Z řadového ševce se vypracoval na krále obuvnického průmyslu. Zaměnitelné valašské maloměsto povýšil na moderní průmyslovou metropoli. Od okamžiku, kdy Tomáš Baťa položil základy svého podnikatelského impéria, v září uplyne 130 let. Příběh firmy dobře ilustrují architektonické dominanty, které v rodném Zlíně spolu se svým nevlastním bratrem Janem Antonínem zanechali. Vydejme se po jejich stopách.
Město Bataypora v brazilském vnitrozemí založili v roce 1953 Češi pod vedením podnikatele Jana Antonína Bati. Jeho odkaz místní stále zachovávají. Žijí zde české rodiny, zní tu čeština a Klub českých turistů zde před několika lety vytvořil síť turistických cest podobných těm, které jsou v Česku.
V roce 1953 založil v Brazílii Jan Antonín Baťa s Jindřichem Trachtou v místech, kde byl dříve prales, město Bataypora. Z původní průmyslové kolonie je dnes město s 11 tisíci obyvateli, ve kterém je stále jasně znát přítomnost české kultury. Trachtovi potomci zde bydlí pořád. Jeho vnuk Evandro je dokonce českým honorárním konzulem v Bataypoře. "Více doma se cítím v Česku," říká rodilý Brazilec.
Brazílie je pro Markétu Pilátovou druhým domovem. Před 12 lety odjela na jihovýchod země učit česky potomky československých emigrantů a někdejších zaměstnanců Jana Antonína Bati. Z několikaměsíční návštěvy se stalo osudové setkání, které prostupuje tvorbou české spisovatelky a překladatelky dodnes. O nové dětské knížce i životě brazilských Čechoslováků vyprávěla Aktuálně.cz.
Jízdní řád vládních investic připomíná komunistické pětiletky: o plánování světlých zítřků v něm není nouze, jaksi ale není jasné, z čeho se zaplatí. Užitek se pak měří množstvím, s kvalitou zřejmě není třeba ztrácet čas.
Prezident Miloš Zeman letos 28. října vyznamená bývalého vídeňského starostu Helmuta Zilka či aktéra potyčky na koupališti v Dubí Davida Michajlaka. Úterní Lidové noviny uvedly, že Zeman celkem udělí 43 vyznamenání, a překoná tím dosavadní rekord z minulého roku, kdy ocenil 41 osobností.
Letos si Zlín připomíná 120. výročí od narození podnikatele Jana Antonína Bati, mladšího bratra Tomáše Bati. Při té příležitosti jde 5. dubna do českých kin snímek Batalives: Baťovské životy, který vypráví o pěti baťovských městech, jež svého času vznikala po celém světě.
Jan Antonín Baťa byl největší podporovatel českého odboje za druhé světové války, všechny jeho továrny v zahraničí musely ze svých peněz do Londýna posílat procenta ze zisku, říká Dolores Baťa Arambasic, vnučka Jana Antonína Bati. Dodává, že v roce 1947 vymysleli konfiskaci, aby mu mohli zabavit majetek. Baťa byl poté obviněn z kolaborace s nacisty a definitivně očištěn až v roce 2007. Rodina se do na něj vedených spisů mohla podívat až po roce 2007 a Baťová tvrdí, že věci tam zapsané se nikdy ani stát nemohly.
Továrnu na výrobu bot na předměstí Vukovaru založil v roce 1931 český podnikatel Jan Antonín Baťa. Po druhé světové válce byla znárodněna. Podnik začal v roce 1976 vyrábět tenisky značky Startas. Ty byly populární po celé Jugoslávii. Během války v Chorvatsku byla továrna poničena. Postupně se ale firma vrací zpět na výsluní. Vsadila na pestrobarevné tenisky.
Soud ve čtvrtek definitivně rozhodl, že John G. Nash a další přímí potomci Jana Antonína Bati nemají nárok na odškodnění za zabavenou vilu a přilehlý pozemek v roce 1947. John Nash, který pracuje pro softwarovou společnost v Bostonu, v rozhovoru pro Aktuálně.cz přiznává, že rozhodnutí soudu čekal. Na svého předka vzpomíná jako na čestného člověka se silnými morálními hodnotami, který během války podporoval protinacistický boj a českou exilovou vládu v Londýně.
Potomci zlínského podnikatele Jana Antonína Bati nemají právo žádat po státu 56 milionů korun. Rozhodl tak Městský soud v Praze a potvrdil tím loňské rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2. Pět Baťových potomků, kteří žijí v Americe, žádalo peníze za zlínskou funkcionalistickou vilu a přilehlý pozemek. Vilu i pozemek známému obuvníkovi zabavil v roce 1947 stát kvůli domnělé spolupráci s nacisty.
