i seriálech – byl vycházející hvězdou. Jenže taky šířil petici Několik vět, účastnil se Palachova týdne a 17. listopadu byl na Albertově. Po autonehodě, která ho upoutala na vozík, se stal symbolem odvahy a přesvědčení. „Je lepší být na vozíku než s komunisty. O tom vůbec není pochyb,“ říká herec Jan Potměšil během unikátního vzpomínání na listopad 1989.
Jen málokterý kameraman svým jménem pronikl do veřejného prostoru. Neprávem opomíjená profese k tomu ani nemá předpoklady. Vladimíru Smutnému, který zemřel v noci na neděli 8. června, se to ale povedlo. Především díky oddanosti obrazovému vyprávění a pracovnímu nasazení.
Doporučení týmu Otakara Foltýna, jak by mohli poslanci mluvit či psát o výročí sebeupálení Jana Palacha, vyvolalo ostré reakce. Místopředsedovi hnutí ANO Karlu Havlíčkovi se postup koordinátora vládní strategické komunikace nelíbí. Přirovnává ho dokonce k době komunismu, kdy strana dávala pokyny, o čem a jak mluvit.
Československo prožilo v lednu 1969 bouřlivé dny. Odstartoval je čin studenta Jana Palacha, který se 16. ledna zapálil na Václavském náměstí na protest proti sovětské okupaci a proto, aby vyburcoval lidi z pasivity. Jak to vypadalo v Praze od Palachova činu až do dne, kdy se odehrál jeho mohutný manifestační pohřeb, ukazují snímky z výstavy známých českých fotografů v Kutné Hoře.
Letos i loni nabývá výročí ruské okupace Československa jiného významu. Dějiny neskončily, Putin je masakruje. Za svobodu se vždycky draze platí, nikdy není levná.
Byl by omyl myslet si, že odvahu dnes nepotřebujeme, že není klíčovou hodnotou. Odvážní lidé bojují s rakovinou, přemáhají vlastní závislosti, neskrývají svoji orientaci, bojují za práva druhých, utlačovaných, ponižovaných.
Zemřel muž, který vtiskl charakter pozdnímu československému komunismu. Jihočeský rodák Lubomír Štrougal se už před rokem 1968 sblížil se zastáncem tvrdé linie Gustávem Husákem. Po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy se přiklonil k jeho prosovětskému postoji a v letech 1970 až 1988 byl premiérem. Dlouholetý člen komunistických vlád byl po pádu režimu souzen za zneužití pravomocí.
Ruský kontrolní úřad Rospotrebnadzor zablokoval stránky ruskojazyčného vysílání Českého rozhlasu. Podle informací projektu Ruskomsvoboda, který blokování internetových stránek v Ruské federaci monitoruje, se tak stalo kvůli článku "Jan Palach a jeho následovníci", publikovanému již v roce 2001.
Na Velký pátek 4. dubna 1969 se v domovním průjezdu jihlavského náměstí Míru polil ředidlem a zapálil vedoucí pracovník podniku Motorpal a stranický funkcionář Evžen Plocek (40). Na následky popálenin zemřel o pět dnů později. Následoval tak živé pochodně Jana Palacha (16. ledna 1969) a Jana Zajíce (25. února 1969). Od Plockovy hraniční oběti uplynulo 52 let.
Značná část jihlavských obyvatel vnímala před 52 lety sebeupálení Evžena Plocka 4. dubna 1969 s velkým pohnutím. Pohřbu o týden později se zúčastnilo pět tisíc lidí. Svého krajana vnímali podle historika Petra Blažka jednoznačně jako následovníka Jana Palacha a Jana Zajíce, kteří se upálili na protest proti okupaci vojsk Varšavské smlouvy i rezignaci společnosti na tuto intervenci.
Je nezdravé pěstovat si antivzory místo vzorů, antielity místo elit. Skrývá se v tom nepokora suverénů na pětníku, neschopnost přiznat, že nejsem king a vzor potřebuju.
