Napětí mezi Spojenými státy a Ruskem se znovu přibližuje době, jakou svět naposledy zažil v letech studené války. Moskvou oznámené testy dvou strategických zbraňových systémů, doprovázené nejasnou a ostře formulovanou americkou reakcí, vyvolaly otázku, zda se mezinárodní režim kontroly jaderných zbraní neblíží zásadnímu zlomu.
Rusko úspěšně otestovalo nukleární torpédo Poseidon, dron s jaderným pohonem, schopný zpustošit pobřeží obrovskými radioaktivními vlnami. Prezident Putin prohlásil, že systém nelze zachytit a jeho výkon převyšuje i nejpokročilejší mezikontinentální rakety. Testy mají jasně ukázat, že Moskva zůstává významným hráčem v globálním závodě ve zbrojení.
Spojené státy možná pracují s Ruskem a Čínou na plánu na omezení jaderného arzenálu, uvedl ve středu podle agentury Reuters bez bližších podrobností americký prezident Donald Trump. Minulý týden Trump přitom vzbudil rozruch oznámením, že nařídil ministerstvu obrany, aby obnovilo jaderné zkoušky tak, jak to podle něj činí ostatní jaderné mocnosti.
Co bude následovat po americkém útoku na íránská jaderná zařízení? Jaké možnosti má k dispozici Teherán? Dojde k uzavření Hormuzského průlivu a k celosvětovému zvýšení cen ropy? Padne režim ajatolláhů? Otřese úder popularitou prezidenta Trumpa? Přinášíme odpovědi.
Írán od pátku na Izrael vystřelil zhruba 200 raket, uvedla v sobotu izraelská armáda. Izraelské letectvo tvrdí, že údery výrazně oslabilo protivzdušnou obranu Teheránu. Píše se to v prohlášení, které citují izraelská média. Armáda uvedla, že zavraždila devět jaderných vědců a výrazně poškodila íránská jaderná zařízení v Isfahánu a Natanzu. Popřela ale úder na zařízení Fordo.
Evropští novináři získali přístup k vůbec největšímu známému úniku vojenských informací z Ruska. Dokumenty obsahují mimořádně detailní popis tajných jaderných základen a mohou mít dalekosáhlé bezpečnostní i geopolitické důsledky.
Írán skokově navýšil množství obohaceného uranu, který už lze považovat za "téměř vhodný k výrobě jaderné zbraně". Tvrdí to agentura Reuters, která cituje z neveřejných analýz Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Tato organizace, která odpovídá za kontrolu dodržování Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, na to upozorňuje opakovaně. Írán se zatím připravuje na možný útok USA a Izraele.
Sloužit na ruské jaderné základně není žádný med. Na vojáky čekají například tvrdé tréninky či pravidelné kontroly na detektoru lži. Unikátní vhled do fungování elitní složky ruské armády poskytl muž pod pseudonymem Anton, který se nakonec rozhodl ze služby vlasti utéct.
Kvůli rychle se šířícím lesním požárům v Texasu na jihu Spojených států muselo být v noci na středu uzavřeno hlavní americké zařízení na montáž a demontáž jaderných zbraní. Ve středu o tom informovala agentura AP.
Britské námořnictvo končí se stoletou tradici čínských služebníků na válečných lodích. Bojí se, že by je tito pracovníci mohli špehovat. Lidé, kteří pro monarchii nasazovali i vlastní život, jsou nyní kvůli tlaku Pekingu vnímáni jako nevěrohodní a totalitní režim by se je mohl pokusit vydírat. Číňany nově nahradí nepálští Gurkhové. Upozornila na to britská média.
Je veliká škoda, že v Brdech nestojí americký radar, v dnešní situaci by byl k nezaplacení. Spali bychom klidněji.
Závody v jaderném zbrojení mezi Spojenými státy a Sovětským svazem se staly jedním ze symbolů studené války. Zatímco Američané sázeli na zdokonalování menších a přesnějších zbraní, Sověti konstruovali větší a silnější. Výsledkem jejich snažení byla takzvaná Car-bomba, otestovaná 30. října 1961, tedy před 61 lety. Jedná se o nejničivější atomovou zbraň, jakou kdy lidstvo odpálilo.
Írán začal ve svém jaderném zařízení s obohacováním uranu až na 20 procent, informovala agentura AP s odvoláním na mluvčího íránské vlády. Tento už dříve avizovaný krok Teheránu kritizoval izraelský premiér Benjamin Netanjahu, podle něhož chce obohacováním uranu Írán získat jadernou zbraň. To mu ale Izrael nikdy nedovolí, citoval Netanjahua deník The Times of Israel.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un na jednání vládnoucí strany prohlásil, že KLDR nemá důvod prodlužovat své moratorium na zkoušky jaderných zbraní a raket dlouhého doletu. Na poradě vedení vládnoucí strany také ohlásil, že světu brzy předvede novou strategickou zbraň.
