Letos v létě do Prahy dorazila umělecká díla, která původně zdobila byt Jana Masaryka v Londýně. Celou sbírku kdysi Masarykův osobní tajemník Lumír Soukup zachránil tím, že ji vydražil v aukci. Poté přešla do rukou jeho dcery Alenky žijící ve Francii a ta ji věnovala České republice. Nyní jsou akvarely, grafiky či mapy až do konce listopadu k vidění na výstavě v pražském Toskánském paláci.
Odborníci potvrdili pravost dopisu československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, který nadiktoval na sklonku svého života. Z analýzy vyplývá, že slova zapsal jeho syn Jan grafitovou tužkou a dokument pochází z 30. let minulého století, uvedly Radiožurnál a server iRozhlas.cz.
Po 20 letech čekání se v pátek konečně otevřel dopis, který měl obsahovat poslední slova někdejšího československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Obsah dopisu byl ale jiný, než se očekávalo. "Trochu jsme se báli, že tam bude nějaká banalita," říká historik Luboš Velek, který byl otevření přítomen. O žádné banality ovšem nakonec vůbec nešlo.
Již za necelý měsíc, 19. září 2025, bude na zámku v Lánech otevřena zapečetěná obálka, která možná obsahuje poselství prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Dokument, jenž podle všeho ukrývá poslední Masarykova slova, je v nenápadné obálce s označením „pečeť do roku 2025“. Co se ale v záhadné obálce skutečně skrývá? Odpověď bude jasná už brzy.
Je to jen pár dnů, co do Česka dorazilo z Francie několik beden se třemi desítkami špičkových uměleckých děl. Akvarel Oskara Kokoschky či grafické listy Václava Hollara původně zdobily byt Jana Masaryka v Londýně, kde působil od roku 1925 jako československý velvyslanec a během druhé světové války tam zastával místo šéfdiplomata exilové vlády. Po zrestaurování se sbírka předvede veřejnosti.
Ministerstvo zahraničí převzalo uměleckou sbírku z pozůstalosti bývalého ministra zahraničí Jana Masaryka. Obsahuje třicet uměleckých děl, která původně zdobila jeho londýnský byt. Státu pozůstalost darovala rodina tehdejšího Masarykova tajemníka Lumíra Soukupa. Sbírku ve čtvrtek novinářům představili ministr zahraničí Jan Lipavský a kurátorka uměleckých sbírek ministerstva Jana Peroutková.
Policie obdrží v nejbližších dnech překlad větší části dokumentů zahraničních diplomatických a zpravodajských služeb, které by mohly vnést světlo do úmrtí někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka. Na základě znovuotevření případu se policistům také přihlásila řada občanů, kteří chtějí poskytnout svá svědectví, uvedl ředitel Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Dalimil Sypták.
Ne náhodou je kniha rozdělena do třech dějství „Před, Za a Po válce“. Tato období totiž dobře reprezentují extrémní změny v hercově životě. Od 30. let, kdy zářil jako hvězda prvorepublikového filmu, měl pohádkové příjmy a plné divadlo, přes válku, kdy se snažil přežít umělecky i lidsky, až po obvinění z kolaborace s Němci, následné vězení a zoufalé pokusy o návrat do záře reflektorů v 50. letech.
Další vyšetřování zahájí Úřad pro vyšetřování a dokumentaci zločinů komunismu kvůli novým indiciím ze zahraničních zdrojů. Ty má od loňského roku k dispozici ministerstvo zahraničí a jako první je zveřejnil server Aktuálně.cz. Informace z tehdejších záznamů diplomatů a vojenských zpravodajců mluví o prudké hádce Masaryka a třech neznámých mužů, která měla proběhnout večer před jeho smrtí.
Někdejší šéf československé diplomacie Jan Masaryk se večer před svou smrtí v roce 1948 prudce pohádal se třemi muži, protože nechtěl podepsat neznámý dokument. O dosud tajných detailech, které mění pohled na politikovo úmrtí, informoval redaktor deníku Aktuálně.cz Jan Horák s tím, že Černínský palác má nyní k dispozici nové dokumenty ze zahraničních archivů.
Okolnosti smrti ministra zahraničí Jana Masaryka po komunistickém puči dodnes nejsou vyjasněné. Změnit by to mohly nové dokumenty, které podle zjištění Aktuálně.cz získalo ministerstvo ze zahraničních archivů. Jeden přináší svědectví, podle něhož měl Masaryk večer před smrtí prudkou hádku s třemi muži. Podívejte se ve fotogalerii do bytu, kde Masaryk pracoval, žil a nakonec pod jeho okny i zemřel.
Ministerstvo zahraničí má podle zjištění deníku Aktuálně.cz k dispozici nové dokumenty týkající se smrti Jana Masaryka, které získalo ze zahraničních archivů. Redakce se s nejdůležitějšími z nich seznámila. Jeden přináší nové svědectví, podle něhož měl Masaryk večer před smrtí prudkou hádku s třemi muži. Ministr za nevyjasněných okolností zemřel po pádu ze svého bytu v Černínském paláci.
Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu tento měsíc odložil kauzu smrti někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka. Poslední demokratický šéf československé předlistopadové diplomacie zemřel na nádvoří Černínského paláce po pádu ze svého bytu. Policisté došli k závěru, že vraždu nelze potvrdit. Deník Aktuálně.cz má k dispozici usnesení kriminalistů, z něhož plynou podrobnosti.
Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu se nepodařilo objasnit tragický konec československého ministra zahraničí, který byl ráno 10. března 1948 nalezen mrtev pod okny služebního bytu v Černínském paláci. Případ je - už zase - odložen.
Kriminalisté odložili případ smrti Jana Masaryka, okolnosti tragické události se jim ani po 73 letech nepodařilo vyjasnit. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu v pátek vyšetřování uzavřel, aniž došel k jednoznačnému závěru, zda šlo o vraždu, sebevraždu či nešťastnou náhodu. První poválečný ministr zahraničí zemřel v noci na 10. března 1948 po pádu z okna svého bytu v Černínském paláci.
Plzeňští vědci Jan Špička a Martin Čermák, kteří prověřovali okolnosti úmrtí bývalého československého ministra zahraničí Jana Masaryka, tvrdí, že politik buď nebyl zavražděn, nebo se vražda stala jinak, než ukazují závěry posledního vyšetřování. K tomuto závěru dospěli po sérii měření a výpočtů.
Četba denního tisku dnes připomíná spíš listování některým z historických periodik: Otazníky nad smrtí Jana Masaryka. Hádka o maršála Koněva. Sovětská okupace jako dopravní nehoda… Až se člověk ptá, jestli od pádu komunismu už opravdu uplynuly tři dekády. Proč se vlastně pořád motáme v kruhu?
S důkazy bylo manipulováno a něco není v pořádku s fotografiemi Masaryka. Policii to zamotá hlavu, říká badatelka Václava Jandečková. Státní zástupce nařídil znovu otevřít vyšetřování smrti ministra zahraničí, hlavně kvůli nově objevené výpovědi policisty, který byl 10. března 1948 jako první na místě činu. Nahrávku dostali vyšetřovatelé už v roce 1996, ale zmizela, je za tím lhostejnost, míní.
Státní zástupce Michal Muravský minulý týden nařídil znovu otevřít vyšetřování smrti poválečného ministra zahraničí Jana Masaryka. Důvodem je nedávno objevená nahrávka výpovědi policisty Vilibalda Hofmanna, který byl jako první u Masarykova těla. Ten na ní tvrdí, že s tělem ministra někdo manipuloval.
Bývalý americký velvyslanec v Praze Norman Eisen ve své knize Poslední palác popsal na příběhu Petschkovy vily i klíčové události historie Československa.
V době svého vzniku ve 20. letech minulého století byla Petschkova vila nejluxusnějším soukromým sídlem první republiky. Za války v ní žil velitel pražského Wehrmachtu, od roku 1945 slouží jako rezidence amerických velvyslanců v Praze. O opulentní budově vydal knihu bývalý americký ambasador v Česku Norman Eisen. Podívejte se, jak to uvnitř vily vypadá.
V pondělí uplynulo 70 let od úmrtí druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Státník, který spolu s T. G. Masarykem stál u vzniku samostatného československého státu, je dodnes přijímán rozporuplně. Bývá mu vyčítáno, že v roce 1948 nedokázal zabránit komunistickému převratu. Připomeňte si ve fotogalerii nejvýznamnější momenty Benešova života.
Od neobjasněné smrti ministra zahraničí Jana Masaryka uplynulo 70 let. Nově publikovaná svědectví ukazují na Masarykovo rozpoložení v posledních dnech jeho života.
"S prezidentem Edvardem Benešem a jeho rolí v roce 1938 a zejména v únoru 1948 se musíme jednou provždy vyrovnat," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Petr Pithart, bývalý premiér, předseda Senátu a nyní pedagog Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Národ považuje za společenství lidí, kteří se dohodli, jaké příběhy si budou nebo nebudou vyprávět. "A prezidenta Beneše česká společnost stále velmi šetří," říká Pithart. "On je tou osobou, o které se raději nemluví, protože diskuse o něm stále rozděluje společnost."
Národní muzeum, kde je nyní k vidění výstava Fenomén Masaryk, otevřelo doprovodnou výstavku složenou z fotek z hradního archivu. Jedná se o fond z podstatné části prezidentského mandátu Masaryka v letech 1918-1933. Pořizování podrobné fotodokumentace často inicioval sám prezident, aby se veřejnost rychle dozvěděla nezkreslené informace kolem jeho úřadu. K vidění tak budou snímky z tuzemských cest nebo nejrůznějších politických, státních i soukromých aktivit. Hradní fotoarchiv Národní muzeum převzalo roku 1972 z Československé tiskové kanceláře. Je v něm víc než 6500 skleněných a celuloidových negativů a 10 000 fotografických pozitivů a pozitivních kontaktů. Na výstavě je jen část sbírky.
Film Toman o kontroverzním šéfovi československé rozvědky je plný hereckých hvězd: kromě Jiřího Macháčka v hlavní roli Tomana v něm diváci uvidí Václava Neužila, Kateřinu Winterovou, Kristýnu Bokovou, Marka Taclíka nebo Stanislava Majera. Režisér Ondřej Trojan ale musel během natáčení v ministerské kantýně postavené v areálu bývalé továrny Pragovka několikrát zvýšit hlas. Na Jiřího Macháčka i na komparzisty. "Jakmile se komparz příliš uvolní, přestane se soustředit. Lidi si začnou povídat, odbíhají dát si cigaretu. Všechno se pak zásadně zpomaluje, což si nemůžeme dovolit. Bez tvrdé ruky se teď neobejdu," říká. Přečtěte si, jak to během natáčení "na place" vypadalo.
