Policii ČR nejspíše čekají velké změny. Zatímco se horlivě diskutuje o kandidátech na ministra vnitra, v zákulisí padají také jména možných nástupců současného policejního prezidenta Martina Vondráška. Diskutuje se však i o změnách ve vedení Ochranné služby PČR. Do toho se objevuje jméno Jana Švejdara, který ovšem návrat do policejních řad neplánuje. Co ještě prozradily zdroje redakce Aktuálně.cz?
Ve středu se začne rozhodovat o obsazení míst klíčových pro řízení a kontrolu Vojenské zdravotní pojišťovny. Pojišťovna úzce spolupracuje s ministerstvem obrany a armádou. O pozice se hlásí i někteří z nejvyšších vojenských představitelů země, jsou mezi nimi dva poslední šéfové armádní tajné služby. Vojenská zdravotní pojišťovna je pátou největší v Česku.
Střety a opakovaná konfrontace se stávají součástí zahraniční politiky. Na rozdíl od existence bipolárního světa se dnes stírá rozdíl mezi studenou a horkou válkou. Umělá inteligence zažívá nejintenzivnější rozvoj v historii. Takové jsou hlavní trendy podle čerstvé výroční zprávy Vojenského zpravodajství, jedné ze tří tuzemských tajných služeb, za rok 2023, kterou Aktuálně.cz prostudovalo.
Vojenské zpravodajství poprvé aktivně zasáhlo v kybernetickém prostoru. Odstavilo ruské hackery napojené na vojenskou rozvědku GRU od zařízení, přes které vedli především špionážní kampaň proti českým vládním cílům. Akce vojenské tajné služby byla součástí globálního úderu koordinovaného americkou FBI. Aktuálně.cz mluvilo s klíčovými muži operace v Česku.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu významně ovlivnil směřování evropské bezpečnosti. V největším konfliktu na kontinentu od druhé světové války se prosazují kybernetické útoky a bezpilotní letouny. Válka zapadá do trendu, kdy západní společenství čelí výzvě Číny a zemí globálního Jihu. Uvádí to čerstvě vydaná zpráva Vojenského zpravodajství, kterou Aktuálně.cz prostudovalo.
Rusko je čistě kriminální stát ohrožující Česko, které je v nejhorší bezpečnostní situaci ve své moderní historii. Stát v minulosti hrozbu Ruska podcenil. Na pondělní konferenci o ruském mocenském a vlivovém působení proti Evropě to v Poslanecké sněmovně řekl náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn.
Vojenské zpravodajství prověřovalo, za jakých okolností se dostala na veřejnost jména dvou jeho příslušníků a zda se podíleli na doporučení ve prospěch dnes už bývalého ředitele rozvědky Petra Mlejnka. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že od nich získal na Mlejnka reference. Podle zjištění Aktuálně.cz se zmínění zpravodajci ničeho nedopustili. Mlejnek na svou funkci nakonec rezignoval.
Tvrzení, že celá kauza Mlejnek je jen zlá hra opozice, neuspěje. Mnohem spíš to vypadá na diletantismus v bezpečnostní oblasti.
Vláda Petra Fialy (ODS) má nakročeno k tomu, aby jmenovala Michala Koudelku stálým ředitelem Bezpečnostní informační služby. Od loňského srpna jí velí jen z pověření minulého kabinetu Andreje Babiše. Jmenování Koudelky je otázkou nadcházejících týdnů. Vládě nepřímo podléhají i zbylé dvě zpravodajské služby. Odpovědní ministři už se také seznamují s tím, jak fungují pod svými stávajícími šéfy.
Nepřejeme Miloši Zemanovi zdravotní problémy, ale pokud se jeho stav zhoršil, pokud existují časoplochy, kdy není možné s ním mluvit, kdy musí být držen mimo dosah premiéra a dalších politiků, máme právo to vědět. Potom nemůže svoji funkci vykonávat.
V srpnu nastupuje Jiří Rom na Hrad. V tu dobu už BIS zřejmě měla informace o vztahu mezi výbuchem ve Vrběticích a akcí ruské GRU. V polovině listopadu je premiérovi odevzdán materiál, jehož cílem je sestřelit Michala Koudelku.
Za jakých okolností se místopředseda vlády Jan Hamáček chystal na cestu do Ruska poté, co se dozvěděl o útoku ruských agentů na muniční sklad ve Vrběticích? Šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun poslancům sdělil, že Hamáček cestu opravdu plánoval. Nepotvrdil ale informace serveru Seznam Zprávy, že mělo jít o výměnný obchod za vakcínu Sputnik. Hamáček tvrdí, že cesta měla být krycí manévr.
Novináři Seznam Zpráv stále nepotvrdili svoje tvrzení o tom, že Hamáček chtěl v Moskvě vyměnit mlčení o vražedné roli GRU za Sputniky a summit Biden-Putin. Toto jejich obvinění je stále na vodě, nedoložené.
Kybernetickým prostorem se začala šířit proruská kampaň podkopávající českou verzi událostí v kauze Vrbětic ještě před tím, než premiér Andrej Babiš a vicepremiér Jan Hamáček zprávu oznámili veřejnosti. Hospodářským novinám to v rozhovoru řekl ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun. Rusové podle něj s předstihem věděli, že Česko má důkazy o zapojení jejich agentů do explozí muničních skladů.