Pohřeb Jana Palacha před dvaapadesáti lety, 25. ledna 1969, se stal tichou, ale masovou manifestací obyvatel komunistického Československa proti nastupující normalizaci. Podívejte se, jak vypadaly pražské ulice, které vyfotil Palach během prvních okamžiků okupace v srpnu 1968, a jak se proměnila místa spjatá s jeho tragickým protestním sebeupálením.
Před 56 lety, 16. ledna 1969, se u Národního muzea na Václavském náměstí v Praze polil hořlavinou a zapálil vysokoškolský student Jan Palach. Radikálním způsobem dal najevo nesouhlas s okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy. Dne 19. ledna v nemocnici popáleninám podlehl, o šest dní později měl v Praze pohřeb za účasti statisíců lidí. Připomeňte si Palachův život na archivních snímcích.
Normálně bývá sebevražda chápána jako akt zoufalství, Palachův čin jsem ale považoval za akt sebeobětování, byl to mimořádný čin s mimořádnou výzvou, líčí teolog Jakub S. Trojan, který 25. ledna 1969 coby evangelický farář kázal nad hrobem Jana Palacha. Ten akt sebeoběti mě provázel celý život, když on se odvážil takového činu sebeodevzdání, tak proč já bych neměl riskovat, dodává.
Obhajoba svobody a snaha vyvést národ z nesvobody byl podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila bezprecedentní čin studenta Jana Palacha, který se před 52 lety upálil na Václavském náměstí v Praze. Počátkem roku 1969 tak učinil v pokusu o vyburcování lidí z letargie, do níž společnost upadala po srpnové okupaci země vojsky Varšavské smlouvy.
Dlouhé roky Praze trvalo, než dokázala postavit pomník odpovídající významu oběti Jana Palacha. Před několika lety konečně magistrát jeden umístil na Palachově náměstí. To ještě nikdo netušil, že již od 70. let minulého století stojí v centru gigantická skulptura, kterou její autor věnoval právě upálenému studentovi. Vztyčena byla komunistům přímo pod nosem. A nyní se dočkala obnovy.
21. srpen 1968 přinesl tragédii, kterou nikdo z Čechů nezpochybňuje. Ještě, že to smutné výročí máme. Co bychom teď bez něj o své nedávné minulosti asi říkali?
Bořením a obnovováním starých pomníků jen ukazujeme, jak prázdný je náš aktuální český panteon. Měli bychom stavět nové sochy. Jenže komu?
Památku Jana Zajíce si lidé připomněli na Václavském náměstí v Praze. Dočasnou pamětní desku odhalili na domě č. 39, kde se osmnáctiletý student 25. února 1969 demonstrativně upálil. Chtěl tím vyjádřit nesouhlas s nastupující normalizací a pasivitou lidí.
Tragický příběh Jana Palacha, který se upálil před 51 lety, neskončil jeho smrtí. Zásadní události se odehrávaly i v jeho druhém, posmrtném životě. A nebyl to svět mimo, byl naopak velmi reálný, drsný a bezohledný. Především k Palachově rodině, ale i studentovým ostatkům, které byly potajmu vykopány a zpopelněny. Zlikvidován byl také Palachův hrob. Režim se bál i mrtvého Jana Palacha.
Kdo dosud neměl příležitost vidět nový památník Jana Palacha ve Všetatech, může jej navštívit alespoň prostřednictvím panoramatické prohlídky, kterou připravil deník Aktuálně.cz. Památník tvoří rodný dům a budova s multimediální expozicí i autentickými předměty, které měl Palach s sebou 16. ledna 1969 na Václavském náměstí v Praze ve chvíli, kdy se zapálil. V 19. ledna připadá výročí jeho smrti.
Palachův čin připomíná, že zločiny komunismu by neměly být relativizovány. Prvních dvacet let po jeho smrti nebylo možné na památník vůbec pomyslet, i když se o to lidé snažili a vybírali peníze, ale na pokyn KSČ se musely vracet, první památník vznikl v Římě, říká historik Petr Blažek, autor historické části expozice Památníku Jana Palacha ve Všetatech, který vznikl z jeho rodného domu.
Premiéři zemí visegrádské čtyřky, představitelé Senátu i zástupci Karlovy univerzity v Praze uctili památku Jana Palacha, přesně 51 let od jeho sebeupálení.