Bílý dům tvrdí, že do konce roku 2020 bude Severní Korea bez jaderných zbraní. Podle většiny expertů je to nereálný scénář.
Analýza: V minulosti to byla KLDR, kdo lhal a podváděl. Jenže teď je i v Bílém domě muž, který je na štíru s fakty a pravdou.
Americký prezident Donald Trump summit s Kim Čong-unem zrušil po opakovaných výhrůžkách Pchjongjangu.
Transatlantické vztahy mají před sebou nejtěžší zkoušku za posledních 15 let. Pokud Trump vypoví íránskou dohodu, způsobí vážnou roztržku mezi USA a Evropou.
Německá kancléřka Angela Merkelová se v Bílém domě setká s Donaldem Trumpem. Amerického prezidenta se bude snažit přesvědčit, aby nevypověděl jadernou dohodu s Íránem a ustoupil od hrozby cel pro EU.
Emmanuel Macron je v Bílém domě na státní návštěvě tři týdny předtím, než prezident Donald Trump rozhodne o osudu jaderné dohody s Íránem.
Ve Spojených státech roste napětí kvůli výhrůžkám Donalda Trumpa na adresu severokorejského diktátora Kim Čong-una. Generál John Hyten, pod kterého spadají nukleární síly USA, tak prohlásil, že by neuposlechl Trumpův rozkaz k nasazení jaderných zbraní, pokud by ho považoval za nezákonný. Jenže rozkaz k jadernému úderu je výsostnou pravomocí amerického prezidenta. A v podstatě jej nelze zastavit. Trumpovy výhrůžky vůči KLDR vyvolaly v USA debatu, zda by nebylo možné prezidentovy jaderné pravomoci omezit. Trump kromě jiného řekl, že může na Severní Koreu "seslat oheň a vřavu, jaké svět ještě neviděl".
Severokorejský vůdce Kim Čong-un doufá, že do oblasti wonsanského zálivu přiláká miliardové investice ze zahraničí. Ačkoliv jeho režim čelí sankcím kvůli jaderným testům KLDR, na turismus se tato opatření zatím nevztahují. Kimovo letní sídlo leží nedaleko vojenské střelnice, kde se odehrávají pravidelná cvičení Lidové armády. Podívejte se, jak přístav Wonsan vypadá.
Prezident USA Donald Trump se podle amerických médií chystá tento týden označit jadernou dohodu s Íránem z roku 2015 za nefunkční. Neznamená to sice, že Spojené státy od klíčové mírové úmluvy s Teheránem okamžitě odstoupí, ale může to být první krok v tomto směru. Na americkém Kongresu pak bude, zda znovu uvalí na Teherán sankce. "Věc by ale měl rozhodnout sám Trump. On musí jasně říct, co se má stát," hodnotí situaci americký zahraničněpolitický analytik Joshua Muravchik. Jadernou dohodu s Íránem považuje za špatnou, ale ještě zdaleka horší je podle něj současná zahraniční politika Donalda Trumpa.
Prezident USA Donald Trump podle amerických médií tento týden vyhlásí, že Írán neplní podmínky jaderné dohody, uzavřené v roce 2015 jeho předchůdcem Barackem Obamou. Neznamená to sice, že Spojené státy od klíčové mírové úmluvy s Teheránem okamžitě odstoupí, ale může to být první krok v tomto směru. Trump už několikrát naznačil, že hodlá tento "nejhorší deal" zrušit. To vyvolává ostrý nesouhlas evropských států. Podle Německa je zachování dohody otázkou "vysoké priority národní bezpečnosti".
Nahrávky zachycují zkoušky bomb mezi roky 1945 a 1962 v Nevadě a na Marshallových ostrovech. Asi 10 tisíc záběrů, které se podařilo zachránit, bylo doposud uloženo v laboratoři v Novém Mexiku. Záběry z jaderných testů prováděných americkou vládou jsou od března k dispozici veřejnosti. Některé z nich jsou nyní dostupné na serveru YouTube.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí v úterý zpochybnil slova severokorejského vůdce Kim Čong-una, podle kterého KLDR dospěla do závěrečné fáze vývoje mezikontinentální balistické rakety. USA tvrdí, že Severní Korea zatím neučinila dostatečný pokrok na to, aby mohla vybavit střely jadernými hlavicemi.