Kandidát na ministra vnitra Metnar nebudí důvěru, byť vypadá lépe než šéf bezpečnostního výboru z SPD Koten. Volba obou je špatná, Česku škodí.
Demokratické strany by menšinovou vládu bez důvěry neměly dopustit, raději by měly Babiše uznat vítězem voleb, vládnout s ním, mít ho pod kontrolou.
Podle některých poslanců je návrh jmenovat Lenku Šmerdovou jako první ženu do generálské hodnosti nešťastné rozhodnutí. Poslanci Jana Černochová (ODS) a Bohuslav Chalupa (ANO) kritizují, že Šmerdová nemá potřebné školení generálního štábu ve Vyškově. Podle nich je její jmenování pouze nepříliš šťastným politickým krokem. Náčelník generálního štábu Josef Bečvář však za Šmerdovou stojí stejně jako ministr obrany Martin Stropnický. Lenka Šmerdová působí v armádě jako personalistka a do jejích řad přivedla tisíce nových vojáků, potřebný kurz si podle Bečváře dodělává v současné době. Její jmenování musí ještě podepsat prezident Miloš Zeman.
Podle zdroje Aktuálně.cz se vojenský zpravodajec, který byl chycen ochrankou ministra vnitra Milana Chovance před jeho domem, zajímal o jinou budovu, která se nachází v těsné blízkosti. Akce se týkala bezpečnosti státu. Premiér Bohuslav Sobotka svolal na středu odpoledne schůzku. Kromě ministra vnitra si pozval také ministra obrany Martina Stropnického a šéfa Vojenského zpravodajství Jana Berouna. Sobotkovi mají vysvětlit, co se stalo a o jakou akci vojenských zpravodajů šlo.
Vojenské zpravodajství nenainstaluje k operátorům zařízení, které by umožňovalo vládním hackerům aktivně útočit. Prozradil to šéf vojenské rozvědky Jan Beroun. Podle něj je největším problémem České republiky v oblasti kybernetické obrany to, že nemá důležitou část sítě oddělenou od té veřejné. Musí tak bránit proti útokům větší prostor.
Zatímco politici i odborníci debatují o sporné novele zákona o Vojenském zpravodajství, která by měla dát tajné službě větší pravomoci k ochraně kyberprostoru, potvrdilo ministerstvo zahraničí, že se stalo terčem hackerského útoku, možná ze strany Ruska. Podle ministra obrany Martina Stropnického by vojenští zpravodajci v tomto případě zasahovali, kdyby už novela byla platná. Jak Stropnický, tak šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun v rozhovoru pro Aktuálně.cz odmítají kritiku, že by nový zákon byl zneužitelný. Lepší ochrana sítí je podle nich i naší povinností vůči NATO.
Podle šéfa Vojenského zpravodajství Jan Berouna je nutné, aby Česko bránilo svůj kyberprostor. Tvrdí, že stávající situace je špatná a bude se dál zhoršovat. Armáda se podle něj musí na boj s hackery připravovat ve velkém, zásah do soukromé komunikace ale bude muset povolit soud. "Nepůjdeme do obsahů zpráv, nebudeme moci vyhledávat klíčová slova. Obsahy zpráv jsou pro nás v tuto chvíli naprosto nepodstatné," říká šéf Vojenského zpravodajství.
Jiří Lang měl pověst šéfa, který nepeče s žádnou politickou partají a partou; nehrál ani pro ODS, ani pro ČSSD, nově ani pro Babišovo hnutí ANO.
Po excesech během návštěvy Si Ťin-pchinga v Praze má být šéf policie Tomáš Tuhý povýšen na generálporučíka. Chyba.
Vláda doporučila prezidentu Miloši Zemanovi povýšit do vyšších generálských funkcí policejního prezidenta Tomáše Tuhého či šéfa hasičů Drahoslava Rybu. Navrhuje také hodnost generála pro ředitele Útvaru pro ochranu ústavních činitelů Jiřího Komorouse. Odmítavě se postavila k povýšení šéfa Vojenského zpravodajství Jana Berouna a jeho zástupce, kteří figurovali v kauze unesených Čechů v Libanonu.
Šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun má za sebou výsledky a kvalitní práci, a proto není důvod ho odvolat. Ministr obrany Martin Stropnický to uvedl po jednání výboru pro obranu, který projednal kauzu unesených Čechů v Libanonu. "Nevidím důvod, aby se hrálo o hlavu pana Berouna. Nevidím nikde v záloze lepších deset pánů Berounů," řekl ministr obrany. A Beroun prohlásil, že sám rezignovat nechce.
V případu kolem pětice unesených Čechů má ředitel armádní rozvědky Jan Beroun klíčovou roli. Právě agent Vojenského zpravodajství, v jehož čele od roku 2014 je, byl v Libanonu unesen a domů se vrátil až po dohodnutí výměny za obchodníka se zbraněmi Alího Fajáda, který je v USA obviněn z podpory teroristů. Beroun svou kariéru začal u policie, poté se přesunul do Úřadu pro zahraniční styky a informace. Ze služeb státu na několik let odešel, když mezi roky 2011 a 2014 řídil českou pobočku americké detektivní kanceláře Pinkerton.
